Značka | FSO, Fabryka Samochodow Osobowych |
Země | Polsko |
Typ | Syrena 100 |
Rok | 1957 |
Motor (typ, počet válců) | 2 |
Chlazení | kapalina |
Kubatura (ccm) | 744 |
Vrtání (mm) | 76 |
Zdvih (mm) | 82 |
Výkon (výkon/ot.min) | 20kW / 3800 |
Točivý moment | 62 Nm při 2000 ot. min. |
Karoserie (počet dveří) | tudor |
Počet míst | 4 |
Délka (mm) | 4025 |
Šířka (mm) | 1520 |
Výška (mm) | 1450 |
Rozvor (mm) | 2300 |
Rozchod před/zad (mm) | 1200/1240 |
Pohotovostní hmotn. (kg) | 920 |
Celková hmotnost (kg) | 1280 |
Pohon | přední |
Převodovka | man. 4+1 |
Pneu | 5,25 x 16 |
Rychlost (km/h) | 100 |
Spotřeba (l/100km) | 7,3 |
Nádrž (objem l) | 36 |
Palivový systém | gravitační |
Brzdy | hydraulické |
Elektřina | 12 V |
Výroba od r. | 1957 |
Výroba do r. | 1960 |
Historie:
V poválečném období je v Polsku vyráběn automobil střední třídy Waršawa. Šlo o licenci sovětského vozu Poběda. Byl to vůz určený většinou pro stranické aparátčiky, případně pro firmy. Pro soukromníky a individuální motoristy byl drahý, neekonomický a hlavně nedostupný. Proto v počátku padesátých let přišlo usnesení vlády o zkonstruování a následné výrobě malého litrového automobilu pro nejširší vrstvy obyvatelstva.
V roce 1953 vzniká první návrh podoby příštího nového vozu. Podvozek zkonstruoval Karol Pionnier, hlavní konstruktér závodu. Karoserie byla smíšené stavby, spodek z kovu, vrch ze dřeva potažený koženkou. Byla dílem Stanislava Panczakiewicze. Motor byl dvoudobý dvouválec překonstruovaný z hasičské stříkačky Fryderykem Bluemkem. První prototypy byly hotovy koncem roku 1953, další vznikaly postupně během let 1954 – 55. Byly samozřejmě intenzivně zkoušeny, upravovány dle získaných poznatků, byly porovnávány s vozy stejné kategorie zahraničních firem. Karoserie se postupně modernizovala na celokovovou. Roce 1957 se zahajuje sériová výroba dvousetkusové ověřovací série. Ta byla ještě vyrobena s velkým podílem ruční práce. V roce 1958 se rozbíhá výroba v sérii, z původní ruční práce při vyklepávání karosářských dílů se přechází na lisování pomocí vysokotlakových lisů.
Vlastní montáž probíhala ve Varšavské FSO (Fabrika samochodov osobových). Z počátečních 600 kusů vyrobených v roce 1958 se výroba postupně zvyšuje až přes čtyři tisícovky v roce 1960. tyto první Syreny měly označení S 100. Motor a převodovku vyráběla WSM Bielsko-Biela. V roce 1960 byl stroj nahrazen typem Syrena 101
Popis:
Karoserie byla typu dvoudveřový tudor. Byla vyrobena z posvařovaných ocelových hlubokotažných plechů. Dveře byly pověšeny na středním sloupku, otevíraly se proto směrem dozadu. Toto otevírání odpovídalo předválečným konstrukcím automobilů. Z hlediska uživatelů velmi praktické, z hlediska bezpečnosti naprosto nevyhovující. Proto ve druhé polovině 50. let většina světových výrobců u svých vozů začíná používat zavěšení vpředu. V tomto konstruktéři Syreny nezareagovali rychle na nové trendy v konstrukci automobilů. Zavazadlový prostor byl dostupný zvenku, víko se otevíralo celé. Dosahovalo až k zadnímu nárazníku, což mělo vliv na nepříliš pevnou zadní část karoserie. Rezerva byla uložena v kufru vodorovně na jeho dně. Vůz poháněl dvoutaktní dvouválec uložený před přední nápravou. Měl obsah 744 ccm a dával výkon 27 koní. Na něj navazovala čtyřstupňová převodovka pohánějící předení kola. Spojka byla suchá jednokotoučová. Kola byla zavěšena nezávisle a odpružena příčným listovým perem.
Zadní náprava byla tuhá a opět odpružená listovým perem uloženým napříč. Kapalinové brzdy byly na všechna čtyři kola. Brzdilo se pomocí paken a bubnů. Palivová nádrž byla konstrukčně umístěna nad motorem před přepážkou oddělující motorový prostor a prostor osádky. To umožňovalo využití samospádu při zásobování karburátoru palivem. V případě havárie však benzin vytekl do prostoru osádky, což z hlediska bezpečnosti není zrovna nejideálnější. Ale v době předválečné až do 50. let šlo o běžnou praxi.
předchozí | Zpět na seznam | další |