(1953-55) Chevrolet Corvette C1 3859ccm | Galerie

(1953-55) Chevrolet Corvette C1 3859ccm

Značka	Chevrolet
Země	USA
Typ	Corvette
Rok	1953
Počet vyrobených strojů	4640
Motor (typ, počet válců)	6
Kubatura (ccm)	3859
Výkon (výkon/ot.min)	122 kW (150 k) / 5000
Ostatní kubatury (ccm)	4342
Karoserie (počet dveří)	roadster
Rychlost (km/h)	165 - 175
Výroba od r.	1953
Výroba do r.	1955

Historie:
   Myšlenka postavit ryze americký automobil se zrodila v hlavě Harleye Earle, šéfdesignera GM, po shlédnutí jednoho automobilového závodu. Oslovil proto Boba McLeana, aby vytvořil návrh dvoumístného sportovního automobilu. Netrvalo dlouho a prototyp mohl být poprvé představen v lednu 1953 na výstavě GM Motorama v New Yorku v hotelu Waldorf Astoria v New Yorku.
   V automobilových dějinách se často nestává, aby se tzv.showcar během krátké doby přeměnil v sériový model. Zpravidla upadne v zapomnění. Takový osud měl potkat i studii z koncernu GM, postavenou původně jen jako výstavní exponát. Nízký automobil si však získal takový zájem publika, že o jeho osudu začal Chevrolet intenzivně přemýšlet.
   Co bylo k vidění, však nebyl žádný řadový koncept, ale svým způsobem unikát, neboť měl karoserii z lisovaných skleněných vláken. V tu chvíli nastal nejvhodnější okamžik, aby se americkým entusiastům sportovních vozů nabídl konečně vlastní automobil – prostě něco jiného, než dovážené roadstery z Anglie.

Popis:
   Ještě v témže roce, 1953, o pouhých šest měsíců později, sjelo z výrobního pásu prvních třistapatnáct Corvett, což nebylo mnoho. Důvodem byly montážní problémy, neboť vůz s poměrně složitou karosérií se vyráběl ručně. V počátku měly všechny pouze jedinou barvu – bílou karoserii s kontrastujícím červeným interiérem. Vůz byl sice díky plastové karoserii moderní, ale jen málokdo věděl, že kvůli použitému materiálu musela být všechna elektrická vedení zdvojena, neboť plast nebyl schopen převzít elektrické funkce tradiční ocelové karoserie. První kabriolety měly sice atraktivní design, ale s evropskými sporťáky se nemohl měřit. Zadní kola totiž poháněl zastaralý benzinový šestiválec Blue Flame Special o objemu 3851 cm3 a výkonu 122 kW (150 k), spojený s dvoustupňovou samočinnou převodovkou Powerglide. Boční okénka se připevňovala šrouby podobně jako ve dvacátých letech.
   Teprve, když Zora Arkus Duntov, v Belgii narozený Američan ruského původu, jako šéfinženýr vývojového oddělení prosadil vidlicový osmiválec, stal se z Corvetty opravdový automobil snů. Pod jeho vedením dostaly všechny modely po roce 1955 vidlicový osmiválec 4343 cm3 litru s výkonem 145 kW (195 k). Kromě automatické převodovky byla k dispozici ještě manuální třístupňová, přenášející sílu na zadní kola tuhé nápravy.
   V roce 1956, s nástupem druhé generace, došlo ke změnám ve stylu, karosérie, která dostala vybrané boky, vyčnívající kliky dveří, spouštěcí okénka a také dvoubarevné lakování. Na přání se dodávala ještě snímací střecha. V roce 1956 byl vybaven ještě silnějším vidlicovým osmiválcem o objemu 4683 cm3 , který s třícestným katalyzátorem dosahoval výkonu 164 kW (223 k).
   O rok později byl výkon zvýšen ještě na 208 kW (282 k). V americkém provedení měl Corvette z roku 1953 údaje o rychlosti v mílích za hodinu a teplotu ve stupních Fahrenheita.
   Od té doby se stal Chevrolet Corvette ikonou amerických sportovních automobilů, v níž pokračoval od roku 1963 s dvoumístným kupé Sting Ray, které se proslavilo děleným sešikmeným zadním oknem, nezávislým zavěšením kol, vstřikováním a světlomety uloženými v elektricky ovládaném panelu. Existovala také závodní verze Z-06 s V8 s objemem 5360 cm3. V této tradici pokračuje i poslední model Z06, dnes nejsilnější a nejrychlejší automobil.
   Chevrolet Corvette více než půl století přitahuje pozornost všech nadšenců pro svoji tradici a pověst amerického sportovního vozu. Symbol dvou praporků na kapotě znamená pro Corvettu to samé jako třeba pro BMW písmeno „M“ nebo pro Mercedes zkratka „AMG“, prostě symbol ostře laděných modelů.
Jindřich Lasík