Značka | Walter, a.s., továrna na automobily a letecké motory Praha Jinonice |
Země | Československá republika |
Typ | Junior |
Rok | 1932 |
Motor (typ, počet válců) | 4 |
Chlazení | kapalina |
Kubatura (ccm) | 995 |
Vrtání (mm) | 65 |
Zdvih (mm) | 75 |
Výkon (výkon/ot.min) | 24 koní / 3500 ot. min |
Karoserie (počet dveří) | limisina 2 dv. |
Počet míst | 4 |
Délka (mm) | 3140 |
Šířka (mm) | 1400 |
Výška (mm) | 1530 |
Rozvor (mm) | 2250 |
Rozchod před/zad (mm) | 1220 / 1220 |
Pohotovostní hmotn. (kg) | 765 |
Celková hmotnost (kg) | 1085 |
Pohon | zadní kardan |
Převodovka | man. 3+1 |
Pneu | 4,50 x 17 |
Rychlost (km/h) | 90 |
Spotřeba (l/100km) | 7,5 - 8,5 l/100km |
Palivový systém | gravitační |
Brzdy | hydraulické bubnové |
Elektřina | 12 V |
Výroba od r. | 1932 |
Historie:
Již před první světovou válkou konstruuje a vyrábí Josef Walter motocykly (1902), tříkolky (1909) a po výstavbě nové továrny v Praze - Jinnonících (1913) i automobily. To již má firma statut společnosti s ručením omezeným. Po skončení války předává továrna výrobu motocyklů firmě Josefa Janatky v Radlicích, který je nadále vyrábí pod značkou Itar. Ve výrobě tříkolek pokračuje J. Šibrava pod značkou Trimobil.
Vlastní továrna dostává v roce 1919 název "Akciová továrna automobilů J. Walter a spol. Praha - Jinonice". Zabývá se výrobou automobilů typu WZ. V roce 1922 odchází Josef Walter z firmy a v Praze - Košířích zakládá továrnu na ozubená kola a na autodílny. Tato firma vyrobila i několik motocyklů. Syn zakladatele Jaroslav Walter v roce 1936 konstruuje svůj vlastní motocykl, ale jejich sláva, teprve přijde v poválečném období. Přesto jméno Walter v Jinonicích v názvu firmy zůstává.
V roce 1923 přichází nový výrobní program. Vedle výroby automobilů se začínají vyrábět i letecké motory. Ty se postupně stávají velmi rozšířenými, oblíbenými a byly též vyváženy do celého světa.
V roce 1924 přichází automobil Walter P s rozvodem OHV. Později vznikají typy P I, P II, P III a P IV. Šlo o solidně stavěné automobily střední třídy, spolehlivé, pěkné, s výbornými jízdními vlastnostmi.
V roce 1928 přichází nové typy 4-B a 6-B, které byly předchůdci vozů Standart, Super a Regent třídy luxusní. Vozy byly vybaveny šestiválci 2860 ccm typu 6-B a Standart a 3257 ccm typu Super a Regent. Obsah 5879 měl vůz Royal. Vznikl snad jen ve třech kusech v roce 1931 a byl to klenot naší tehdejší automobilové konstrukce.
I přes nesporné úspěchy vyráběných automobilů si továrna uvědomuje, že bude muset přijít na trh s vozem, který bude levný, spolehlivý, vůz, který si budou moci koupit i širší vrstvy motoristů (tuto filosofii koneckonců přebíraly i ostatní naše automobilky).
Firma Walter jde cestou licence. Tu uzavírá s Fiatem v Turíně. Fiat 514 se od roku 1931 vyrábí jako Walter Bijou. Od roku 1933 dva šestiválcové typy Princ a Lord v (opět licence Fiat). Mezitím v roce 1932 přichází česká varianta slavné Balilly 508 vyráběné u Waltra pod názvem Junior.
Popis:
Rám vozidla byl obdélníkového tvaru zpevněný příčkami a křížovou výztuhou. Přední i zadní náprava byla tuhá, odpružená podélnými listovými půleliptickými pery. Vpředu uložený motor byl uložen na čtyřech silentblocích. Jeho obsah byl 995 ccm, vrtání 65 a zdvih 75 mm. Měl výkon 24 koní / 3600 ot. Ventilový rozvod SV, kompresní poměr 5,88 : 1. Převodovka byla třístupňová, později se montovala čtyřstupňová. Na motor navazovala suchá jednokotoučová spojka. Motor byl chlazen kapalinou bez čerpadla, tedy termosifonově. Palivová nádrž je umístěna na příčce motoru, benzín stéká samospádem. Walter montoval karburátor Solex 26UBIP. Rozvod elektriky byl 12 voltový systemu Bosch. Brzdy Junioru byly hydraulické, což bylo v té době u malých vozů spíše výjimkou. Kola měla u nás ne moc používaný rozměr 17 válců, pneu se používaly 4,50 x 17. V poválečném období se kola u těchto vozů často nahrazovala šestnáctipalcovými z důvodu snazšího sehnání pneumatik. Karoserie byla velmi moderní. Šlo o celokovovou dvoudveřovou limuzínu (v té době většina automobilek vyrábí dřevěné kostry pobité plechem). Přístrojové vybavení bylo běžné době vzniku. Tachometr, hodinky, teploměr a tlakoměr.
Na podvozky Junioru postavila vysokomýtská firma Sodomka během let 1933-35 celkem 79 různých individuálních karoserií.
Vozy Junior se vyráběly i v provedení S, čili sportovní dvojsedadlový roadster. Motor byl v podstatě shodný s limuzinou, ale výkon byl zvýšen na 30 koní / 4000 ot. Karoserie byla pouze dvojsedadlová, sklo sklopné, silně vykrojená dvířka pro podtržení sportovního charakteru tzv. „elbow aut“. Kola byla drátová. Na několik vozů byla z Itálie dovezena speciální hlava motoru, která umožnila přeměnu motoru SV na rozvod OHV, což zvýšilo výkon na 40 koní / 5000 ot. Pro sportovní účely vznikl Junior SS. Jeho motor měl již 1089 ccm. Tvarově byl obdobný typu S. Tento typ SS byl též individuálně karosován. Např. f. Uhlík.
Fiaty Balilla se vyráběly po celé Evropě. Díky tomu se i na naše Juniory daly snadno sehnat potřebné díly, což kladě přispívalo k prodeji vozidla.
V dnešní době se čas od času nějaký Junior objeví na sraze HV. Je to však celkem ojedinělý automobil, kterých se nedochovalo velké množství.
Automobil na snímcích se nachází ve stavu, ve kterém byl ještě nedávno používán v denním provozu. Lak pochází ze 70. let. Na motoru je namontováno nepůvodní elektropříslušenství, karburátor i vrtule chlazení. V současné době je vůz uváděn do původního stavu (viz nové čalounění).
předchozí | Zpět na seznam | další |