(1963) Jaguar E 3,8 S1 coupe | Galerie

(1963) Jaguar E 3,8 S1 coupe

(1963) Jaguar E 3,8 S1 coupe

Historie:
    O vozidlech Jaguar E type byly napsány kilogramy papíru a nafoceny kilometry filmového pásu. Přesto dodnes zasluhují nevšední pozornost jak odborníků automobilové historie, tak laiků, mužů i žen. 
   Obecně lze konstatovat, že tento vůz je zázrak techniky 60. let, absolutní dokonalost konstrukce, nadčasový vzhled, nepřekonatelná síla motoru, špičkové jízdní vlastnosti. Legendární sportovní automobil známý svou oblíbeností, spolehlivostí a výkony. Současní majitelé si tak vychutnávají jízdu v otevřeném roadsteru z 60. let, případně uzavřeným coupe z téže doby. Pro mnohé je to naplnění snů, touha vlastnit něco mimořádného, technicky dokonalého, pro některé vhodně uložené peníze.
   Jak to vlastně začalo? V roce 1958 postavila firma Jaguar prototyp, který se již vzdáleně podobal vozu E typu. Byl označen E 1a a byl osazen motorem 2,4 l z typu XK. Následoval druhý testovací prototyp E 2A, který byl testován s různými motory, včetně nasazení na závodní dráze. Údajně existuje dodnes.

Popis:
    Na autosalonu v Ženevě v roce 1961 se představuje první sériový E typu 3,8. Vyráběl se v letech 1961 – 1964. Je sběratelsky nejvyhledávanější. Motor XK z předchozího typu vozidla Jaguar XK 150 měl obsah 3781 ccm, výkon 265 koní, kroutící moment 378 Nm a dosahoval max. rychlosti 240 km/h. Stroj měl hliníkovou přístrojovou desku, zastaralou Moss převodovku, relativně nepohodlné sedačky, páčkové vypínače a spínače. Prvních zhruba 500 vozů mělo rovnou podlahu , tz. flalfoor, bez pozdějšího prolisu pro nohy. Podlaha byla z důvodu pohodlnějšího sezení v průběhu výroby překonstruována. Jde o varianty E 3,8 S1 roadster a E 3,8 S1 coupe
   V roce 1965 přichází Jaguar s druhou výrobní sadou, označovanou  E 4,2 S1. Ta se vyrábí až do roku 1968. Karoserie je zprvu téměř shodná, pouze znak na zádi naznačuje použití nového motoru. Ten přináší jak větší výkon, tak kroutící moment. Je montována nová čtyřstupňová, plně synchronizovaná převodovka. Bylo vyráběno 2 sedadlové coupé i roadster. Změnily se sedačky, získaly lepší ergonomické vlastnosti. Motor měl obsah 4235 ccm. 
   V roce 1966 se zvyšuje u coupe střecha a o 230 mm prodlužuje rozvor. Tím vzniká coupé 2 x 2. To se dá použít jako rodinné auto pro dva dospělé a dvě děti. 
   Z důvodu bezpečnosti dochází v roce 1968 u modelů pro USA k určitým změnám. Páčkové přepínače se mění na kolíbkové, mění se karburace, to kvůli již tehdy omezujícím ekologickým předpisům. Místo tří karburátorů SU HD 8 jsou použity dva Stombergy. Výkon a emise šly zákonitě dolů. V tomto období také mizí aerodynamický kryt hlavních světlometů.
   V roce 1969 – 1970 se vyrábí typ 4,2 druhé řady označený E 4,2 S2. Měl větší nárazníky, větší otvor vpředu pro přívod chladícího vzduchu. Zadní koncová světla byla větší a umístěna pod nárazníkem. Změnil se sklon předního okna z důvodu lepšího výhledu. Výkon motoru je již snížen. Od roku 1969 se montují na sedačky opěrky hlavy. Typu 4.2 obou variant bylo vyrobeno 18 809 kusů, z toho 4855 coupe a 8628 roadsterů.
   Poslední variantou ečka byl typ E 5,3 S3 vyráběný v letech 1971 – 1974. Opět ve variantě roadster a coupe. Tyto oba vozy měly rozvor z předcházejícího typu coupe 2+2, t zn. oproti prvním sériím byl větší. Změny na karoserii byly spíše na škodu. Místo prázdného otvoru přístupu vzduchu bylo použito chromované mřížky, která jej překryla. Blatníky dostaly nový tvar bez krytu světel. Kotoučové brzdy měly vyřešen odvod horkého vzduchu, který vznikal při brždění. Tím se tedy lépe chladily.
   Největší změnou však bylo zavedení nového 12 válcového motoru. Měl výkon 272 koní (203 kW). Stroj zrychloval z 0/100 km/h za 7 vteřin. Některá vozidla mohla být vybavena automatickou převodovkou.
   Co se týká vlastní konstrukce všech E typů, tak všechny mají skelet vozidla, kde jsou umístěny sedačky. K němu je přišrouben vpředu i vzadu pomocný rám vyrobený z profilů silných  0,9 mm. 
   Na předním pomocném rámu  je uchycen motor, náprava a kapota, zadní rám drží diferenciál s zadní nápravou.
Těmto součástkám je potřeba věnovat při renovaci zvýšenou pozornost. Bývají zevnitř napadeny skrytou korozí, která zvenčí není vidět. Brzdy měl typ E na všech kolech kotoučové, kola drátová.
   Dnes jsou tyto vozy velmi vyhledávané a sběratelsky zajímavé. Na inzertních serverech se dají pořídit před renovací od 14 000 Euro, průměrná cena slušného vozu je 40 - 50 000 Euro (r. 2010). U nás se objevují na srazech HV a jsou tam vždy jeho ozdobou. Stroj na fotografiích je ze "stáje" Historic Car Clubu Mohelnice.             
   Podrobná výrobní čísla vozů Jaguar modelové řady XK, E, MK, XJ, Daimler najdete zde.

Fotografie

1966 4,2 l

Rallye 1963

Vložit nový příspěvek