Aston Martin DB
Slavná anglická značka Aston Martin, dnes součást koncernu Ford, vznikla v roce 1919 sloučením názvu závodu do vrchu Aston Hill poblíž Aston Clintonu a jména zakladatele firmy Lionela Martina.
Úspěchy na závodních tratích však zpočátku nebyly doprovázeny odpovídajícími prodejními výsledky. Obrat nastal až v roce 1947, kdy firmu koupil známý podnikatel David Brown. Na podzim roku 1948 představil model Atom, který byl později přejmenován na DB1 podle počátečních písmen jeho jména. Tím začala dlouhá éra modelů řady DB, sahající až do dnešních dnů.
Začátky
První generace poválečných vozů Aston Martin (a také Lagonda) se vyráběla ve Felthamu v hrabství Middlesex, ale většina částí vozů byla vyráběna v hlavním závodě Davida Browna v Huddersfieldu a karoserie v závodě Tickford v Newport Pagnellu. Od září 1948 do května 1950 bylo vyrobeno 15 vozů DB1 (zpočátku nesly označení 2 Litre Sports) podle konstrukce Claude Hilla. Řadový čtyřválec 1970 cm3 měl rozvod OHV a byl posledním vozem Aston Martin s tímto rozvodem. Vůz měl ještě předválečnou konstrukci s výrazně tvarovanými blatníky.
Od poloviny roku 1950 se začal vyrábět typ DB2 s výkonnějším řadovým šestiválcem 2580 cm3 s rozvodem DOHC (konstrukce W.O. Bentley). Výkon 77 kW (105 k) se později zvýšil na 85 kW (116 k), ve verzi Vantage s vyšším kompresním poměrem dosahoval dokonce přes 90 kW (123 k). DB2 měl ve své době moderní karoserii se splývavou zádí. Do května 1953 se vyrobilo 407 kusů.
Model DB2/4, jehož výroba začala v říjnu 1953, měl zadní část upravenou pro montáž dalších dvou sedadel (uspořádání 2+2). U první série (Mark I) byl zpočátku použit motor z typu DB2 Vantage (123 k) a od dubna 1954 motor s objemem zvýšeným na 2922 cm3. Výkon se tak zvýšil na 103 kW (140 k), ve verzi Vantage na 121 kW (165 k). Sklopením zadních sedadel vznikl velký zavazadlový prostor, přístupný výklopným zadním oknem. Vznikl tak vlastně první hatchback na světě. Do října 1955 se vyrobilo 565 vozů. Aston Martin DB2/4 Mark II se vyráběl v letech 1955 až 1957 v Newport Pagnell a měl mírně modifikovanou karoserii (např. chromovaný pásek kolem zadní části). Celkem bylo vyrobeno 199 vozů. Model DB2/4 Mark III (někdy byl označován jako DB Mark III) se vyráběl od března 1957 do července 1959 a měl přepracovanou příď s maskou chladiče, která se pak stala typickým znakem vozů Aston Martin. U šestiválcového motoru 2922 cm3 byl postupně zvyšován výkon ze 119 kW (162 k) na 131 kW (178 k) a několik vozů mělo dokonce motor o výkonu přes 143 kW (195 k). Na přání se vpředu montovaly kotoučové brzdy Girling, později se dodávaly standardně. Verze Mark III bylo vyrobeno 551 kusů.
Vozy DB2 slavily velké úspěchy na sportovním poli, zejména na okruhu v Le Mans. V roce 1950 zvítězily ve své třídě a o rok později dojelo do cíle všech pět nasazených vozů. Kromě upravených sériových sportovních vozů se stavěly i závodní speciály DB3 Competition (šestiválec 2,6 litru dosahoval výkonu 103 kW), DB3S (jeho třílitrový šestiválec měl výkon 154 kW a dosahoval rychlosti přes 240 km/h) a typ DBR s motorem o výkonu 175 kW a maximální rychlostí 250 km/h.
Na podvozcích vozů Aston Martin vznikaly i různé karosářské kreace převážně od italských návrhářů. V roce 1953 vznikl například sportovní spider Bertone na podvozku vozu DB 2/4, u jehož zrodu stál americký zástupce značky Stanley Arnolt. Krásný dvousedadlový roadster Superleggera postavila italská karosárna Touring. Na podvozku závodního DB3S bylo postaveno kupé se silně zaobleným zadním oknem.
Vozy pro Jamese Bonda
Druhá generace vozů Aston Martin řady DB se představila v roce 1958 úspěšným modelem DB4. Hliníkovou karoserii navrhlo italské designérské studio Carrozzeria Touring a pohonnou jednotkou se stal řadový šestiválec s rozvodem DOHC o objemu 3670 cm3 a výkonu 176 kW (240 k). Do června 1963 bylo v pěti sériích vyrobeno 1110 vozů. Od čtvrté série se na přání nabízel motor Vantage s vyšším kompresním poměrem a třemi karburátory (196 kW). Model DB4 GT měl zkrácený podvozek a motor s výkonem 222 kW (302 k). Těchto speciálů bylo vyrobeno jen 100 kusů. Ještě vzácnější je model DB4 GT s karoserií Zagato. Těch vzniklo jen 19. Od října 1961 se vyráběl i kabriolet (Convertible).
Typ DB5 se proslavil zásluhou filmů se Seanem Connerym v roli Jamese Bonda, agenta 007. Ve filmu Goldfinger používal Bond vůz DB5 s bohatou doplňkovou výbavou. Za zadním oknem měl výsuvný neprůstřelný štít, nepohodlného spolujezdce se bylo možno zbavit díky vystřelovacímu sedadlu. Nechyběly ani kulomety a radiolokátor. V nábojích kol byly zabudovány frézy k prořezávání pneumatik, proti pronásledovatelům mohla být použita kouřová clona, vystřelování hřebů nebo vypouštění oleje na vozovku. Pro filmové potřeby byly vyrobeny tři kusy, dva z nich byly údajně přestavěny zpět do civilní podoby.
Od července 1963 do září 1965 bylo vyrobeno přes tisíc vozů DB5 s hliníkovou karoserií Superleggera. Z nich bylo 888 kupé s tradiční splývavou zádí, 125 čtyřmístných kabrioletů Volante a dvanáct vozů dostalo karoserii kombi od firmy Radford (Shooting Brake). V kvalitně vypracovaném interiéru stojí za pozornost dřevěný volant a přístrojová deska s velkým množstvím kruhových ukazatelů. Motor vozů DB5 měl objem zvýšený na 3995 cm3, výkon stoupl na 210 kW, v ostřejší verzi na 230 kW. Vůz s délkou 4570 mm a pohotovostní hmotností 1460 kg dosahoval rychlosti 240 km/h.
V letech 1965 až 1970 se vyráběl prostornější model DB6. Díky prodlouženému rozvoru a zvětšené výšce byla karosérie čtyřmístná. Na zádi se objevil malý spoiler. V provedení Vantage stoupl výkon na 239 kW (325 k). Celkem bylo ve dvou sériích vyrobeno 1575 vozů, z toho opět několik kombi Shooting Brake.
Nástup osmiválců
V roce 1967 byl na londýnském autosalonu představen model DBS s novou elegantní karoserií. Typickým znakem karoserie byla čtveřice hlavních světlometů zabudovaná do přední masky a větrací otvory za bočními okny. Vůz byl od začátku vyvíjen pro osmiválcový motor. Do doby, než byl vývoj tohoto motoru dokončen, byly do těchto vozů montovány šestiválce z typu DB6 Mark II. Od září 1969 byl typ DBS vybaven novým motorem V8 o objemu 5340 cm3. Vyšší výkon motoru (276 kW) si vyžádal montáž nízkoprofilových pneumatik Pirelli a proto byla drátěná kola nahrazena koly z lehkých slitin. DBS V8 měl také větší přední spoiler. Do května 1972 bylo vyrobeno celkem 790 vozů.
Když v dubnu 1972 převzala firmu Aston Martin společnost Company Developments, změnily vozy DBS označení na AM V8. Vůz také dostal novou přední masku. Celkem bylo vyrobeno 405 vozů DBS V8 a 1903 vozů AM V8.
Vše nasvědčovalo tomu, že éra řady DB skončila. Vozy AM V8 se vyráběly do konce roku 1989. Nechyběly samozřejmě verze s vyšším výkonem (Vantage) a kabriolety AM V8 Volante, znovu byla navázána spolupráce s karosárnou Zagato. V roce 1976 se představil Aston Martin Lagonda s nekonvenční čtyřdveřovou karosérií a v prosinci 1989 byla zahájena výroba vozu Aston Martin Virage.
Pokračování tradice
S další změnou vlastníka automobilky Aston Martin přišly nové myšlenky a návrat ke značení vozů zkratkou DB. Společnost Ford Motor Company se podílela na řízení firmy od roku 1988, ale teprve v roce 1994 převzala plnou kontrolu. Klasický model V8 odešel na odpočinek a nadešel čas pro menší, lehčí a levnější model. Z pera návrháře Iana Calluma se na ženevském autosalonu 1993 představilo kupé 2+2 postavené na podlahové plošině společné s vozem Jaguar F-Type (projekt NPX). Jaguar se do výroby nedostal, ale Aston Martin DB7 je považován za jeden z nejkrásnějších automobilů v historii a není divu, že se stal nejúspěšnějším vozem značky Aston Martin, když za deset let jeho výroby v Bloxhamu (Oxfordshire) bylo prodáno přes 7000 těchto klenotů.
Starý motor V8 byl nahrazen řadovým přeplňovaným šestiválcem 3228 cm3 (250 kW) a přiblížil se tak dřívějším modelům řady DB. Kabriolet nazvaný tradičně DB7 Volante byl představen v roce 1996 na detroitském autosalonu. Jako reakce na kritiku nedostatečného výkonu šestiválce byl na ženevském autosalonu v roce 1999 představen DB7 Vantage se zcela novým motorem V12 o objemu 5933 cm3 a výkonu 309 kW (420 k) vyvinutý firmou Cosworth. Od základního typu se odlišuje například kruhovými přídavnými světlomety v předním spoileru. V nabídce samozřejmě nechybí kabriolet DB7 Vantage Volante.
V lednu 2002 byla představena čtyřmístná verze DB7 Grand Tourer s rozvorem prodlouženým o 15 cm. Zvětšil se tak prostor mezi předními a zadním sedadly. A následovaly další modifikace: DB7 Zagato s hliníkovou karoserií, širším rozchodem a zkráceným rozvorem, výkonnější verze DB7 GT a DB7 GTA (provedení s automatickou převodovkou) s výkonem 320 kW (435 k) a konečně DB AR 1 (American Roadster 1), studie dvoumístného otevřeného vozu s karoserií Zagato, postaveného pro Los Angeles Motor Show 2003 na bázi DB7 Vantage Volante. Uvažuje se o jeho výrobě v omezeném počtu výhradně pro trh v USA.
Historie typové řady DB prozatím končí u kupé DB9, vystaveného na frankfurtském autosalonu 2003. Vůz má karoserii z hliníkových a kompozitových dílů, převodovku umístěnou vzadu (transaxle) a šestilitrový motor V12 o výkonu 331 kW (450 k), s nímž dosahuje maximální rychlosti 300 km/h. Téměř současně se začal vyrábět i kabriolet DB9 Volante.
O kvalitách vozů Aston Martin svědčí statistika, která říká, že v provozu je dosud 75% všech dosud vyrobených vozů této tradiční britské značky.
zdroj: auto.cz
