(1958) Tatra 111 | Galerie

(1958) Tatra 111

Značka	Tatra
Země	Československá republika
Typ	Tatra 111
Rok	1958
Počet vyrobených strojů	33690
Motor (typ, počet válců)	12
Chlazení	vzduch
Kubatura (ccm)	14825
Vrtání (mm)	110
Zdvih (mm)	130
Výkon (výkon/ot.min)	210 koní, později 185 koní, od roku 1952 180 koní/2200
Vstřikování (značka, typ)	Motorpal
Karoserie (počet dveří)	valník, sklopka, jeřáb, přepravník sypkých hmot aj.
Počet míst	2 a více
Délka (mm)	8550
Šířka (mm)	2500
Výška (mm)	2570, s plachtou 3100
Rozvor (mm)	4175 + 1220 (3825 + 1220)
Pohotovostní hmotn. (kg)	9490 ( Tatra 111S)
Pohon	6x6
Převodovka	man. 4+1 x 2
Ráfek	8 x 20, později 9 x 20 a 10 x 20
Pneu	9,75 x 20 později 10,00 x 20 a 10,50 x 20
Rychlost (km/h)	75
Spotřeba (l/100km)	29
Brzdy	vzduchotlakové
Výroba od r.	1942
Výroba do r.	1962

Historie:
V období druhé světové války vyrábí Tatra – Ringhoffer a.s. automobily pro německý Wehrmacht. Na základě typu Tatra 81 zkonstruovala továrna v roce 1942 nový typ Tatra 111.

Popis:
   Základem vozu, jako u ostatních Tater byla centrální trouba s výkyvnými polonápravami. Zadní dvě nápravy jsou odpruženy podélně uloženými půleliptickými péry. Přední nápravu odpérovávají šikmo uložená čtvrteliptická pera.
   Motor je vzduchem chlazený dvanáctiválec se dvěma řadami válců v sevření 75°. Každá řada má vlastní chladící ventilátor. Byly poháněny Galovými řetězy. Nejstarší motory měly dvě vstřikovací čerpadla. Kliková hřídel byla skládaná a uložená ve válečkových ložiskách. První motory měly výkon 210 koní, později byl z důvodu životnosti snížen výkon na 185 koní při 2000 otáčkách. Převodovka byla s motorem spojena suchou dvoukotoučovou spojkou. Převodovka byla čtyřstupňová doplněná redukcí a mezinápravovou rozvodovkou. Brzdy byly vzduchotlakové na všechna kola. Ráfky nejstarších vozů byly 8 x 20, později 9 x 20 a 10 x 20. Stejně tak se zvětšovaly rozměry pneu od 9,75 x 20 na 10,00 x 20 a 10,50 x 20.
   První vozy měly budky z tvrdého dřeva potažené fíbrem. Okénka byla kolmo postavená a byly vyráběny pouze valníky. V roce 1943 se dřevěná kostra kabiny začíná potahovat plechem a okna jsou již mírně skloněná. V této podobě se vyráběl vůz až do roku 1952, kdy dochází k rozsáhlé modernizaci. Ventilátory dostaly pohon klínovými řemeny, byly vyrobeny nové hlavy motoru s vířivou komůrkou. Tomu byly uzpůsobeny i písty. Změnu dostaly i ventily a kanály v hlavách motoru. Tento nový motor měl výkon 180 koní. Automobil byl označen Tatra 111 A.
   Valníky byly označené Tatra 111 R, měly celokovovou budku. Původní dřevěnou kabinu měl sklápěč Tatra 111 S s dřevěnými bočnicemi a zkrácený sklápěč 111 S 2 s bočnicemi ocelovými. Dále se vyráběl valník 111 NR vybavený navijákem, cisterny označené 111 C a 111 C2, skříně měly označení 111 D. Dále se na podvozky montovaly různé nádstavby. Např. vozy na přepravu dřeva, tzv. opleny, jeřáby, bagry, přepravníky sypkých hmot aj. Od 111 byl odvozen T 111 dumpcar. Šlo o zkrácený podvozek s mohutnou ocelovou sklápěcí korbou, který sloužil v lomech a na těžkých stavbách. Byl značený Tatra 147. Dále existovala Tatra 141, která byla jako tahač přívěsů a podvalníků. Motory Tatra 111 se používaly i v lodích a lokomotivách.
   Poslední Tatra 111 se vyrobila v roce 1962. Bylo vyrobeno údajně 33 690 kusů.