(1946) Cooper 500 | Galerie

(1946) Cooper 500

Značka	Cooper
Země	Velká Británie
Typ	Cooper 500
Rok	1946
Motor (typ, počet válců)	JAP
Chlazení	vzduch
Kubatura (ccm)	496
Výkon (výkon/ot.min)	38 HP / 6000
Karburátor (značka, typ)	Amal
Pohon	zadní, řetěz
Převodovka	4 stupně zn. Burman
Pneu	4,00 x 15 (5,00 x 15)
Rychlost (km/h)	170
Brzdy	hydraulické Lockheed

Historie:
   Jméno Johna N. Coopera se objevuje v názvu speciálního formulového vozu již po II. světové válce. Po prvé se tento vůz představil v jednom anglickém závodě do vrchu v roce 1946, kde se osvědčil jako velmi výkonný půllitrový vůz. Vůz byl ve své třídě též držitelem rekordů v několika závodech na okruzích; rychlost dosažená na trati 1 km s pevným startem činila téměř 109 km/hod., což je ve skutečnosti lepší výsledek než úřední mezinárodní rekord v této třídě. Jiným úspěchem vozu Cooper je vítězství v jediném závodě půllitrových vozů, konaném v roce 1947 na letišti, kde bylo dosaženo průměrné rychlosti 96 km/hod. na trati dlouhé 16 km.
   Vzestup popularity závodů půllitrových vozů a jejich soutěživost na krátkých tratích a v závodech do vrchu přiměly konstruktéra k výrobě těchto vozů v menších limitovaných sériích.

Popis:
   Rám vozu Cooper 500 má postranní členy lisované z uzavřeného profilu s vývrty pro odlehčení, a s příčnými trubkovými výztuhami. K podélným členům rámu jsou navařeny ocelové pásy, které tvoří kostru karoserie a nesou dílce karoserie vyrobené z leštěného hliníku.
   Zavěšení je nezávislé vpředu i vzadu a je složeno u dvou původních vozů Cooper z jednotek vyjmutých z malého Fiatu. Na modelech, jež budou vyráběny v serii, je zachována podobná konstrukce s tím rozdílem, že kyvná ramena budou vyráběna z ocelových trubek a budou připojena k odlitkům z lehké slitiny. Teleskopické dvojčinné tlumiče kontrolují činnost příčné vzpěry.
   Standardní motor plochodrážní JAP o obsahu 496 ccm je uložen za řidičem na dvou příčných listových perech, které nepřenášejí chvění motoru na karoserii. Tato soustava zachycení motoru byla zvolena po mnoha pokusech a plně se osvědčila.
   Motor sám je velmi dobře známá „pětišroubová“ jednotka používaná na motocyklech určených pro závody na plochých drahách. Název „pětišroubová“ je odvozen od té skutečnosti, že hlava válce a válec jsou namontovány na klikovou skříň pomocí pěti dlouhých vnějších šroubů. Ventily nad hlavou válce jsou řízeny tyčkami a vahadly (OHV). Kompresní poměr je 14 : 1 při použití speciálního paliva (alkohol). Výkonnost motoru je pak 38 HP při 6000 ot./min. Z hlediska poměru váhy a výkonnosti je tento motor nejvýkonnějším motorem bez kompresoru vyráběných v běžných sériích. Mazání je ztrátové, olej je dodáván do klikové skříně z oddělené olejové nádrže; zapalování je magnetové. Motor je opatřen závodním karburátorem Amal. Palivová nádrž je umístěna nad motorem. Pro závody na delších tratích je vůz ještě opatřen menší nádrží umístěnou v nebezpečném prostoru nad koleny řidičovými.
Chladicí vzduch je veden k motoru širokým potrubím, jež probíhá po levé straně karosérie od ústí v přední části vozu tak, že toto potrubí přivádí vzduch do okolí výfukového ventilu.
   Primární převod je zprostředkován řetězem k vícelamelové spojce a čtyřstupňové převodové skříni Burman. Odtud opět řetězem k zadní nápravě, aniž je použito diferenciálu. Od hnaného ozubeného kolečka zadní osy je náhon veden ke kolům, jež jsou nezávisle odpérována, pomocí hřídelů s universálními klouby. Mechanismus nožního měnění motocyklové rychlostní skříně byl upraven pro ruční obsluhu, ale postupný způsob řazení stupňů byl ponechán.
   Řízení je ortodoxního typu pastorkem a hřebenem, volantem značky Ford.
Aby bylo dosaženo nižší hmotnosti, jsou kola včetně brzdových bubnů odlita z lehké slitiny. Brzdové bubny mají průměr 200 mm. Kola jsou vyráběna speciálně pro vůz Cooper. Pneumatiky mají rozměr 4,00 x 15 palců, na zadní kola však možno alternativně montovat i pneumatiky 5,00 x 15 palců.
   Vůz je vybaven hydraulickými brzdami Lockheed. Z připojeného náčrtu je patrné, jak je pedál brzdy spojen s válcem brzdového mechanismu. Ruční páka působí na bubny zadních kol. Tato brzda je ovládána lankem, není hydraulická.
   Zvláštní pozornost byla při konstrukci vozu Cooper věnována přední části vozu, bylo dbáno proudnicových linií, neboť i spodní část vozu je uzavřena. Tak bylo dosaženo výborných jízdních vlastností. Teoreticky bylo vypočteno, že maximální rychlost vozu s vhodným převodem by mohla být téměř 170 km/ hod.
Prostor řidiče je poměrně těsný, ale sedadlo, pedály, rychlostní páka je pečlivě umístěna tak, aby vůz byl dobře řiditelný. Sedadlo je opatřeno čalouněním Dunlopillo, vůz má před řidičovým prostorem malý větrný štítek z plexiskla a otáčkoměr se stupnicí do 8000 ot./min.
   V roce 1948 byla dokončena stavba několika vozů, které byly objednány z různých evropských zemí a z Austrálie. Kromě toho byly postaveny s dvouválcovým motorem JAP o obsahu 1000 ccm. Tyto vozy jsou velmi podobné pětistovkám, ale řízení je tu posunuto mírně vpřed, aby byl získán větší prostor pro dvouválec s válci do V. Kromě toho má tento model dvojité chladicí potrubí. Dále bylo pamatováno na to, aby do něho bylo možno zamontovat právě tak dobře motor JAP 1000 ccm, jako JAP 500 ccm nebo Norton 500 ccm. Zde hledal zřejmě inspiraci i Zdeněk Treybal.
Podle dobových dokumentů zpracoval Mirek Gomola
Foto: OldtimerDataSystemmagazínu TIPpro Oldtimer