(1964-1965) Maserati Quattroporte I, Tipo AM 107 | Galerie

(1964-1965) Maserati Quattroporte I, Tipo AM 107

Značka	Maserati
Země	Itálie
Typ	Maserati Quattroporte Tipo AM 107
Rok	1964
Počet vyrobených strojů	760
Motor (typ, počet válců)	V8
Chlazení	kapalina
Kubatura (ccm)	4136
Vrtání (mm)	88
Zdvih (mm)	85
Výkon (výkon/ot.min)	191 kW (260 k) / 5200
Karburátor (značka, typ)	Weber 4 kusy
Karoserie (počet dveří)	Sedan
Počet míst	4
Délka (mm)	5000
Šířka (mm)	1720
Výška (mm)	1360
Rozvor (mm)	2750
Převodovka	man. 5+1
Pneu	205 x 15
Rychlost (km/h)	230
Brzdy	hydraulické
Elektřina	12 V
Výroba od r.	1964
Výroba do r.	1965

Historie:
   Vozy Maserati jsou již legendou mezi sportovním luxusními automobily. Mezi nejznámější stroje této značky patří automobil nazvaný Maserati Quattroporte Za svůj název vděčí italskému slovu Quattroporte, v překladu čtyři dveře. Koncepcí se jedná o automobil se čtyřdveřovou karosérií typu sedan a Maserati tuto řadu luxusních sportovních vozů vyrábí s malými přestávkami od roku 1963. Podíváme-li se statisticky na svět Quattroporte, tak se celkový počet vyrobených vozů první až čtvrté ukončené výrobní řady včetně všech prototypů a malých sérií blíží číslu 6 000.
   Rekordmanem v počtech vyrobených vozů se však stala až současná, poslední vyráběná V. generace Quattroporte, které se vyrobilo do roku 2009 přes 15 000 vozů. Ale to uvádíme jen pro představu, neboť tyto auta jsou již mimo rámec vetránského
dění.
   Padesátá léta minulého století byla pro Maserati obdobím úspěchů na závodních tratích, které vyvrcholily získáním titulů mistrů světa v letech 1954 (společně s Mercedesem) a v roce 1957. Na legendárním modelu Maserati 250F tehdy jezdil a vítězil pětinásobný mistr světa Juan Manuel Fangio. S tímto vozem také získal svůj poslední titul. Poté Maserati změnilo výrobu závodních automobilů na malosériovou výrobu automobilů typu Gran Turismo. Začala s luxusními kupé 3500 GT (1957), 5000 GT (1959) a Sebring (1961). Bohatý arabský princ Karim Aga Khan si tehdy objednal speciální vůz Maserati 5000 WP s karoserií, kterou navrhl Pietro Frua. Tento vůz se stal pro Maserati inspirací k vývoji luxusního čtyřdveřového sedanu Quattroporte. Maserati Quattroporte I. řady bylo poprvé představeno na Turínském Motor Show v roce 1963 jako ,,Veture Berlina 4 Porte“.Tímto vozem Maserati ukázalo světu na dalších bezmála 50 let směr, kterým se budou tyto vozy ubírat – výkonné motory o minimálním objemu 4 l, osmiválce o minimálním výkonu 260 k s délkou karosérie přesahující hranici pěti metrů.Pouze II.řada Quattroporte z let 1976 – 1978 a ,,malé“ Quattroporte IV. nesplňovalo tento firemní standard a v některých parametrech vybočilo z řady - výkonech (210 k), motorech (šestiválce) a rozměrech.
   Design Quattroporte I.řady pocházel ze Studio Tecnico Pietra Frua. Toto designérské studio mělo na svědomí také Quattroporte Frua z roku 1974. Poté do řady Quattroport vstupují další výhradně italské designérské ateliéry - Italdesign, Bertone a Pininfarina.
   První řada Quattroporte se vyráběla v letech 1964-1970 a hned ve dvou typech - Tipo AM 107 a Tipo AM 107/A.

Popis:
   Tipo AM 107 se vyrábělo v letech 1964-1965. Osmiválcový motor vycházel o objemu 4.2 l a pocházel z Maserati 450 S.Tento model uvedl charakteristické znaky dalších ,,velkých“ Quattroporte – stylizovaný znak na zadním střešním sloupku a název Quattroporte na předním panelu přístrojové desky.
   Vůz s továrním označením Tipo 107 dostal pod kapotu vidlicový osmiválec se čtyřmi vačkovými hřídeli v hlavách válců a objemem 4136 cm3, dosahujícím maximální výkon 191 kW (260 k) při 5200/min. Přívod paliva do motoru zajišťovaly čtyři spádové dvojité karburátory Weber. Síla motoru se přenášela na zadní kola prostřednictvím pětistupňové plně synchronizované manuální převodovky ZF nebo třístupňové automatické převodovky. Udávala se maximální rychlost 230 km/h a průměrná spotřeba paliva 19 l/100 km. AM107 mělo polosamonosnou karoserii spojenou s plošinovým rámem. Motor a závěsy předních kol byly zakotveny v prostorovém rámu z uzavřených profilů. Přední kola měla nezávislé zavěšení na příčných lichoběžnících a pérování vinutými pružinami. Zadní tuhá náprava byla zavěšena na podélných poloeliptických listových perech s vinutými pružinami a trubkovou nápravou typu De Dion - kombinace mezi tuhou nápravou a nezávislým zavěšením kol, kde diferenciál je pevně ukotvený ke karoserii. Kotoučové brzdy byly hned vedle diferenciálu. Zajímavostí tohoto auta byly dvě nádrže umístěné v zadních blatnících, které se přepínaly pomocí přepínače umístěného na palubní desce.
   Karoserie Frua s rozvorem 2750 mm a délkou rovných 5 metrů měla klidné, vyvážené tvary vpředu s typickou maskou chladiče ozdobenou trojzubcem. Obdélníkové jódové světlomety byly zasazeny v chromovaných rámečcích. Hladké boky vozu byly shora orámovány velkými okny dveří a dole chromovanou lištou. Luxusní charakter vozu podtrhovala klimatizace a interiér potažený kůží Conolly.
   V roce 1966 byl typ AM 107 nahrazen modernizovaným Maserati Quattroporte Tipo AM 107/A.