Značka | Škoda |
Země | Československá republika |
Typ | Škoda - Hispano Suiza (25/100HP) |
Rok | 1926 |
Počet vyrobených strojů | 100 |
Motor (typ, počet válců) | 6 |
Umístění motoru | vpředu |
Chlazení | kapalina |
Kubatura (ccm) | 6654 |
Vrtání (mm) | 100 |
Zdvih (mm) | 140 |
Výkon (výkon/ot.min) | 135 HP/3000 |
Karburátor (značka, typ) | dvojitý Škoda - Hispano Suiza, případně Solex HS |
Karoserie (počet dveří) | individuální stavby |
Rozvor (mm) | 3690 |
Rozchod před/zad (mm) | 1450/1450 |
Pohotovostní hmotn. (kg) | až 2700 |
Pohon | zadní, kardan |
Převodovka | man. 3+1 |
Pneu | 33 x 5SS, nebo 7,00 x 21 |
Rychlost (km/h) | 120-140 |
Spotřeba (l/100km) | 18-25 |
Nádrž (objem l) | 100 |
Brzdy | mechanické bubnové s posilovačem |
Elektřina | 12 V |
Výroba od r. | 1926 |
Výroba do r. | 1929 |
Historie:
Strojírenský gigant Škoda v Plzni byl výrobcem téměř všeho. Lokomotivy, zařízení továren, lodě, cukrovary a zejména zbraně jej proslavily po celém světě. V polovině dvacátých let se vedení firmy rozhodlo zakoupit licenci luxusního automobilu původně španělské firmy Hispano-Suiza. Tyto vozy se zráběly ve Francii a v podstatě šlo o tehdejší automobilovou špičku. Luxus, pohodlí, kvalita, pokroková konstrukce- to byly atributy těchto výjimečných vozidel. Nesmíme však zapomenout na vysokou cenu a také na klientelu nejvyšších kruhů společnosti, ve kterých byly tyto vozy používány.
Popis:
Výroba mechanických částí probíhala v Plzni, na podvozek byly stavěny zakázkové karoserie různými firmami včetně mladoboleslavské bývalé Laurin Klement, která od roku 1925 patřila do koncernu Škoda. Na karosování se podílely karosárny např. J.O. Jech v Praze, plzeňský Brožík, Sodomka a další. Vůz byl karosován tehdy tradiční metodou. Dřevěná kostra byla pobita plechem. Známé jsou karoserie coupe, limuzina, phaeton, double kabriolet, landaulet, sportovní torpedo, coupe-limuzina aj. Tedy v podstatě vše, co si tehdejší movitý zákazník mohl přát.
Vůz měl žebřinový rám ve tvaru obdélníku vyztužený příčnými příčkami. Byl nýtovaný z ocelových U profilů. Obě nápravy byly tuhé odpružené podélnými půleliptickými listovými pery. Srdcem automobilu byl řadový, kapalinou chlazený motor o objemu 6597 ccm. Jeho výkon byl možný krátkodobě až 135 koní / 3000 ot. min. Používal v té době ojedinělý ventilový rozvod OHC poháněný dvěma páry kuželových kol. Vlastní blok motoru byl vyroben z lehké slitiny s vloženými ocelovými válci. Kliková hřídel byla obrobena z jednoho monolitu o váze 400 kg na konečnou hmotnost 45 kg. Vůz používal dvojité zapalování Delco se dvěma rozdělovači a se dvěma svíčkami ve válci. Elektrické zařízení bylo francouzské společnosti Bleriot. Dynamo bylo na 12 voltů a mělo výkon 200W. Převodovka byla mechanická, třístupňová, díky pružnosti a síle motoru se však v praxi používal pouze druhý stupeň na rozjezd a po zařazení stupně třetího se prakticky nemuselo vůbec řadit. Vůz dosahoval rychlosti až 140 km / hod při spotřebě do 25 l / 100 km. Jeho palivová stolitrová nádrž byla spíše nedostačující. K zastavení sloužila mechanická bubnová brzda, která byla vybavena posilovačem. Kola se používala drátová, značky RAF s centrální maticí. Řízení obstarával šroub s maticí.
Do dnešní doby se dochovalo pár vozů. Známý vůz renovovaný v 80. letech, na který byla nově postavená karoserie podle dobové dokumentace. Tento známý vúz si zahrál v několika dobových filmech a seriálech.
předchozí | Zpět na seznam | další |