V období druhé světové války si američtí vojáci velmi oblíbili sportovní vozy MG. Po jejím skončení bylo ohromné množství těchto vozů vyvezeno do USA. Vedení firmy MG si uvědomilo možnosti amerického trhu a poměrně velké množství z poválečné výroby putovalo na severoamerický trh. V letech 1945 – 1949 bylo vyrobeno kolem 10 000 vozu MG TC a ty často putovaly právě do USA. Na tamějším trhu však měly určité problémy s výbavou . Chyběly nárazníky, byla jinak zapojena světla, řidičům chyběl volant na „správné straně“, zhýčkaní američtí motoristé požadovali pohodlí. V roce 1949 se sešel konstrukční tým v čele s Johnem Thornleyem s cílem vytvořit nový sportovní vůz vycházející z MG TC tak, aby splňoval požadavky evropského a zejména amerického trhu. Nový rám k vozidlu byl modifikovaný z typu MH Y, byl prodloužen a zesílen. Zadní náprava byla opět uložena na půleliptických listových perech. Náprava přední použila trojúhelníková ramena s vinutými pružinami. Byla tedy nezávisle zavěšena. Původní kola 19“ byla nahrazena 15“. Pneumatiky byly použity širší o rozměru 5,50 x 15. Z ekonomických důvodů opouštěly všechny vozy továrnu s ocelovými pevnými koly – disky. Zákazníci však vyžadovali klasické drátěné disky, proto se tato drátěná kola stávají nejprodávanějším doplňkem k těmto vozům. Řízení vozidla je velmi přesné pomocí hřebenu. Díky početnému vývozu do USA dochází poprvé v konstrukci MG, kdy je volant přímo v továrně montován vpravo, nebo vlevo. Od té doby je to u všech vozů MG zcela běžné. Typ MG TD vyvážený do Ameriky byl vybaven předním i zadním nárazníkem. Palivová nádrž MG TD se nachází klasicky ve svislé poloze za zadní nápravou. Palivo do dvou karburátorů SU PDC 3478L je dopravováno elektrickým palivovým čerpadlem. Střecha na sportovní dvojsedadlové karoserii roadster je spíše nouzová. Nezakrývá boční dveře s typickým anglickým vykrojením. Předválečná literatura tento typ dveří nazývá „elbow out“ – loket ven. Přístroje mají osmiúhelníkový tvar, rychlost v mílích, otáčkoměr je mechanicky ovládaný od dynama. Stroje MG TD se vyráběly od konce roku 1949 do srpna 1953. Sice prošly řadou změn, ale v podstatě šlo jen o kosmetické, případně drobné technické změny. Vyráběly se však tři mírně odlišné varianty. Všechny vyráběl závod MG Car Copany v Abingdonu. Základním typem byl typ MG TD, který se vyráběl na téže lince souběžně s typem MG Y – sedan a Riley RMA a RMB. Motor v MG TD byl označen XPAG a měl 1250ccm. V červenci 1951 vzniká typ MG TD2. Motor dostává nový blok, jiný setrvačník a silnější spojku. Předčíslí na motoru bylo změněno na TD. Další změny byly pouze drobného charakteru. Zároveň s výše uvedenými variantami se vyrábí speciální soutěžní MG TDS MarK II. Tyto stroje byly různě dobově upravovány za účelem zvýšení jízdních výkonů. Např. tlumiči Andrex, motor měl upravenou hlavu na kompresní poměr 8:1, některé vozy dostaly i turbodmychadlo. Kola měla větší šířku, diferenciál měl jiný převodový poměr. Palivové čerpadlo bylo zdvojeno, byly použity výkonnější karburátory SU. Těchto možných variant bylo velké množství a vše vyráběla továrna podle individuálního přání zákazníka. Literatura to uvádí jako „tovární tuning“. Mnozí zákazníci si takto nechali upravit i své základní typy MG TD. Vrchol výroby dosáhl v roce 1952, v roce 1953 dramaticky propadl ve prospěch jiných značek. V roce 1952 se továrna MG stává součástí koncernu Britisch Motor Corp. (BMC). V roce 1998 kupuje veškeré vlastnictví ochranných známek firma TD Cars Sdn Bhd v Malajsii. Tyto vozy vyrábí pod označením TD 2000.