(1980) Karosa ŠM 11 | Galerie

(1980) Karosa ŠM 11

Značka	Karosa
Země	Československá republika
Typ	Karosa ŠM 11
Rok	1980
Počet vyrobených strojů	9900
Motor (typ, počet válců)	Škoda ML 630
Ostatní typy	Škoda ML 634
Umístění motoru	pod podlahou
Chlazení	kapalina
Výkon (výkon/ot.min)	132,4 (154,4)
Karoserie (počet dveří)	autobus, 3 dveře
Počet míst	29 k sezení, 67 ke stání
Délka (mm)	10985 (11135)
Šířka (mm)	2500
Výška (mm)	2985
Pohotovostní hmotn. (kg)	7800-8750
Pohon	zadní
Převodovka	Praga 2M70, automatická 2 stupňová
Spotřeba (l/100km)	32
Nádrž (objem l)	230
Výroba od r.	1964
Výroba do r.	1981

Historie:
   Počátkem 60. let začíná Karosa Vysoké Mýto zkoušet novou generaci autobusů, která dostává podle délky stroje označení Š 11. Jednalo se o městský třídveřový autobus s označením ŠM -11 a meziměstský, linkový ŠL-11. Tyto stroje měly nahradit stávající, pomalu zastarávající autobusy řady Škody 706 RTO.
   První prototypy byly vyrobeny již v roce 1961, avšak za použití některých zahraničních dílů. Vlastní prototypy se potom zkoušely v různých variantách v letech 1962-1963. Již v roce 1964 byla vyrobena první ověřovací série. Záhy se rozbíhá sériová výroba těchto městských autobusů s definitivním označením Karosa ŠM-11. Ta končí v roce 1981 po vyrobení 9900 kusů těchto vozidel. Byly dodávány do všech našich měst, nejvíce jich odebrala Praha (kolem 2100 kusů), byly určeny i na export (kolem 2000 kusů). Jezdily v Bulharsku, Maďarsku, Mongolsku i v Polsku.

Popis:
   Oproti staršímu autobusu Škoda 706 RTO měly zcela novou konstrukci. Karoserie byla samonosná panelové konstrukce se dvěma nápravami. Motor byl plochý a byl uložen pod podlahou uprostřed vozidla. Odpružení bylo řešeno pneumaticky, vzduchem. Městské ŠM-11 měly standardně montovanou automatickou převodovku a troje dveře. Během výroby docházelo k drobným změnám, vylepšením, případně zjednodušením výroby za účelem snížení výrobních nákladů. Např. původní vlnité hliníkové plechy na bočnicích byly nahrazeny rovným plechem, bylo zdokonaleno topení, zavedlo se samočinné mazání podvozku, později byl použit i silnější motor.
   Do dnešní doby se dochovalo pouze pár muzejních autobusů. Mají ho v muzeu v Praze, Teplicích, Ostravě a v Brně, odkud pochází naše snímky. V zahraničí je jeden v Bratislavě. Čili z rozsáhlé produkce se opravdu zachovalo jen torzo počtu.