(1933) Praga RN 1. serie | Galerie

(1933) Praga RN 1. serie

Značka	Praga
Země	Československá republika
Typ	RN 1. serie
Rok	1933
Motor (typ, počet válců)	6
Kubatura (ccm)	2468
Vrtání (mm)	80
Zdvih (mm)	115
Výkon (výkon/ot.min)	52 HP/3500
Karoserie (počet dveří)	valník, autobus
Počet míst	2-3
Délka (mm)	6000
Šířka (mm)	2000
Výška (mm)	1900
Rozvor (mm)	3650 (4200)
Rozchod před/zad (mm)	1400/1400
Pohotovostní hmotn. (kg)	1540
Celková hmotnost (kg)	3540
Pohon	zadní
Pneu	6,50 x 20
Rychlost (km/h)	80
Ostatní	nákladní, autobus
Výroba od r.	1933

Historie:
   Významné místo v dějinách českého automobilového průmyslu má automobilka Praga, tedy automobilní oddělení největšího pražského strojírenského podniku, který postupně nesl názvy První českomoravská továrna na stroje v Praze, Českomoravská - Kolben a Českomoravská - Kolben - Daněk.
    Praga, znamená latinsky vlastně Praha. A ve světě nenajdeme jméno automobilky, která nenese ve svém názvu jméno svého zakladatele, ale jméno města ve kterém vznikla a k tomu ještě města, které je více jak 1000 let městem hlavním. Škoda jen, že výroba světově proslulých automobilů Praga už patří do historie.
    Automobilka se sídlem v Praze-Libni byla založena v roce 1907 a v následujících čtyřech desetiletích tvořila spolu s továrnami Laurin & Klement – Škoda v Mladé Boleslavi a NW – Tatra v Kopřivnici „velkou trojku“ domácích automobilových výrobců. V druhé polovině dvacátých let a na přelomu let třicátých byly pragovky nejprodávanějšími vozy na domácím trhu. Zákazník si mohl vybrat v široké nabídce osobních automobilů od malého vozu Praga Piccolo litrové třídy až po čtyřlitrový luxusní automobil Praga Grand, se kterým jezdil i prezident Masaryk. Významnou část produkce továrny pak tvořily i užitkové automobily, vyráběné ve velmi širokém výběru nástaveb – od nákladních valníků a cisteren, přes autobusy a sanitky, až například po požární a popelářské automobily.
   V roce 1913 vyrábí automobilka různé typy vozů. Luxusní osobní označené G- Grand, nákladní L - lehké, nákladní T - těžké, dále vojenské V a přívěsy P - potahové. Na desáté automobilové výstavě v Praze představuje svou celou produkci. V ní poprvé ukazuje svůj nový typ osobního vozu – Praga Alfa. Vozy první a druhé série se vyráběly v roce 1913. Měly malý čtyřválcový motor o obsahu 1130 ccm, vrtání 60 mm, zdvih 100 mm. Motor dával 15 koní / 2000 ot. min.
    Výrobu osobních automobilů Praga ukončila druhá světová válka. Po roce 1947 byly pod značkou Praga vyráběny již jen nákladní automobily. Nejstarším exponátem je Praga Alfa 5/15 HP, která právě vloni oslavila sté narozeniny. Mezi nejobdivovanější kousky patří Praga Grand 8 s osmiválcem o objemu 3852 cm³ a výkonu 70 k. Byla vyrobena v roce 1929, zatímco čtyřválcový Grand se čtyřválcem o objemu 3817 cm je o osm let starší.

Popis:
   Vozy Praga RN a RND prošly za dobu své výroby složitým vývojem a výrobními změnami. První Pragy RN se objevily už v roce 1933. Šlo o „rychlý nákladní“ automobil ( proto RN ) o výkonu 52 koní / 2800 ot. min. Šestiválcový motor při vrtání 80 mm a zdvihu 115 mm měl objem 3468 ccm. Byl osazen karburátorem Zenith 36 TP. Ventilový rozvod byl SV, blok válců odlit z litiny, kliková skříň z elektronu. Hlava motoru byla hliníková. Zapalování se používalo zn. Bosch a elektroinstalace měla rozvod 12 V. Výkon motoru byl přenášen přes suchou jednokotoučovou spojku na čtyřstupňovou převodovku, odtud kardanem k zadní nápravě opatřené dvoumontáží kol. Náprava byla v provedení „banjo“ a používala ozubení Gleason. Brzda byla u první série mechanická, později byla přepracovaná na kapalinovou. Rám byl lisovaný z ocelového plechu a výztuhu tvořilo šest příček. Přední i zadní náprava byla tuhá, odpružená podélně uloženými půleliptickými pery.
   Budka řidiče byla vyrobena smíšenou konstrukcí, na dřevěné kostře byly natlučené hřebíčky plechové pláty. Byla dvoudveřová se zatahovacími okny, původně značně hranatá. Její tvary se postupně zakulacovaly a v roce 1939 dostává Praga RN podobu, kterou si někteří pamatujeme. Oblou přední masku vodorovně žebrovanou, design konce 30. let.
   První série se začala vyrábět v roce 1934, 2. série v roce 1936, mění se karburátor, původní Zenith 36 TP je nahrazen typem 42 TB. Následující série mění tvar kabiny, motor se zdokonaluje a dostává výkon 68 koní, v roce 1937 ve třetí sérii již 72 koní. Od 5. série v roce 1938 se používá karburátor Solex 40 FAIP, od roku 1948 Solex 35 AIP ( 40 AIP ), který při zachování výkonu snižuje spotřebu paliva.
   Za války se vyráběly především valníky, které byly dodávány německé a slovenské armádě. Nesmíme přitom zapomenout na téměř 10 000 vozů Praga RN vyrobených v licenci v Jugoslávii.
   Po válce vyrábí Praga osvědčený typ i nadále. Zprvu dokonce na pohon dřevoplynem, kdy takto byly upraveny i vozy, které přežily válku. Od roku 1946 se opět plně rozbíhá výroba lehce modernizované RN podoby roku 1939. Rám byl zesílen a obdržel sedm výztužných příček, stejně tak byla zesílena listová pera. Vůz byl dodáván v provedení valník, vojenský valník (poznáme jej podle kruhového otvoru s víkem nad sedadlem spolujezdce), speciální skříňový automobil s různou možností využití (ambulance, pojízdná dílna, komunální vůz). Dále byly vyráběny sklápěče, cisterny, mnozí si pamatujeme nádherné kulaté autobusy. Tyto vozy RN byly vyráběny až do roku 1953, kdy továrnu opustila poslední 48. série. U nás bylo vyrobeno přes 23 tisíc vozů RN a dalších, již zmíněných téměř 10 000 v Jugoslávii.
   V roce 1934 představuje automobilka Praga výše popisovaný typ RN s dieslovým motorem. Vůz dostává označení Praga RND 1. serie. Šlo o řadový čtyřválec s rozvodem OHV. Kompresní poměr byl 18:1, vstřikovací soustava byla zn. Bosch. Výkon byl kolem 50 koní při 2000 ot/min., postupně byl zvyšován na 60 koní.
   Vše ostatní bylo totožné s typem RN včetně radikální změny karoserie v roce 1939. Poválečné RND dostaly další výztuhu rámu a to pod motor, dále měly těžší převod v rozvodovce, protože naftový motor měl menší počet otáček. Motor měl původně předkomůrky Ricardo Whirpool, které byly po válce nahrazeny typem Comet. Hlavy motoru byly dvě, každá pro dva válce, což umožňovalo snadnější opravy. Spotřeba paliva byla udávána 16-17l / 100km, což bylo na nákladní vůz třítunové kategorie skutečně málo. Na šasi RND byla v roce 1947 v převážné 15. sérii postavena řada autobusů.
   Motory RND měly obsah 4500 ccm při vrtání 105 mm a zdvihu 130 mm dávaly v poválečném provedení 60 koní ( 2000 ot. min. ). Poslední poválečné RND byly vyrobeny v roce 1955. Celkově opustilo továrnu necelých 16 tisíc kusů.
   U našich dobrovolných hasičských sborů se zachovaly, relativně často, automobilové stříkačky AS 16. Byly vyráběny počátkem 50. let na podvozku Praga RN. Karoserie byla smíšené konstrukce, dřevo pobité plechem. V prostoru řidiče byla kabina pro desetičlennou posádku. Navazovaly oddělené ukládací prostory pro hasičskou techniku přístupné z boků a zadní části vozidla. Vpředu, před motorem se nacházelo čerpadlo, které mohlo přepravit až 1600 litrů vody za minutu. ( proto označení AS -16 ). Původní stroje byly dodávány v zelené khaki barvě (interiéry většinou zůstaly). V 60. letech byly přestříkávány do známé červené barvy. Také původní červené majáky a světlomety byly nahrazeny modrými. Některé hasičské RN jsou do detailu renovovány.