(1959-1972) Tatra 138 | Galerie

(1959-1972) Tatra 138

(1959-1972) Tatra 138

Historie:
   Tatra 138, nástupce legendární Tatry 111, pro mnohé třicátníky a čtyřicátníky nostalgická vzpomínka na dva roky strávené v zelené jehličkové uniformě.
   Historie vozidla je dostatečně známá. Takže jen připomínka, že v roce 1956 se na II. výstavě československého strojírenství v Brně objevil spolu s dvounápravovou sedmitunkou T 137 její větší bratr – třínapravová dvanáctituna Tatra 138. T 137 se nakonec nevyráběla, tato váhová kategorie byla přenechána v rámci centrálně plánovaného hospodářství liberecké Liazce. Tatra 138 šla v roce 1959 do sériové výroby. Vyráběla se až do roku 1972. Za tuto dobu bylo vyrobeno 45996  kusů. (v roce 1969 se zahájila výroba zdokonalené T 148) .

Popis:
   Vozy 138 se vyráběly  jako klasická 12 tunka pro RVHP, kam byly s velkým úspěchem vyváženy. Nejvíce, jak jinak, do SSSR, Rumunska, Polska. Dále vozy odebírala Čína, ale jezdily i v Iránu, Iráku, aj. Samozřejmostí byl i hojně zastoupený domácí trh a již zmíněná ČSLA.
   Vozidla byla vyráběna v bezpočtu variant, nástaveb a verzí. Na našich silnicích bylo vidět vojenské valníky, přičemž některé byly vybaveny i navijákem, sklápěče, autobagry, autojeřáby, cisterny, přepravníky sypkých hmot (cement, mouka), oplenové vozy na přepravu klád, hasičské speciály. S označením 138 PRN 6x6 byl nabízen podvozek  T 138 s pomocným rámem, na který bylo možno montovat různé další druhy nástaveb a modifikací.
   Srdcem automobilu byl vzduchem chlazený motor Tatra 928. Šlo o osmiválcový čtyřtaktní motor s uloženmí válců do V po čtyřech a s přímým vstřikem paliva. Obsah byl 11762 ccm, vrtání / zdvih – 120 / 130 mm. Výkon podával  180 koní při 2000 ot / min. podle ČSN 30 0027 ( DIN 6270 ). Motor se spojkou vážil kolem 700 kg. Kompresní  poměr motoru byl 16,5 : 1, nejvyšší točivý moment  686 Nm při 1200 ot / min.
   Vozidlo mělo dva  12V akumulátory  a dynamo PAL 24 V/500 W. Startér PAL - Magneton měl výkon 4,4 kW.
   Motor měl jeden váčkový hřídel, který ovládal sací i výfukové ventily. Byl poháněn ozubeným soukolím od zadního konce klikového hřídele. Obdobně byl ovládán větrák, který byl navíc opatřen kapalinovou spojkou a termostatem. Umožňoval automat. regulaci teploty oleje. Toto řešení bylo ale použito pouze u prototypu, sériové vozy jej neměly. Řešení se sériově uplatnilo až u některých motorů pro Tatra 815. Motor byl mazán suchou klikovou skříní s 23 litry oleje. Klínovým řemenem byl od motoru  poháněn  kompresor a dynamo. Některé motory měly dvojitou řemenici a dva řemeny.
   Spojka byla dvoulamelová, ovládaná kapalinou se vzduchovým posilovačem. Převodovka byla  pětistupňová se zpátečkou a přídavnou dvojstupňovou převodovkou řazenou elektropneumaticky. Ovládání bylo z kabiny prostřednictvím spínače na řadící páce. Obdobně se ovládaly uzávěrky diferenciálů a připínání předního pohonu.
   Přední náprava používala klasické výkyvné poloosy odpružené dvěma torzními tyčemi. Zadní nápravy byly odpruženy podélně uloženými půleliptickými péry. Ráfky byly rozměru 8, 00 x 20, pneumatiky 11,00 x 20.
   Brzdy se použily vzduchotlakové, dvouokruhové  s účinností na všech šest kol. Parkovací brzda byla konstruována tak, že čelisti působily na buben uložený na horním hřídeli přídavné převodovky. Navíc byl motor doplněn motorovou odlehčovací brzdou, která uzavírala výfukové potrubí a přívod paliva.
   Řízení bylo šnekové s hydraulickým posilovačem. Rozměry automobilu se lišily podle varianty, provedení a verze. Vojenský valník vážil 8740 kg, celková hmotnost byla 12240 kg. Rozvor 4260 / 1320 mm. Rozchod 1930 vpředu a 1752 vzadu. Délka vozidla byla 8745 mm, šířka 2350 a výška 2440. Úložná plocha 5950 x 2290 x 500 mm.
   Nádrž byla na 150 litrů motorové nafty, spotřeba se pohybovala kolem 30 l/100 km. Rychlost byla udávána 70 km/h. Z praxe však vím, že hasičské automobily jezdily hrubo přes 80km/h. Kabina měla 3 sedadla a nezávislé naftové topení. Zajímavostí je to, že první varianty měly dveře otevírající se proti směru jízdy zavěšené na zadním sloupku kabiny. Novější již na sloupku předním otevírající se bezpečně po směru jízdy.
   Automobil  na fotografiích je původní vojenský hasičský speciál. Má najeto pouze 6000 km. Sloužil v Ruzyni na letišti jako rezervní zásahové vozidlo. Po vyřazení jej dlouhá léta používali hasiči v Lukavici na Šumpersku.
   Jeho označení je T 138 CAS 32 V. Zajímavostí jsou 3 místa k sezení v kabině a 2 místa ke stání vzadu na plošině - zapsáno v TP. V cisterně ASC - 32 je místo na 6000 litrů vody. Délka je 8550, výška 2750, šířka 2470. Vlastní váha je  7100, celková 22540, zatížení na přední nápravu je 4540, na zadní 2 x 9000 kg . Tyto údaje obsahuje štítek umístěný na předním boku cisterny. Vyrobila ji firma: Továrny na hasící zařízení Vysoké Mýto v roce 1968.
  Vozidla Tatra 138 se na trhu s historickými vozidly téměř vůbec nevyskytují. Je dochováno velmi málo kusů, až na pár vyjímek většinou nerenovovaných.

Fotografie

Vložit nový příspěvek