(1942) Dodge T214 – WC 57 | Galerie

(1942) Dodge T214 – WC 57

Značka	Dodge
Země	USA
Typ	Dodge T214 – WC 57
Rok	1942
Motor (typ, počet válců)	Dodge T-214, zážehový, 6 válců
Chlazení	kapalina, 16,25 litrů
Kubatura (ccm)	3 775,28
Vrtání (mm)	82,55
Zdvih (mm)	117,557
Výkon (výkon/ot.min)	68,4 kW/3200
Karburátor (značka, typ)	ZENITH 29, CARTER ETW 1
Karoserie (počet dveří)	otevřená vojenská (phaeton)
Počet míst	5
Délka (mm)	4240
Šířka (mm)	2000
Výška (mm)	2070
Rozvor (mm)	2490
Rozchod před/zad (mm)	1645/1645
Pohotovostní hmotn. (kg)	2475
Celková hmotnost (kg)	3175
Pohon	4x4
Převodovka	man 4+1
Ráfek	8J x 16
Pneu	9,00 x 16
Rychlost (km/h)	85
Nádrž (objem l)	113
Palivový systém	mechanická pumpa
Brzdy	hydraulické bubnové
Ostatní	naviják 2270 kg

Historie:
Od roku 1915 vyrábí firma Dodge Brother Corp. Detroit automobily. Ty se uplatnily jak v civilním sektoru, tak v armádní oblasti. V roce 1937 pociťuje armáda potřebu zařadit do výzbroje moderní automobil s pohonem všech kol s nosností kolem jedné tuny. Firma Dodge nabízí svůj prototyp. Ten se zkouší a testuje. Výsledkem jsou vyráběné automobily Dodge T 202 z roku 1940 a Dodge T 211 z let 1941/1942. Dále model T 207 z týchž let a konečně T 215. Všechny tyto modely byly velmi podobné, měly pohon 4 x 4 a vyráběly se v řadě variant. Měly nosnost půl tuny.
V roce 1942 vzniká Dodge T 214. Ve výrobě nahradil řadu půltunových automobilů T 215. Jeho charakteristickým znakem byl pohon 4 x 4 a nosnost tři čtvrtě tuny.

Popis:
   Na pevném rámu je vpředu umístěn šestiválcový motor označený T 214. Je to řadový šestiválec, čtyřtaktní, s výkonem 92 koní/ 3200 ot./ min. objemu 3772 ccm. Ventilový rozvod je SV. Motor používal pořadí zapalování 1 – 5 – 3 – 6 – 2 – 4, které obstarával rozdělovač Auto – Lite IG6 – 4707 – 1 nebo IG6 – 4703 – 1.
Palivová nádrž je na 114 litrů, s ní automobil dojede 440 km. Pohonnou směs připravoval karburátor Zenith 29 nebo Carter ETW1. Kompresní poměr motoru je 6,7 : 1, umožňuje spalovat i nekvalitní málooktanové palivo. Jeho maximální rychlost činí 89 km/ hod. Na motor navazuje suchá kotoučová spojka a čtyřstupňová převodovka se zpětným chodem. Automobil má stálý pohon zadní tuhé nápravy s možností připojení nápravy přední. Nápravy jsou zavěšeny na půleliptických perech. Brzdy jsou bubnové v kolech ovládané hydraulicky. Kola mají terénní vzorek a používají rozměr 9,00 – 16. Elektrický rozvod byl 6V, ale u štábních a speciálních vozidel se používalo 12V. U vozů s šestiválcovým rozvodem bylo použito dynamo typu Auto – Lite GEG – 5002 – A. Sériově byly montovány baterie o kapacitě 116 Ah. Stejnou značku elektropříslušenství měla i cívka značená Auto – Lite IG – 4070 – P, starter Auto – Lite MAW- 4029 a svíčky Auto – Lite A7 nebo A5, 14 mm.
   Automobil měl celkem dobrou průchodnost terénem, kterou zajišťovala světlost vozu 267 mm. Automobily se lišily variantami karoserií a označením.
Základním typem byl:
WC 51 nákladní automobil, nosič zbraní (cca 125 000 ks)
WC 52 nákladní automobil, nosič zbraní s navijákem
WC 53 nákladní automobil, víceúčelový, uzavřený   (8402 ks)
WC 54 ambulance, nízká    (cca 26 000 ks)
WC 55 nosič zbraně M-37 mm
WC 56 velitelský vůz
WC 57 velitelský vůz s navijákem
WC 58 radiovůz
WC 59 vůz k údržbě telefonního spojení
WC 60 pohotovostní opravárenský vůz
WC 61 vůz k údržbě telefonního spojení (druhá varianta)
WC 64 ambulance vysoká (cca 3500 ks)
WC 51/52 základní provedení s mírně odlišnou karoseríí vyráběný v Kanadě
WC 59/61 vůz s větším rozvorem
Existovalo mnoho dalších různých variant, včetně pozdějšího překarosování.
   Vozy T 214 používala spojenecká vojska na celém světě. Z více než čtvrt milionu kusů, které byly vyrobeny, se více než polovina vyvezla. Hlavním odběratelem byla Velká Britanie a na základě smlouvy půjčce a pronájmu Sovětský svaz. Tam se tyto vozy dostaly i k prvnímu československému armádnímu sboru, se kterým dojely až do Prahy. Po válce tyto vozy dosluhovaly ve všech armádách světa, naposledy byly masově nasazeny v korejské válce. Postupně byly vyřazovány a nahrazovány modernější technikou např. Dodge T 245.