(1958-1964) Multicar M 21 | Galerie

(1958-1964) Multicar M 21

Značka	VEB Multicar Fahrzeugwerk Walthershauser
Země	Německá demokratická republika
Typ	Multicar M 21
Rok	1958
Počet vyrobených strojů	cca 14 000
Motor (typ, počet válců)	1
Chlazení	kapalina, opařovací
Kubatura (ccm)	650
Vrtání (mm)	85
Zdvih (mm)	115
Výkon (výkon/ot.min)	6,5 HP / 1500
Vstřikování (značka, typ)	L´Orange PO 1A3,
Karoserie (počet dveří)	plošina
Počet míst	1
Délka (mm)	3220
Šířka (mm)	1240
Výška (mm)	1460
Rozvor (mm)	1640
Rozchod před/zad (mm)	980/980
Pohotovostní hmotn. (kg)	920
Celková hmotnost (kg)	1800
Pohon	zadní kardan
Převodovka	man. 3+1
Pneu	23 x 5
Rychlost (km/h)	15
Nádrž (objem l)	13
Brzdy	mechanické bubnové na zadní kola
Výroba od r.	1958
Výroba do r.	1964

Historie:
    Toto malé užitkové vozítko zná téměř každý. V továrnách rozváží zboží, na stavby dováží drobný materiál. Pomáhá díky svým nástavbám v komunálních službách, díky svým vlastnostem je spatříme téměř všude. První stroje se objevily již v 50. letech a jsou již předmětem celkem početné skupiny sběratelů, kteří mají i svůj klub.Tyto vozíky jsou u nás definovány jako „motorový dopravní vozík“. Proto první modely nemusely mít registrační značku.
   V polovině 50. let vyrábí německá firma Multicar Spezialfahrzeuge GmbH v Waltershausenu historicky první model Multicaru. Je označen Dieselkarren DkB. Vyráběl se od roku 1956. Šlo v podstatě o jednoduchý valníček, kdy v přední části byl uložen jednoduchý nezakrytý diesel motor. Řidič stál v přední části a nohama ovládal tento stroj.

Popis:
V roce 1958 vzniká slavný Multicar M 21. Tento typ už znali i naši motoristé. Sloužil v řadě továren a družstev. Vyráběl se ve třech variantách. Jako valník označený Pritsche P dále jako jednostranný sklápěč typu M (Muldenkipper) a typ D – třístranný sklápěč. Tyto nástavby byly uloženy v zadní části vozíku. Před nástavbou byl motor. Jednalo se o čtyřtaktní dieslový ležatý jednoválec vyvinutý firmou Deutz. V DDR jej licenčně vyráběla firma VEB Motorenwerk Cunewalde. Měl označení 1 H65. Při 1500 ot/min měl výkon 6,5 koní. Vrtání 85 mm a zdvih 115 mm dávalo obsah 650 ccm. Mazání motoru bylo tlakové oběžné obstarávání pístovým čerpadlem. Chlazení bylo řešeno vodou, která se při provozu odpařovala. Jednou z povinností obsluhy bylo čas od času vodu dolít. Vstřik nafty zajišťovala pumpa L´ Orange PO 1A3, vstřikovací tryska měla označení SD 1ZDO. Pracovala s tlakem 120 barů.Na motor navazovala jednokotoučová suchá spojka obvyklé konstrukce. Převodovka měla tři stupně vpřed a zpátečku. Brzdy byly bubnové na zadních kolech. Byly ovládány táhly levou rukou. Parkovací brzda byla kardanová. Vozidlo bylo odpruženo vpředu i vzadu listovými pery. Nádrž na naftu měla objem 13 litrů, vody k chlazení se vešlo 12 l. Pneumatiky nesly označení 23 x 5.
   Nejzajímavější bylo řízení. Řidič stál na přední plošině a zády se opíral o motorový prostor. Pravá ruka ovládala páku, kde byla spojka a otočné přidávání plynu motorkového typu. Levá ruka ovládá brzdící páku a ruční brzdu. Dále ovládá řadící páku převodovky 3 + 1. U sklápěčky se zde nachází páčka hydraulického čerpadla a ovládání sklápění. Vlastní řízení je řešeno naklápěním desky, na které řidič stojí. Řidič vlastně tlačí nohou na stranu, kam chce jet. Používá k tomu váhu vlastního těla. Toto neobvyklé řešení jistě vyžadovalo určitý výcvik a zkušenost. Stroj se vyráběl až do roku 1964. Bylo vyrobeno kolem 14 000 kusů, asi čtvrtina šla na export.. Tento zajímavý vozík byl nahrazen v roce 1964 typem Multicar M 22.
Původních M21 a M22 se nedochovalo mnoho. Po vyřazení z provozu v různých podnicích a družstvech byly většinou rozebrány do šrotu, případně na různé domácí frézy a jiné samohyby. Tehdejší komunistický režim totiž nedovoloval soukromým osobám vlastnit nákladní vozidlo, byť velikosti Multicaru. Dochovalo se jich pár, většinou ve velmi zbědovaném stavu. Hrstka nadšenců se je snaží zachránit a uvést do původního stavu. Na internetových stránkách z Německa jsem dokonce viděl nabídku některých náhradních dílů na starší Multicary. Jde zřejmě ještě o staré zásoby.