Je sobota 24. června 2010. Po horkém týdnu, kdy teploty dosahovaly tropických hodnot nad 30 stupňů náhle přichází silné ochlazení, bouřky a déšť. A právě tento rozmar počasí přichystal pořadatelům mnoha sobotních akcí nejedno překvapení a přidal nejednu vrásku na čele. Jaká bude účast?
Stejně tak bylo i v Jindřichově ve Slezsku. Je to obec, která se nachází na polské hranici v osoblažském výběžku. Tamější veteránisté pořádají každoročně akci Běsnění.
Jelikož tato málo známá, téměř zapomenutá místa naší země neznám, již v týdnu jsem se rozhodl, že se akce zúčastním. Akce byla vypsána pro HV do roku výroby 1982. Když jsem ráno vyjížděl, pršelo a obloha byla kovově šedá. Nic nesvědčilo o tom, že bude lépe. Přesto moje R - 45 zdolalo hlavní hřeben Jeseníků a zapomenutými silničkami se vymotalo z množství objížděk a uzavírek v oblasti Hrubého Jeseníku přímo v Jindřichově.
Pohoří zřejmě zastavilo valící se mračna a v místě srazu pršelo jen občas, spíše mrholilo. O to více jsem byl překvapen účastí. Kolem třicítky motocyklů a stejného množství aut. Na tu mizerii s počasím účast skvělá. Nejhezčím strojem byl Salmson SD4 z roku 1936, dále nádherný phaeton Tatra 30, špičkově renovované T 57 polocabrio a Škoda Rapid ve stejném stavu. A množství poválečných aut.
Motocykly spíše poválečné. Česká klasika let 50.- 70. Ale také japonské stroje 70. let, což jsou technicky dokonalé, ale přesto historické motocykly.
Startovalo se podle předem určeného času. Na mapě byly vyznačeny průjezdní kontroly, které museli soutěžící v libovolném pořadí projet. Až jsem se divil, jak někteří neumí číst mapu. Zato mé výkony na kontrolách byly slabé. Odhady délky a průměru různých trubiček ještě šly. Ale přiřadit anglické pojmenování součástek motocyklu k obrázkům jsem opravdu nesvedl. My starší, kteří měli ve škole povinnou ruštinu, jsme měli zkrátka smůlu. Stejně tak neumím skládat hlavolamy, strefovat se balonem do koše a trefovat se tenisákem do kuželek. Spojování řetězu na čas a smontování rychlopalu plynu na motocyklu bylo o něco lepší. Celkem jsem se divil, že někteří účastníci plně emocionálně prožívali dané úkoly. Já to vidím, stejně jako veteránisté podobného smýšlení. Jako zajímavé odreagování se, jako šipkovanou pro dospělé a zejména jako zábavu a poznání nové krajiny. A to se pořadatelům povedlo.
A kdo vyhrál? Ani nevím. Asi všichni, kteří přes nepřízeň počasí dorazili a užili si pěkné akce ve vyloženě neletním počasí, ale zato v krásném prostředí.
Mgr.Tomáš Kunštátský - www.eurooldtimers.com
