Značka | Harley- Davidson Motor Co., Milwaukee, Wisconsin |
Země | USA |
Typ | Harley-Davidson WL 750 |
Rok | 1942 |
Počet vyrobených strojů | 88000 |
Motor (typ, počet válců) | 2 |
Chlazení | vzduch |
Kubatura (ccm) | 739,46 |
Vrtání (mm) | 69,8 |
Zdvih (mm) | 96,85 |
Výkon (výkon/ot.min) | 17 kW/4600 |
Karburátor (značka, typ) | HD M85 |
Počet míst | 1 - 2 |
Délka (mm) | 2235 |
Šířka (mm) | 940 |
Výška (mm) | 1016 |
Rozvor (mm) | 1461 |
Pohotovostní hmotn. (kg) | 249 |
Celková hmotnost (kg) | 347 |
Pohon | zadní řetěz |
Převodovka | man. 3 stupňová |
Ráfek | 2,0 x 18 |
Pneu | 4,00 x 18 |
Rychlost (km/h) | 130 |
Nádrž (objem l) | 13 |
Palivový systém | samospád |
Brzdy | mechanické bubnové |
Výroba od r. | 1937 |
Výroba do r. | 1951 |
Tyto stroje bývají též označovány Harley Davidson WL 45.
Historie:
Už koncem dvacátých let se u HD objevuje jejich nejmenší vidlicový dvouválec o objemu 45 krychlových palců (cca 742 ccm). Zároveň se vyráběly stroje s 61 a 74 krychlovými palci. Ty se obecně nazývaly "Big Twins". V dobách hospodářské krize se však nejvíce prodávaly právě 45, které podržely společnost nad vodou a v podstatě ji pomohly krizi překonat.
Pětačtyřicítka, přes svůj nevelký výkon se ukázala jako velmi solidně vyrobený stroj, spolehlivý, bezproblémový. Motor se používal nejen v motocyklech, ale také v servisních tříkolkách HD, které se vyráběly od r. 1931.
Od roku 1937 se vyrábí model WL. V roce 1940 dostává vylepšení v podobě hliníkových hlav válců.
Popis:
Na první pohled nás zaujme pro Harleye té doby typická přední vidlice typu Springer. Zadní kolo bylo neodpružené. Motor měl obsah 739,46 ccm, vrtání 69,8 mm, zdvih 96,85 mm. Při kompresním poměru
5:1 dával výkon 23 koní (4600 ot. min). Motor byl chlazen vzduchem. Karburátor HD M85 připravoval směs benzinu přitékajícího samospádem a vzduchu, který byl čištěn velkým vzduchovým filtrem. Uhel sevření válců je 45 stupňů. Rám motocyklu je trubkový, kolébkový. Převodovka je řazená ručně, má tři rychlosti. Kulisa řazení je vlevo na nádrži. Spojka je ovládána nožním pedálem. Tlumič výfuku byl systému Burgess, je zakončený výliskem tvaru rybího ocasu. Na nádrži jsou dva otvory. Vlevo je olej, vpravo benzín. Stroje postavené za války byly schopny spalovat i velmi nekvalitní 74 oktanový benzín. Uprostřed nádrže se nachází spínací skřínka a přístroje s velkým ukazatelem rychlosti v mílích.
Období druhé světové války se civilní model WL militarizuje na vojenský WLA. Tohoto typu bylo vyrobeno kolem 90 000 kusů. Byly značeny 42 WLA, 43 WLA…… První dvojčíslí je rok výroby. Zajímavostí je, že i ostatní díly mají vyražen rok i měsíc výroby, ale rám ne. Mnoho těchto strojů bylo dodáno v rámci akce Lend – Lease i spojencům. Byly používány pro vojenskou policii, řízení provozu, kurýrní službu aj. Jako bojová vozidla nebyly tyto stroje používány. Rovněž nebylo používáno přívěsného vozíku (sidecaru) s možným kulometem, jak to používala německá armáda. Stroje WLA měly proti civilním řadu drobných úprav. Blatníky byly plitší, neboť hluboké civilní se zanášely blátem. Byl přidán nosič pro zavazadla, skříňka na munici, kožené brašny na kulomet Thompson, dále byly možné plátěné chrániče kolen jezdce a přední ochranný štít. Čistič vzduchu byl v olejové lázni. Osvětlení bylo samozřejmé vojenské opatřené zatemňovací sadou předního i zadního světla. Stroje byly natřeny olivovou zelenou, původní chromované či niklované součástky byly natřeny černě, případně šedě nebo bíle. Na nádrži byla bílá hvězda a někdy nápis US ARMY (pokud tedy sloužil v americké armádě).
Pro kanadskou armádu se vyráběl WLC. Měl některé zesílené součástky z většího modelu a řadu drobných odlišností.
Po válce se opět rozbíhá výroba civilních WL. Ta pokračuje až do roku 1952, kdy nabíhá nový typ K. Velké množství původně vojenských WL se dostává do civilních rukou. Tam jsou přestavovány, upravovány a vylepšovány. Koneckonců jako každý Harley. Tímto v podstatě vzniká „motorkářský kult“ firmy HD trvající dodnes a s ním spojený životní styl, moda a hudba.
Množství WLA zůstalo v SSSR. Tam jezdily až do totálního „vybydlení“ bez možnosti originality náhradních dílů. Odtud se v 90. letech vyvezlo (i k nám) celkem dosti strojů, avšak originalita a kvalita byla mizivá.
Dnes se setkáváme jak s vojenskými pětačtyřicítkami, tak s civilními stroji. Mnohé z nich jsou přestavění vojáci, protože za války se civilní stroje nevyráběly. Každopádně jsou vždy ozdobou každého srazu.
předchozí | Zpět na seznam | další |