společně s type, 1201 bylo vyrobeno 15 594 v Mladé Boleslavi, 13 359 v Kvasinách a 38 118 ve Vrchlabí
Motor (typ, počet válců)
4
Chlazení
kapalina, 16,25 litrů
Kubatura (ccm)
1221
Vrtání (mm)
72
Zdvih (mm)
75
Výkon (výkon/ot.min)
26,5kW/4000, 33,1kW/4200 u typu 1201
Karburátor (značka, typ)
Solex 26 UAHD, Jikov 26 UAHD, Jikov 32 SOP u typu 1201
Karoserie (počet dveří)
sedan, STW, dodávka, sanita, pohřební vůz, STW
Počet míst
5
Délka (mm)
4500 (sedan)
Šířka (mm)
1680
Výška (mm)
1520
Rozvor (mm)
2685
Rozchod před/zad (mm)
1250/1320
Pohotovostní hmotn. (kg)
1050 (sedan), 1220 (sanita)
Pohon
zadní kardan
Převodovka
man. 4+1
Pneu
5,50 x 16 (6,00 x 16)
Rychlost (km/h)
105
Spotřeba (l/100km)
9,5-10
Palivový systém
gravitační
Brzdy
mechanické bubnové
Elektřina
12 V
Výroba od r.
1952
Výroba do r.
1956 (typ 1200), 1961 (typ 1201)
Historie: Čtyřdveřové Škodě 1200, vyráběné od roku 1952, se neřeklo jinak než sedan. Měla jako první ze škodovek celokovovou karoserii a stala se základem mnoha užitkových verzí. Vylepšený typ 1201 se vyráběl do roku 1962 a kombi 1202 až do roku 1972. Nástupcem dvoudveřové Škody 1101, nazývané Tudor, se v roce 1952 stala Škoda 1200. Pod interním označením 955 se začala vyvíjet už v roce 1948. Znárodněná mladoboleslavská automobilka AZNP v té době hledala svůj výrobní program, od roku 1951 dokonce vyráběla poslední sérii Tatry 600 – Tatraplanu a lehké terénní náklaďáky Tatra 805.
Popis: Ve srovnání s předcházejícím typem Škoda 1101/1102 Tudor měla Škoda 1200 stejnou klasickou koncepci podvozku s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Zachována zůstala centrální páteřová trubka, kterou procházel kardanový hřídel, dělená lichoběžníková přední náprava a dělená kyvadlová zadní náprava, stejně jako odpružení příčnými listovými pery. Novinkou byla ale celokovová karoserie (tudor měl ještě dřevěnou kostru), centrální mazání podvozku a silnější motor. Karoserie dvanáctistovky byla pětimístná s mimořádně oblými tvary pontonového typu, tedy již bez oddělených blatníků. Sedan s rozvorem 2685 mm (o 100 mm delší než současná Octavia) a vnějšími rozměry 4500x1680x1520 mm se vyznačoval prostorným interiérem a praktickým zavazadlovým prostorem (jeho víko sahalo až k zadnímu nárazníku). Na přídi (sehnat fotografie původního sedanu první série je dosti obtížné, pomůžeme si tedy dobovými prospekty) vozu se mezi světlomety s širokými rámečky blýskala jednoduchá maska chladiče se dvěma chromovanými lištami. Nárazníky byly rozděleny svislými sloupky a střed kapoty byl ozdoben kapkou barvy slonové kosti (byla původně skleněná a svítila při parkovacích světlech, později byla nahrazena plastovou bez osvětlení). Dveře se otevíraly směrem dopředu a jejich závěsy již byly skryty v karoserii. Přední okno mělo ještě rovná skla oddělená středovou příčkou. Menší zadní okno již bylo zaoblené. Čtyřválcový řadový motor s rozvodem OHV, objemem válců 1221 cm3 (vrtání 72 mm a zdvih 75 mm) a horizontálním karburátorem Solex nebo Jikov měl maximální výkon 26 kW (36 k) při 4100 min-1 Při pohotovostní hmotnosti vozu 1050 kg to nebylo mnoho a tak maximální rychlost 105 km/h se dala dosáhnout jen s krajním vypětím. Spotřeba paliva se pohybovala kolem 9 l/100 km. Čtyřstupňová převodovka měla synchronizaci jen u třetího a čtvrtého stupně. Řízení bylo šroubové s maticí, bubnové brzdy měl sedan kapalinové, jednookruhové. Kola s plechovými disky byla obuta do pneumatik s rozměry 5,50 x 16 palců.
Vylepšený model V roce 1955 nahradil Škodu 1200 vylepšený model, který dostal typové označení 1201 (interně typ 980). Na karoserii došlo jen k několika drobným změnám. Boční výklopné šipky byly nahrazeny směrovými blikači po stranách světlometů, kliky dveří vystupovaly nad povrch karoserie (předtím byly zapuštěné), spodní okraj dveří končil u prahů (u typu 1200 sahaly dveře až k dolnímu okraji karoserie). Odlišné byly i rámečky světlometů s menší tloušťkou. K uvedeným změnám docházelo postupně, takže existovala provedení, která měla jen některé z těchto změn. Navíc byla většina prvních sedanů dodatečně doplněna směrovými blikači. Módní dvoubarevné provedení sedanu mimořádně slušelo. Dvoubarevně býval řešen i interiér s jednoduchou, ale vcelku vkusnou přístrojovou deskou se třemi kruhovými přístroji před volantem. Nové typové označení 1201 dostaly až vozy vybavené staronovým motorem se spádovým karburátorem Jikov 32 SOP. Při stejném objemu, ale vyšší kompresi (1:7, dříve 1:6,6) měl nyní motor největší výkon 33 kW (45 k) při 4200 otáčkách za minutu. Maximální rychlost vozu tak stoupla údajně na 115 km/h, spotřeba paliva zůstala stejná. Čtyřstupňová převodovka s řadicí pákou pod volantem měla již synchronizované všechny stupně kromě prvního.
Karosářské verze Škoda 1200/1201 se kromě sedanu vyráběla i v několika užitkových verzích. Bylo to především provedení kombi (STW) se třemi bočními okny, dodávka (měla stejnou karoserii jako kombi, ale jen s třemi dveřmi a bočními okny pouze ve dveřích). Sanitní provedení bylo o 120 mm delší a 60 mm nižší. Totéž platí i pro pohřební verzi. S příchodem typu 1201 se začal vyrábět praktický pick-up s malým nákladovým prostorem za zkrácenou kabinou. Byl postaven i dvoudveřový kabriolet, ten ale zůstal jen v prototypu. Na export se vyrobilo několik kusů sedanu 1201 v luxusním dvoubarevném provedení de Luxe s okrasnými lištami na bocích a chromovanými nástavci koncových svítilen. Zajímavým karosářským počinem byl prototyp výrazně upraveného sedanu, nazvaný Škoda 1201 Rapid. Vůz byl vystaven na brněnském veletrhu (tehdy ještě Výstava československého strojírenství, předchůdce Mezinárodního strojírenského veletrhu). Měl se vyrábět jako nástupce sedanu a počítalo se s ním hlavně pro export na západní trhy k získání tolik potřebných deviz. Vzhledem k tomu, že do výroby se dostala modernější Škoda 440 Spartak, zůstalo jen u prototypu. Rapid měl proti sedanu hodně změněnou příď s výraznou chromovanou maskou chladiče a stříškovými rámečky světlometů (ty byly tehdy v módě nejen u amerických vozů). Zadní blatníky byly prodloužené a zakončené kruhovými koncovými světly. Zaoblené čelní sklo bylo pravděpodobně stejně jako u spartaku. Vzhledem k malému poměru výkonu k hmotnosti bylo sportovní využití sedanu jen omezené. V roce 1954 se s nimi továrna zúčastnila Alpské soutěže, ale bez úspěchu, ne-li s ostudou. Jako jediní totiž museli zdolávat nejvyšší vrchol v jedné rychlostní zkoušce na zpátečku! Sedany 1200/1201 se vyráběly deset let (do roku 1962), kromě Mladé Boleslavi i v Kvasinách a Vrchlabí. Počet vyrobených vozů se vyšplhal až k hranici 67 tisíc kusů (z toho zhruba polovina typu 1200). Získal si pověst nenáročného, spolehlivého a přitom pohodlného automobilu. Přibližně 20 vozů (typ 975) dostalo větší motory s objemem 1,5 litru. Jejich karoserie se nijak nelišily od ostatních sedanů s motorem 1,22 litru.