Značka | Škoda |
Země | Československá republika |
Typ | Sentinel |
Rok | 1924 |
Motor (typ, počet válců) | 2 |
Umístění motoru | pod rámem před zadní nápravou |
Chlazení | vzduch |
Kubatura (ccm) | parní stroj |
Vrtání (mm) | 170 |
Zdvih (mm) | 230 |
Výkon (výkon/ot.min) | 70 HP/ 250 |
Pohotovostní hmotn. (kg) | 7860 |
Celková hmotnost (kg) | 12860 |
Pohon | zadní, řetěz |
Rychlost (km/h) | 25 |
Nádrž (objem l) | 800 l vody a 300 kg uhlí |
Ostatní | nákladní, autobus |
Výroba od r. | 1924 |
Výroba do r. | 1935 |
Historie:
Plzeňská škodovka je už ve dvacátých letech ohromných průmyslovým gigantem.
Vyrábí zbraně, lokomotivy, zařízení továren. V roce 1925 kupuje boleslavskou firmu Laurin – Klement a jejich vozy začínají nést logo Škoda. V rámci rozšíření nabídky výrobků kupuje vedení firmy licenci na francouzské vozy Hispano – Suiza. Ty byly vlajkovou lodí firmy. Další licence pochází z Anglie. Jde o výrobek firmy The Sentinel Waggon Works ltd., Shrewsbury, England. Licenci na její automobily zakoupila firma už v roce 1923.
Popis:
Šlo o nákladní užitkový automobil poháněný parním strojem. Výhodou parního stroje byl v době vzniku celkem levný provoz. Oproti klasickým nákladním automobilům byl až o polovinu levnější. Další výhodou parního motoru je jeho pružnost projevující se značným zrychlením. Rovněž zastavení vozu se provádí odstavením páry do stroje. V tom okamžiku začne motor fungovat jako kompresor a samozřejmě brzdí. Tím, že parní motor má menší počet otáček, tak taky nedochází k nadměrnému opotřebování. Nevýhodou bylo, že před použitím se musel roztopit kotel, aby vytvořil potřebný tlak páry. Rovněž posádka musela mít nejen zkoušky na řízení automobilu, ale i k obsluze parních kotlů.
Vůz je tvořen ocelovým podvozkem - rámem ze dvou ocelových podélníků tvaru U. Je vyztužený příčnými příčkami. Vzadu se nachází velká 800litrová nádrž potřebnou k výrobě páry. Nápravy jsou tuhé, odpružené podílnými půleliptickými pery. Kola se vyráběla z ocelotiny. Měla loukoťový tvar a na obvodu byla vulkanizována gumovou obručí. Později byly vozy osazovány klasickými ocelovými ráfky s pneumatikami automobilového typu. Zadní kola byla bržděna , přední ne. K brždění však nejvíce přispíval uzavřený chod motoru. Vůz byl navíc vybaven tehdy obvyklou horskou vzpěrou, která se spustila a vůz se s její pomocí zaklínil proti couvnutí.
Budka automobilu je kovová, lavice jsou dřevěné. V prostoru kabiny je úložný prostor pro 300 kg uhlí. Zadní část kabiny je vyrobena z dřevěných palubek. Zvláštností je to, že kabina není zasklena. Užitkové nádstavby se vyráběly ze dřeva, to bylo zpevněno okováním a vnitřek byl vyplechován. Dodával se valník, sklápěčka, ještě po válce jezdily popelářské vozy. Dále vyrobili kropící vůz, omnibus i kolejový autobus.
Vlastní pohon obstarává parní stroj. Sentinel používá dvouválcový ležatý parní stroj Je pověšený pod rámem před zadní nápravou. Pára je tlačena až 19 atmosférami. Má 250 otáček za minutu a dává výkon až 70 koní. Pohyb kliky je přenášen přes patentovaný diferenciál na řetězová ozubená kola. Odtud je vedena síla motoru Gallovými řetězy k zadním kolům. Rychlost automobilu byla pouhých 25 km/ h. . Zdrojem páry byl vpředu uložený kotel na uhlí, dřevo a brikety. Je ve stojatém provedení, trubkový o vyhřívací ploše 5metr.ů čtverečných. Kotel je vybaven manometrem, vodoznakem a samozřejmě pojistným ventilem pro přetlak páry.
Tyto vozy byly v období první republiky dosti oblíbené a rozšířené, dnes je jich dochováno pouze několik. Jeden z nich vlastní Technické muzeum v Brně.
předchozí | Zpět na seznam | další |