Historie: Mnozí starší si pamatují, že ještě v 70. letech zcela běžně jezdily malé náklaďáčky a dodávky vyrobené v tehdejší DDR. Měly starodávný tvar, dlouhou kapotu, vystouplé blatníky a hlavně kouřící dvoutaktní motor. Dnes se s nimi již téměř nesetkáme, občas můžeme zhlédnout nějaký na sraze HV. V 30. letech vyráběla firma Framo sídlící v německém Hainechenu řadu různých malých nákladních a užitkových tříkolek. Byly osazeny většinou malým dvoutaktem DKW, který poháněl přední kolo. Těsně před válkou se začíná vyrábět již čtyřkolový automobil s označením V 500. Motor měl vpředu, převodovku uprostřed a náhon na zadní nápravu. Tyto vozy se vyráběly pro potřeby válečného Německa. Stroj byl zdokonalen a již v roce 1942 začíná výroba malého nákladního užitkového automobilu V501/1. Měl dřevěnou karoserii a dvouválcový motor DKW. Od roku 1943 byl montován dvoupístový, dvouválcový motor (na stejném principu fungoval motor našeho Manetu M 90, který vyvinula brněnská Zbrojovka). Vozy s tímto motorem nesly označení V 501/2. Po ukončení války Rusové odmontovali veškeré stroje a celou továrnu včetně dokumentů, strojů a materiálu si odvezli jako válečnou kořist. Po válce továrna zavádí různý náhradní výrobní program. Jde většinou o věci ke každodennímu užívání. V roce 1947 začíná s opravami motorů a v roce 1948 byl podnik znárodněn. Byl přejmenován na IFA Werk Framo Hainichen/Sa. I přes veškeré problémy se podařilo z různých zbytků a dílů v roce 1949 smontovat zhruba šedesátku vozů typu V 501/2. Výroba a kvalita se postupně zvyšuje a původní V 501/2 s dvoupístovým motorem se vyrábí až do roku 1952. Od roku 1950 se vyvíjí nový typ s trambusovou karoserii označený V 900. Ten se později stává základem pro všem známý Barkas B 1000, ale v 50. letech jeho konstrukce ještě nedozrála. Proto konstruktéři volí jednodušší cestu. Modernizují stávající V 501/2. Na první pohled vypadá identicky, ale hlavní změnou je použití motoru IFA F9/1. Byl to dvoutaktní tříválec o obsahu 900 ccm s termosifonovým chlazením. Převodovka byla čtyřrychlostní, pohon zadní. Vůz byl označen V 901. Vůz byl dodáván v provedení valník, dodávka, mikrobus, sanita aj. V roce 1954 přichází Framo 901/2. Má delší rozvor, širší kabinu a reflektory zapuštěné do předních blatníků. Jak se zdokonalovaly motory IFA 900 vyráběné v Eisenachu, tak byly postupně montovány do automobilů Framo. Další změna nastala v roce 1956. Vůz byl označen V 901/2 Z. Motor byl označený 310/5 (tedy totožný s vyráběným osobním vozem Wartburg). Automobil dostal lepší brzdy, přední blinkry a další dílčí vylepšení. Byl vyráběn až do roku 1961. V rámci reorganizace průmyslu DDR dochází k různým změnám a slučováním firem. Proto od roku 1958 nese tento vůz značku Barkas V 901/2 Z. Do roku 1961 bylo vyrobeno téměř třicet tisíc vozů Framo-Barkas, tedy "Barkasů s dlouhým čumákem" neboli "starých Barkasů", jak je nazývají naši motoristé.
Popis: Konstrukce automobilu byla poplatná době vzniku, tedy klasická. Žebřinový rám, na kterém jsou zavěšeny nápravy. Dvoudobý tříválec je umístěn vpředu, jakož i chladič kapaliny. Chlazení je termosifonové, tedy bez čerpadla. Brzdy byly hydraulické, bubnové. Bylo používáno 6V napětí rozvodu elektřiny. Převodovka byla čtyřstupňová, uložená za motorem, pohon zadní prostřednictvím kardanu. Karoserie byla smíšené konstrukce. Na dřevěnou kostru byly napasovány díly vylisované z ocelového plechu. Při renovaci tohoto stroje byly zjištěny až 3 cm velké nepřesnosti a rozdíly v základních rozměrech pravé a levé strany vozidla. Je vidět, že "soudruzi z DDR" si s přesností moc hlavu nelámali. Stroj, který znám, měl střechu vylisovanou z duroplastu a na kostru přibitou pomocí hřebíčků. Při renovaci je možno řadu dílů objednat z Německa. Jde zřejmě o ty, co zůstaly někde ve skladech, ale některé z nich jsou zřejmě kopie nově udělané. I u nás se dochovalo několik těchto strojů. Díky své "obstarožní" konstrukci a vzhledu jsou celkem vyhledávané a drží si zájem sběratelů HV.
