První srpnový víkendový víkend pořádají jičínští nadšenci Jan Zápotocký, Michal Geisler a František Kučera se svými přáteli další ročník akce nazvané Loukotě a řemeny. Ale ještě dřív než se do Jičína sjedou nejstarší automobily a motocykly, tak se podívejme, jak probíhala jejich další soutěž Veteránem Českým rájem.
Deštivé počasí, které v těchto dnech ovlivňovalo snad celou Evropu, postihlo i jičínskou soutěž. Třídenní akce, v níž jak sami organizátoři přiznávají, že se o nic nesoutěží, začala v pátek odpoledne výletem do Českého ráje. Dlouho nebylo jasné, zda se vůbec pojede, ale poté co se kolem třetí hodiny začalo probleskovat slunce, některé posádky nelenily a vyrazily. Udělaly dobře, až do večera svítilo sluníčko.“Srabíci“ si pak vyčítali, že nejeli také. Modrou oblohu ale viděli naposledy.
V sobotu si o ní už mohli nechat jen zdát, od rána totiž lilo a lilo a zase lilo. Právě nepříznivé počasí odradilo možná dvě desítky přihlášených, například s vozy Ford T, Laurin Klement, Praga Picollo, Z9 atd. Naopak se na startu objevil Rolls Royce 25/30 se šestiválcem 4,2 litru z roku 1936 nebo Hupmobile A, rok výroby 1928. Na ty nejodvážnější pak čekalo devadesát kilometrů v dešti. Někteří si trasu zkrátili a přijeli rovnou na oběd na Pecku, jiní zase bloudili po kraji. Ale všichni byli řádně promočeni.
Zahraniční účast kromě dvou německých stálých účastníků Petera Sirpa s Fordem A (1928) a Kaie Mugelle s Brennaborem (1925) dorazily do Jičína i čtyři slovenské posádky, jejichž vozy byly vítaným zpestřením „aerováckého“ startovního pole. Tak třeba Buick pana Pavla Bobrika byl s rokem 1913 nejstarším automobilem na letošním 29. ročníku. Absolvovat v dešti celou trať prakticky v otevřeném voze nebylo nic příjemného. Ale asi největšími hrdiny byla dvojice v otevřeném voze Aero 662.
A co by to bylo za veteránskou soutěž, kdyby chyběl Mirek Krejsa s manželkou a Honza Egidy, který atmosféru charakterizoval slovy – my už nejsme snad ani blázni…Tentokrát zvolil valníček Tatra, zatímco jeho kamarád Krejsa „oprášil“ Pragu Alfa, slavící letos osmdesáté narozeniny.
Vůz sice střechu má, ale vzhledem k jejich výšce ji nelze natáhnout. Plánovaná přestávka v Jilemnice se příliš nepovedla, nebo spíš odpadla. A tak se všichni těšili do Lomnice nad Popelkou, kde jim zázemní poskytlo městské muzeum. Alespoň na chvilku se tady mohli usušit a zahřát a k tomu ještě prohlédnout výstavu starých rádií. Pak zbývalo v lijáku a mlze dojet už jen do Jičína.
Tím také soutěž skončila. Druhý den se už vylila voda z potůčků a zalila silnice, po kterých se mělo jet do Lázní Bělohrad.
Nezbývá nic jiného, než si přát, aby „loukotím“ už zase svítilo sluníčko.
Text a foto: J. Lasík - www.eurooldtimers.com
Deštivé počasí, které v těchto dnech ovlivňovalo snad celou Evropu, postihlo i jičínskou soutěž. Třídenní akce, v níž jak sami organizátoři přiznávají, že se o nic nesoutěží, začala v pátek odpoledne výletem do Českého ráje. Dlouho nebylo jasné, zda se vůbec pojede, ale poté co se kolem třetí hodiny začalo probleskovat slunce, některé posádky nelenily a vyrazily. Udělaly dobře, až do večera svítilo sluníčko.“Srabíci“ si pak vyčítali, že nejeli také. Modrou oblohu ale viděli naposledy.
V sobotu si o ní už mohli nechat jen zdát, od rána totiž lilo a lilo a zase lilo. Právě nepříznivé počasí odradilo možná dvě desítky přihlášených, například s vozy Ford T, Laurin Klement, Praga Picollo, Z9 atd. Naopak se na startu objevil Rolls Royce 25/30 se šestiválcem 4,2 litru z roku 1936 nebo Hupmobile A, rok výroby 1928. Na ty nejodvážnější pak čekalo devadesát kilometrů v dešti. Někteří si trasu zkrátili a přijeli rovnou na oběd na Pecku, jiní zase bloudili po kraji. Ale všichni byli řádně promočeni.
Zahraniční účast kromě dvou německých stálých účastníků Petera Sirpa s Fordem A (1928) a Kaie Mugelle s Brennaborem (1925) dorazily do Jičína i čtyři slovenské posádky, jejichž vozy byly vítaným zpestřením „aerováckého“ startovního pole. Tak třeba Buick pana Pavla Bobrika byl s rokem 1913 nejstarším automobilem na letošním 29. ročníku. Absolvovat v dešti celou trať prakticky v otevřeném voze nebylo nic příjemného. Ale asi největšími hrdiny byla dvojice v otevřeném voze Aero 662.
A co by to bylo za veteránskou soutěž, kdyby chyběl Mirek Krejsa s manželkou a Honza Egidy, který atmosféru charakterizoval slovy – my už nejsme snad ani blázni…Tentokrát zvolil valníček Tatra, zatímco jeho kamarád Krejsa „oprášil“ Pragu Alfa, slavící letos osmdesáté narozeniny.
Vůz sice střechu má, ale vzhledem k jejich výšce ji nelze natáhnout. Plánovaná přestávka v Jilemnice se příliš nepovedla, nebo spíš odpadla. A tak se všichni těšili do Lomnice nad Popelkou, kde jim zázemní poskytlo městské muzeum. Alespoň na chvilku se tady mohli usušit a zahřát a k tomu ještě prohlédnout výstavu starých rádií. Pak zbývalo v lijáku a mlze dojet už jen do Jičína.
Tím také soutěž skončila. Druhý den se už vylila voda z potůčků a zalila silnice, po kterých se mělo jet do Lázní Bělohrad.
Nezbývá nic jiného, než si přát, aby „loukotím“ už zase svítilo sluníčko.
Text a foto: J. Lasík - www.eurooldtimers.com
