Toyota - historie značky
AA Toyota vyrábí osobní automobily sériově od roku 1936, ale její historie sahá až do předminulého století. Málokdo by tehdy uvěřil, že chudý tesařův syn Sakichi Toyoda vytvoří průmyslové impérium, jež dnes soupeří o pozici největší světové automobilky.
Jak to všechno začalo?
Takřka pohádkově. Tesař Sakichi Toyoda měl tři syny. Nejstarší Sakichi (nar. 1867) se také vyučil tesařem, ale pak u něho převládl zájem o tkalcovské stavy. Sakichiho synem byl Kiichiro, považovaný za zakladatele Toyota Motor Company, prostřední bratr Heikichi měl syna jménem Eiji, nejmladším byl Sasuke. Sakichi získal pověst velkého vynálezce v oboru tkalcovskými stavů, o osm let mladší Heikichi (nar. 1875) mu vydatně pomáhal a později dostal na starost prodej v Tokiu a Yokohamě, když Sakichi zahájil výrobu dřevěných stavů od roku 1894 ve vlastní firmě Toyoda Shoten (musel si na tuto investici vzít několik půjček). Ručně poháněné stavy do tří let přeměnil na automatické, nalezl partnera (Tohachi Ishikawa), založili Otsukawa Cotton Cloth Company a pustili se do průmyslové výroby látek.
Sakichi vylepšil parní stroj, který soustavu tkalcovských stavů poháněl. Stále tyto tkalcovské stavy zdokonaloval, již v roce 1918 založil velkou společnost Toyoda Spinning Weaving (TSW), v roce 1922 další Toyoda Automatic Loom Works (TALW) a dokonce prodal prostřednictvím světoznámé britské firmy Platt Brothers patenty do celého světa, za což v roce 1929 získal 100 000 liber, v té době nevídaný kapitál. Syn Kiichiro poté využil tento kapitál pro založení automobilové společnosti Toyota Motor Company (TMC).
Sakichi si z Číny, kde vznikla další tkalcovna, přivezl německý elektromobil a tak se Eiji seznámil s prvním motorovým vozem. Během studií absolvoval praxi u Kawasaki Car Manufacturing Company, výrobce parních lokomotiv a autobusů, a jeho diplomovou prací byla konstrukce spalovacího motoru, tehdy už vznětového.
Sakichiho syn Kiichiro Toyoda, zakladatel TMC, měl neobyčejně rozsáhlé zájmy od letectví po panelové domy. Také on se stal vynálezcem, koupil si francouzské letadélko známé pod názvem „Nebeská blecha“ a poté dokonce s Eijim Toyodou vyvíjel vrtulníky! Ve výrobním závodě Kariya Plant postavili prototyp, ale k sériové výrobě nakonec nikdy nedošlo. Eiji Toyoda ve své autobiografii vzpomíná, že práce na vývoji letadel, raket a vrtulníků jim nakonec velmi pomohly při vývoji automobilů vlastní konstrukce. Pracovali v pobočce Shibaura Laboratory v Tokiu, která patřila rodinné firmě Toyota Automatic Loom Works a byla zřízena proto, že Kiichiro chtěl bydlet v Tokiu. Později se však vrátili do hlavního sídla firmy v Kariye, kde experimentovali s malými spalovacími motory a v květnu 1935 konečně dokončili prototyp prvního osobního automobilu Toyoda A1.
Kiichiro vždy vedl svůj vývojový tým. Od firmy Hakuyosha (zal.1915, automobilka spřízněná s Mitsubishi, později zkrachovala) přišli Shisaburo Kurata (později šéf Toyota Concrete, výrobce stavebních materiálů; pracoval na úpravách 4x4 pro nákladní vozy), Shuji Ohno a Higuma Ikenaga. Profesor Kazuo Kumabe (později výkonný viceprezident Toyoty) dovezl německý vůz DKW s předním pohonem, který byl podrobně studován, Eiji vyvíjel motor a Ikenaga se zaměřil na vývoj podvozku.
Tehdy poprvé se Eijiho plány transformovaly do skutečného vozu. Asi deset exemplářů skutečně postavili, než došli ke společnému rozhodnutí, že potřebují robustnější a silnější vozidlo, splňující dopravní kritéria v tehdejším Japonsku. Vzorem byly vozy ze zámoří. Tehdy totiž byly největšími výrobci automobilů v Japonsku montážní závody Ford Motor Company v Yokohamě a General Motors Corporation v Osace.
Automotive Department, tedy automobilové oddělení výrobce tkalcovských stavů Toyoda Automatic Loom Works (TALW), bylo ustaveno už v září 1933, přesně o rok později byl zkompletován první motor Toyoda typu A podle amerického vzoru Chevrolet a v květnu 1931 se představil velký osobní automobil Toyoda A1 s touto pohonnou jednotkou. Produkce byla zahájena pod označením Model AA v dubnu 1936, ale to se už několik měsíců vyráběl nákladní vůz typu G1 (později GA) se stejným motorem. Výroba začala v nových provozech vedle závodu TALW v Kariye, kde bylo také hlavní sídlo společnosti (nyní tam sídlí karosárna Toyota Auto Body), nicméně Kiichiro rozhodl o další expanzi a na zelené louce v Koromo (nyní Honsha Plant v Toyota City) slavnostně otevřeli 3. listopadu 1938 novou automobilku. Z automobilového oddělení TALW se stala samostatná společnost - automobilka Toyota Motor Company (TMC), formálně založená v srpnu 1937. Toyota v Koromu jako první zavedla v rámci unikátního a dodnes velmi úspěšného systému výroby TPS
(Toyota Production System) dodávky just-in-time na pásovou montážní linku a přešla rovněž na metrický systém (např. Nissan měl libry a palce až do konce války), za což byl rovněž odpovědný Eiji Toyoda.
S nákladními auty do světa
Začátky byly jako vždy velmi těžké. První automobil - velký nákladní vůz označený Model G1 - nebyl právě úspěšný. Kiichiro Toyoda chtěl původně začít s osobními automobily A1, ale různé technické problémy, japonská legislativa (musel podstoupit složitou proceduru o povolení vyrábět automobily, které podle rozhodnutí vlády dostávali jen vybrané společnosti) a stav tehdejšího japonského trhu ho přiměly ke změně názoru.
Model G1 zdobil ornament na kapotě z umělecky vyvedených čínských znaků, které se četly jako Toyoda, ačkoli současným znakem společnosti byl nápis Toyoda latinkou na pozadí hory Fuji odrážející se na hladině jezera. Toyoda G1, dvounápravový valník s kapotovou kabinou, měl ložnou délku 3987 mm na rozvoru náprav 3594mm, zatímco General Motors a Ford v Japonsku nabízely dvě délky karoserie na rozvorech 3987 mm a 3327 mm. Vůz vznikl u výrobce tkalcovských stavů Toyoda Automatic Loom Works, Ltd., (TALW), v Kariya City (Aichi Prefecture).
Duchovní otcové nového automobilu, Kiichiro Toyoda (1894 – 1952) a Shotaro Kamiya (1898 – 1980), odjeli na premiéru typu G1 u příležitosti tokijské Toyoda Party v listopadu 1935 napřed vlakem, vozy jely 250 km po ose náročným terénem přes pohoří Hakone a cesta, která se neobešla bez problémů trvala s opravami celý den. Nakonec však nákladní vozy G1 výstavu stihly. Jedním z účastníků jízdy byl pozdější předseda představenstva obchodní divize Toyota Motor Sales pan Seisi Kato (nar. 25. listopadu 1907 nedaleko Osaky), tehdy odpovědný za reklamu, kterého přesvědčil Kamiya, aby opustil lépe honorované zaměstnání u GM-Japan v Tsunumi District v Osace a šel s ním budovat japonský automobilový průmysl. Prvním oficiálním dealerem se stala firma Hinode Motors z Nagoye, později přejmenovaná na Aichi Toyota Motors, sídlící nedaleko továrny.
Hinode Motors uvedl Model G1 slavnostně ve svém prodejním salónu dne 8. prosince 1935. Bylo to vůbec první komerční představení, protože zmíněná Toyoda Party v listopadu v Tokiu představila G1 pouze jako první domácí japonský automobil. Toho zimního dne tak začala náročná, ale bohatá prodejní historie automobilů značky Toyota, byť zatím v oblasti nákladních vozů.
Přestože byly G1 navrženy s využitím nejlepších konstrukčních řešení jaké používaly Ford a Chevrolet i dokonce vypadaly podobně, tak nebyly stejné. Kvalita zpočátku nedosahovala standardů americké automobilové výroby. Důvodem bylo nezvládnutí výrobní technologie a hlavně kvalita použitých materiálů. Poruchy tak byly velmi časté. Zatímco Kamiya budoval dealerskou síť , Kiichiro Toyoda pracoval na zlepšování kvality (více než 600 kvalitativních změn během tří let). Kamiya dokonce přesvědčil někdejší dealery GM-Japan (Chevrolet), aby přešli na značku Toyota. Tehdy to byl z jejich pohledu odvážný krok do neznáma, ale situace se stále více měnila k lepšímu.
Kvalita se výrazně zlepšila a vozy získaly na popularitě. Přesto nebyl Kiichiro Toyoda spokojen s továrnou v Kariya, a tak koupil pustý pozemek Rojigahara v části Koromo distriktu Nishimikawa (Aichi Prefecture) o ploše 148 akrů, kde chtěl vyrábět 2000 vozů měsíčně (GM dělal nejvíc 1300). Na tomto místě vzniklo sídlo společnosti Toyota Motor Company (TMC), formálně založené v srpnu 1937. Všichni zaměstnanci automobilového oddělení (Automotive Department) firmy TALW přešli do nového výrobního závodu v Koromo City, prodejní oddělení se rovněž přestěhovalo z Kariye do Nagoye.
Od Toyody k Toyotě
V dubnu 1937 byla oficiálně zaregistrováno nové logo Toyota, které vzniklo ze 37 návrhů, podaných do soutěže od července 1936. Původně neslo spelling Toyoda, ale Risaburo Toyoda, první prezident TMC, změnil název na Toyota. Osm tahů štětce bylo potřeba na napsání názvu Toyota v čínských znacích, a to je v Japonsku šťastné číslo (osm = hachi, což značí vzestup), zatímco Toyoda se píše deseti tahy. Navíc se název Toyota lépe vyslovoval.
V září 1937 vydalo prodejní oddělení první reklamní noviny Toyota News. Už v roce 1936 byl zahájen export s nákladním modelem G1 do severní Číny. Výroba nákladních vozů v té době značně převyšovala výrobu osobních, například v prvním plném roce 1936 to bylo 1142 nákladních G1 (později GA), ale jen stovka osobních vozů Toyoda AA. V roce 1942 dosáhla produkce rekordních 16 302 nákladních vozů, ale po vypuknutí války jen 41 osobních. Válečná výroba pak zahrnovala také obojživelná vozidla, bezpilotní čluny s náloží pro útoky na plavidla protivníka a letecké motory i součásti. Po válce byla produkce osobních vozů Toyota obnovena až v roce 1947.
Sakichi Toyoda (1867 – 1930), zakladatel průmyslového impéria, těšící se v Japonsku pověsti krále vynálezců, se přechodu na automobilovou výrobu nedožil. Zemřel 30. října 1930, ale jeho syn Kiichiro (1894 – 1952) spolu se zetěm Risaburem (1884 – 1952, vzal si Kichirovu sestru Aiko a byl přijat do rodiny včetně převzetí příjmení Toyoda) stáli u zrodu automobilového oddělení TALW, později společnosti Toyota Motor Company (TMC). Risaburo se stal prvním prezidentem TMC, Kiichiro ho na nejvyšším místě vystřídal v lednu 1941 a o šest měsíců později přidal funkci předsedy Japonské asociace automobilových výrobců.
Toyota AA: první osobní automobil
Před sedmdesáti lety byla zahájena výroba automobilů Toyoda (později Toyota) Model AA, které jsou nejen prvními osobními vozy největší japonské značky, ale také prvním typem, určeným pro velkosériovou výrobu. Typ AA vychází z prototypu A1 a jeho sériová produkce byla zahájena v dubnu 1936 v závodě Kariya Plant v automobilovém oddělení výrobce tkalcovských stavů Toyoda Automatic Loom Works (TALW).
Vývoj zcela nového automobilu japonské konstrukce a výroby nebyl jednoduchý, zejména proto, že neexistoval subdodavatelský průmysl a domácí materiály nedosahovaly potřebné celosvětové kvality. Není tedy divu, že automobilové oddělení TALW vyšlo z osvědčených zahraničních vzorů, avšak po výrobě desítky maloobjemových prototypů rozhodl Kiichiro Toyoda, že jeho první automobil musí být nejen dostatečně robustní pro špatně udržované japonské silnice, ale také patřičně výkonný. Vzhledem k tomu, že nejrozšířenějšími vozy na japonských silnicích byly v té době výrobky montážních závodů amerických koncernů Ford Motor Company (montáž od roku 1925 v Yokohamě) a General Motors (od 1927 v Osace), hledal Kiichiro a jeho tým inspiraci právě v amerických automobilech.
V září 1934 byl dokončen první motor typu A, určený pro první osobní i nákladní vozy Toyoda, vyvinutý na základě konstrukce Chevrolet s ventilovým rozvodem OHV. Byl to zážehový kapalinou chlazený šestiválec s válci v řadě o celkovém zdvihovém objemu 3389 cm3 (vrtání x zdvih 84,0 x 102,0 mm), který při stupni komprese 5,4 dával s jedním spádovým karburátorem největší výkon 48 kW/3000 min-1 a točivý moment 190 N.m mezi 1800 až 2000 ot./min. Vznikl během šesti měsíců, ale přestože se jeho tvůrci snažili využít všechna nejpokrokovější řešení amerických výrobců, slabinou zůstávaly kvalita použitých materiálů, spolehlivost a také výkon nedosahoval hodnot originálu Chevrolet.
První motory se zkoušely právě ve vozech této značky, ale Kiichiro chtěl také nejpokrokovější řešení karoserie. I když použil v té době běžný rám ze dvou ocelových podélníků a většího množství příček, za vzor pro karoserii zvolil avantgardní sedan Chrysler/De Soto Airflow s aerodynamickou karoserií, jejíž tvary však poněkud pozměnil; například použil samostatné hlavní světlomety, nikoli zapuštěné do karoserie, a příď zdobila nová mřížka s emblémem Toyoda. Také podvozek vycházel z tohoto vozu, byl však přizpůsoben horším japonským vozovkám. Útulný interiér čtyřdevřového sedanu poskytoval dostatek místa pěti cestujícím včetně řidiče. Nový osobní automobil Toyoda AA, vycházející z prototypů A1, dostal rozvor náprav 2850 mm, rozchod kol vpředu/vzadu 1440/1450 mm a celkové vnější rozměry 4750 x 1750 x 1750 mm; pohotovostní hmotnost činila 1600 kg. Model AA zůstal ve výrobě do roku 1942 a celkem vzniklo 1404 exemplářů. Dosahoval největší rychlosti 110 km/h a při uvedení na trh se prodával za 3350 jenů.
V září 1936 uspořádala firma Toyoda Automatic Loom Works (TALW) výstavu v Tokiu, kde představila nejen sedany typu AA, ale také otevřenou verzi AB Phaeton, nákladní valník GA (vylepšený G1) a autobusový podvozek typu DA, všechny poháněné shodným šestiválcem typu A. Ve stejné době, první den výstavy 14. září 1936, udělila japonská vláda společnosti TALW oficiální autorizaci výrobce motorových vozidel. Výroba modelu AA byla koncem října 1938 převedena do nového závodu Koromo Plant, kde byla zavedena pásová linka s dodávkami systému just-in-time, pilířem dodnes úspěšného systému výroby TPS (Toyota Production System).
Tím začala historie nejefektivnější organizace průmyslové výroby, která Toyotu proslavila na celém světě a to nejen v automobilovém průmyslu. Automobilní oddělení TALW se 28. srpna 1937 stalo automobilkou Toyota Motor Company, Ltd., (TMC), se základním kapitálem dvanáct milionů jenů. Risabudo Toyoda byl jmenován prezidentem TMC a Kiichiro Toyoda výkonným viceprezidentem a vedoucím technického i vývojového oddělení. Tak byly položeny základy automobilové společnosti, která dnes nese jméno Toyota Motor Corporation.
Na počest 50. výročí založení Toyota Motor Corporation byla v roce 1987 podle původních plánů postavena omezená série přesných replik modelu AA, jedna z nich je dnes vystavena v továrním muzeu Toyota Automobile Museum v Nagakute-cho (Aichi). Řadu modelů A završil sedan typu AC, vylepšený model AA se silnější verzí šestiválce 3389 cm3 o výkonu 60 kW, uvedený v březnu 1943. Válečné události však omezily celkovou produkci typu AC, který se na první pohled od AA odlišoval jinou maskou přídě a dvoudílným šípovým čelním sklem, na pouhých 115 vozů.
zdroj: auto.cz
