(1931) Tatra 57 | Galerie

(1931) Tatra 57

(1931) Tatra 57

Historie:
   Na přelomu 20. a 30. let vyrábí Tatra různé typy automobilů. Civilní osobní, nákladní i vozy určené pro armádu a pro veřejný sektor. Nastupující krize však donutila naše automobilky zkonstruovat a vyrábět levný lidový automobil, který si mohla koupit střední vrstva pracujících. Snahou bylo vyrábět automobily levné, spolehlivé a konkurenceschopné.
   Tatra přichází s typem 57. Jeho výroba začíná v roce 1931. Jejím hlavním konstruktérem byl Ing. Erich Ubelacker, kterého pro Tatru získal slavný Hans Ledwinka, tvůrve tatrovácké koncepce stavby automobilů. 
  
Popis:
   Typickým pro tento stroj je osvědčený tatrovácký podvozek. Spojovací roura, na  které je vzadu uchycen diferenciál a zadní výkyvné polonápravy odpružené příčným listovým perem. Na přední části roury je poháněcí agregát s nápravou, opět výkyvnou.
   Motor je opět vzduchem chlazený se čtyřmi válci, které leží po dvou vodorovně proti sobě. Jsou mírně přesazeny o šířku ojničního ložiska. Na přední části motoru se nachází ventilátor s litou skříní, který je poháněn od klikové skříně. Na tento ventilátor navazují lisované plechové kryty, které vedou vzduch ke dvojicím válců vpravo a vlevo.
   Motor používá ventilový rozvod OHV, přičemž vačkový hřídel je uložen v klikové skříni a je poháněn pertinaxovými ozubenými koly. Ventily jsou ovládány systémem zdvihacích pák, rozvodových tyček a horních ventilových vahadel. Kliková hřídel motoru je dvakrát zalomená o 180 stupňů. V každém zalomení jsou umístěny ojnice. Starší typ 57 má vpředu kluzné ložisko, vzadu ložisko kuličkové. Typy 57 A, B a K mají vpředu a vzadu ložiska kluzná.
   Od předního konce klikového hřídele je řemeničkou poháněno dynamo, které je umístěno na horní části ventilátoru. Sací potrubí jde od karburátoru, který je montován nad motorem. Ke všem válcům má sací potrubí stejnou délku. To proto, aby docházelo k rovnoměrnému plnění směsí. Na motoru jsou přidělána dvě příčná listová pera. Jsou přišroubena k motorové skříni a tvoří spolu s hřebenovým řízením přední nápravu.
   Na motor navazuje suchá jednolamelová spojka s typickým grafitovým kroužkem, který slouží jako opěrné ložisko při jejím vypnutí.
   Převodovka je klasická – čtyřstupňová. Motory typu 57 a 57 A měly obsah 1155 ccm. U typu 57 B se motor zvětšil na 1256 ccm tím, že bylo zvětšeno vrtání z 70 mm na 73 mm. Tím samozřejmě vzrostl výkon o 5 koní. Brzdy má Tatra 57 mechanické bubnové na všechna kola.
   První Tatry 57 měly ještě 18 palcová kola, která byla však záhy nahrazena koly 16 palcovými. Karoserie měla typický hranatý tatrovácký předek, rezerva byla umístěna vně karoserie. Ta byla vyrobena ze dřeva a pobita plechem. Tatry 57, tzv. "čisté" se nejčastěji vyskytují v provedení dvoudvéřová limuzína a polocabriolet (pevné rámy kolem dveří). Jsou také viděny kabriolety a dvojsedadlové roadstery. Těch původních je málo. Znám tři, které je vidět na srazech HV a jejich karoserie byly prokazatelně  vyrobeny před nedávnem.
   V roce 1936 přichází modernizovaný typ 57 A. Předek dostává onen známý plochý tvar s prolisovanými žebry. Karoserie se zakulacuje a zvětšuje. Zavazadlový prostor je opět přístupný po odklopení zadních sedadel. 57 A se vyráběly jako limuzíny, polokabrioletů bylo vyrobeno méně, dvojsiců  roadsterů nejméně. Také byly vyráběny v provedeni combi. Dodnes jezdí po Olomouci jedno v běžném provozu ! Dále byla vyrobena čtyřicítka pohotovostních vojenských otevřených vozů pro Čínu. To bylo v roce 1937. Ty, které u nás jezdí jsou většinou více, či méně povedené kopie těchto vozů.
   V roce 1938 přichází Tatra s typem 57 B. Prototyp byl představen 20. března 1938. Řízení se přemísťuje vlevo, protože v té době byl očekáván přechod na jízdu po pravé straně. Karoserie se ještě více zaobluje a zakulacuje včetně přední části kapoty. Délka vozu se prodlužuje, kufr dostává otevírání zvenku, reserva je uložena uvnitř kufru.
   Za války vzniká v roce 1941 typ 57 K (z německého Kubelwagen). Podvozek a motor zůstává téměř beze změny, stejně tak přední část automobilu. Zadek je však jiný. Vzniká nevzhledná hranatá pohotovostní karoserie se čtyřmi dveřmi. Ty byly snadno odnimatelné. Zadní sedačka se dala sklopit a tak vznikal úložný prostor pro vojenský materiál. Karoserie měla odnímací boční okna a jednoduchou plátěnou střechu. Výroba probíhala po celou válku pro Wermacht a pokračovala i po ní pro Československou armádu.
   Stejně tak pokračovala po válce výroba 57 B v provedení dvoudvéřová limuzína. Výroba skončila v roce 1949.
   Tatry 57 všech typů a variant se dochovalo relativně hodně. Docela dobře se dají identifikovat, protože kopřivnické muzeum má databázi vyrobených vozidel. Málo známou skutečností je to, že se Tatry 57 montovaly také v Rakousku, kam Tatra do roku 1936 dodávala podvozky těchto strojů. Do Vídně bylo dodáno 251 kusů podvozků. Dalších 16 podvozků bylo dodáno karosářské firmě Bohemia v České Lípě, kde vznikly zajímavé karosářské variace tohoto vozidla.
   Číslo motoru se nachází na horní stěně motoru, karoserie má číslo na štítku vedle nádrže a výrobní číslo celého vozu, které je v evidenci Tatry, je vyraženo shora na ventilátoru. Při pořizování atraktivnějších typů  T 57 je totiž potřeba důsledně prověřit původ vozidla. Krom výše uvedených nových dvojsiců se totiž objevují i nové 57 K,které mají celokovovou karoserii vydávanou za originál.
   Ceny vozů na jaře 2010 jsou různé od  50 000,- korun  za 57 před renovací až po 250 000,- za slušné auto v běžném veteránském provozu. Špičkově zrenovovaná sedmapadesátka se všaK může vyšplhat i k cifře 500 000,- Kč a výše. Pozor však na různé novodobé stavby karoserií. Tato vozidla jsou  sice pěkná, ale v historického hlediska bezcenná. Na inzertních serverech se velmi často objevují nabídky těchto nově postavených karoserí.
      Vozidel řady 57 bylo vyrobeno celkově 26 540 kusů.

Technický popis, manuál, seznam ND naleznete zde

Fotografie

1931

1935

Vložit nový příspěvek