Mazda a Wankel
1971 RX Wankelův rotační motor s krouživými písty oslavil padesáté narozeniny. Jedním z prvních, kdo získal licenci na tento převratný vynález, byl japonský koncern Toyo Kogyo a jeho automobilka Mazda. Ta je dodnes montuje do svých sportovních vozů.
Německý inženýr Felix Wankel (1902 – 1988) pracoval na principu motoru s rotačním pístem od roku 1924, ale první funkční prototyp se rozběhl až 1. února 1957 v laboratořích automobilky NSU, kde Wankel pracoval od roku 1951. Musel se vypořádat se spoustou technických problémů, především s utěsněním spalovacích prostorů lištami na trojbokém sférickém pístu, velkou spotřebou oleje a paliva.
Prvním sériovým automobilem poháněným jednorotorovým motorem Wankel bylo kupé NSU Wankel Spider s karoserií Bertone, vyráběné v letech 1964 - 1967. Velký sedan NSU RO80 se s tímto motorem stal dokonce evropským automobilem roku 1968. Rotační motor zkoušely i jiné automobilky, například Mercedes-Benz (v prototypu C111) nebo Citroën (500kusová série kupé M35 na bázi typu Ami8). S největší vervou se ale do dalšího vývoje Wankelova motoru pustila Mazda.
Zkusíme to jinak
Mazda získala licenci na Wankelův motor v únoru 1961 a okamžitě začala s vývojem prakticky použitelného dvourotorového motoru. Prototyp sportovního kupé s tímto motorem Mazda Cosmo Sport (110S) se představil na tokijském autosalonu 1964 a v roce 1967 se začal vyrábět sériově. Motor s objemem komor 2 x 491 cm3 (porovnatelný objem konvenčního pístového motoru je 1964 cm3) poháněl zadní kola a výkon 81 kW (110 k) umožňoval vozu dosáhnout 185 km/h. Do roku 1972 se jich vyrobilo přes jedenáct set a Mazdě poskytly první cenné zkušenosti.
Téměř současně se vyrábělo malé kupé 2+2 Mazda R100, s podvozkovými díly typu Familia a karburátorovým rotačním motorem, prakticky stejným, jaké měl typ Cosmo Sport druhé série. Vůz označovaný také jako Familia Presto Rotary se vyráběl pět let do roku 1973. Dalším „Wankelským“ typem, dodávaným v dvoudveřovém i čtyřdveřovém provedení byla Mazda RX-2 z roku 1970. Ta měla objem komor zvětšený na 2 x 573 cm3 (porovnatelný objem 2292 cm3) a sdílela podvozek s pístovým typem Mazda Capella/616/618. Wankelův motor první série (12A) měl výkon 97 kW (130 k), v roce 1974 byl nahrazen motorem 12B. Vyráběl se do roku 1978 (v Jižní Africe ještě o rok déle).
Úspěšná byla i Mazda RX-3, vyráběná od roku 1971 v provedení kupé, sedan a kombi (první kombi s rotačním motorem). Vůz opět vycházel z kompaktní Mazdy Familia a v Japonsku se prodával pod názvem Mazda Savanna. Motor se vrátil k původnímu objemu komor 491 cm3 a dosahoval 82 kW (110 k). Pro modelový rok 1974 dostala Mazda RX-3 nový motor 12B a facelift karoserie. Trochu větší a luxusnější byla Mazda RX-4 (v Japonsku nazývaná Luce Rotary) z roku 1972, postavená na podvozku typu Luce/929. O rok později se ke kupé a sedanu přidalo kombi. Motor 12A byl o něco později nahrazen větším 13B s výkonem 125 koní. Tento motor dostal označení AP (podle Anti Pollution) a vyznačoval se sníženými emisemi a nižší spotřebou, ale také potížemi se studeným startem. V roce 1977 jej nahradila ještě větší Mazda RX-5 s délkou necelých 4,5 metru a dvourotorovým motorem Wankel s objemem jedné komory 654 cm3 (srovnatelný objem 2616 cm3). To už ale vrcholily přípravy úplně nového sportovního vozu.
Tři generace Mazdy RX-7
Koncem sedmdesátých let dosáhla spolehlivost rotačním motorů Mazda-Wankel úrovně konvenčních motorů, byly přitom lehčí a kompaktnější. Vyšší spotřebu mohli tolerovat díky nízkým cenám benzinu hlavně v USA a proto byla nová sportovní Mazda určena hlavně pro americký trh, kde měla konkurovat tehdy velmi oblíbenému Nissanu 240Z (Fairlady Z). Sportovní dvoudveřové kupé 2+2, nazvané Mazda RX-7 (v Japonsku Efini RX-7, interní kód FB) se začalo dodávat v roce 1978.
Proslýchá se, že tvůrci tvarů karoserie se inspirovali, stejně jako u roadsteru MX-5, anglickým sportovním vozem Lotus Elan. V nízké přídi, zakončené masivním ocelovým nárazníkem se zabudovanými směrovkami, byly umístěny výklopné světlomety. Vyklápěcí bylo i zadní okno, na přání se dodávalo také otevírací střešní okno.
Kompaktní, za přední nápravou umístěný dvourotorový motor s krouživými písty poháněl zadní kola a dával při objemu jedné komory 573 cm3 (srovnatelný objem 2292 cm3) maximální výkon 95,5 kW (139 k). Pro USA byl výkon kvůli přísným emisním předpisům snížen na 100 koní. V roce 1981 a 1984 došlo k několika menším změnám na karoserii, vozy dostaly například více integrované, plastem chráněné nárazníky.
K výraznější modernizaci došlo v roce 1986, kdy byla představena druhá generace RX-7 (interní kód FC). Šéfstylista Mazdy Akio Uchiyama navrhl karoserii připomínající Porsche 928 nebo 944. Návrhu totiž předcházely důkladné studie amerického trhu, pro který byl vůz především určen, a Porsche tam mělo s modelem 944 značný úspěch.
Motor dostal vstřikování paliva a jeho výkon stoupl na 108 kW (146 k). V nabídce se objevil i model s přeplňovaným motorem, známý jako Turbo II, který měl 133 kW (182 k). S tímto motorem vytvořila Mazda RX-7 na solném jezeře v Utahu světový rychlostní rekord sériových vozů (383 km/h). Proti první generaci se zlepšily jízdní vlastnosti (snížila se tendence k přetáčivosti), zpřesnilo se řízení a standardně se na některých modelech montovaly kotoučové brzdy.
Třetí generace RX-7 (FD) se objevila v roce 1992 a sklidila ještě větší úspěch než její předchůdci. Vůz dostal oblejší tvary a výrazně výkonnější Wankelův motor s objemem komor 2 x 654 cm3 (srovnatelný s běžným motorem 2616 cm3). Výkon 176 kW (240 k) stačil na maximální rychlost 250 km/h zrychlení z nuly na sto za 5,3 s. Od ledna 1999 se RX-7 dodával s pozměněnou přídí a nastavitelným zadním spoilerem. Špičkový model RS dostal 17palcová kola a ještě výkonnější motor (208 kW/276 k). Posledních 1 500 kusů typu RX-7 dostalo označení Spirit R a s nejvyšší úrovní vybavení se prodalo za pár dní. Celkem se úspěšného typu RX-7 vyrobilo přes 1 milion kusů, což je u sportovního automobilu s nekonvenčním pohonem obdivuhodné.
Mazda a Wankel vítězí v Le Mans
V roce 1990 postavila Mazda pro závody mistrovství světa sportovních vozů skupiny C prototyp 787. K pohonu byl použit čtyřrotorový Wankelův motor R26B s výkonem 522 kW (700 k). Debutoval v 24hodinovém závodu v Le Mans a v japonském šampionátu sportovních prototypů, měl ale problémy s elektronikou a mazáním. Pro závodní sezonu 1991 provedla Mazda na voze řadu úprav, vůz dostal označení 787B a podařilo se mu dosáhnout historického vítězství v Le Mans. Poprvé zvítězil japonský výrobce a poprvé vůz s rotačním motorem.
Za volantem vítězného vozu se střídali Němec Volker Weidler, Angličan Johnny Herbert a Belgičan Bertrand Gachot, kteří ujeli 363 okruhů průměrnou rychlostí přes 205 km/h. Nechali za sebou mimo jiné trojici Jaguarů XJR-12 (skončily na 2. až 4. místě), vozy Porsche 962, Mercedesy C11 atd.
Mazda RX-8
Ještě před ukončením výroby typu RX-7 začali technici Mazdy pracovat na nástupci tohoto úspěšného sportovního modelu. V roce 1995 se pochlubili zajímavě tvarovanou studií RX-01, na které si vyzkoušeli některé aerodynamické prvky, stabilizující chování vozidla při vysokých rychlostech. Těsně před dokončením vývoje nového sportovního vozu představila Mazda na tokijském autosalonu v roce 1999 koncept sportovního sedanu RX-Evolv s tuhým páteřovým rámem, umožňujícím čtyřdveřové provedení bez středového sloupku.
Autosalon NAIAS (North American International Auto Show) v Detroitu byl v lednu 2001 svědkem premiéry sportovního vozu Mazda RX-8, samozřejmě opět poháněného Wankelovým rotačním motorem. Základní koncepce s umístěním motoru za přední nápravou a pohonem zadních kol zůstala zachována. Téměř ideálního rozložení hmotnosti se dosáhlo posunutím palivové nádrže před zadní osu a použitím lehkého hliníku na kapotu a zadní dveře.
Kupé s uspořádáním sedadel 2+2 je čtyřdveřové (!) s dvojicí malých, vzadu zavěšených dveří usnadňujících přístup k zadním sedadlům. Mezi dveřmi nejsou sloupky a zadní dveře bez klik se mohou otevřít jen když jsou otevřené přední dveře.
Současně vyráběnou Mazdu RX-8 pohání rotační motor Renesis, jehož zdvihový objem se proti předchůdci RX-7 nezměnil (2 x 654 cm3), prošel ale řadou úprav a je menší a lehčí. Motor se dodává v různých výkonových provedeních, nejvýkonnější má 184 kW (247 k) při 8 500 otáčkách za minutu. O jeho kvalitách svědčí řada mezinárodních ocenění, např. Motor roku 2003. Výkon motoru se přenáší na zadní kola přes pěti nebo šestirychlostní manuální převodovku nebo čtyř/šestirychlostní automat.
Povedená karoserie sportovní Mazdy RX-8 s rozměry 4,43 x 1,77 x 1,34 m a dlouhým rozvorem 2,70 m má klínový boční profil, nízkou příď s vystouplými blatníky a „japonsky“ šikmými světlomety. Víko poměrně prostorného zavazadlového prostoru (290 litrů) je „ozdobeno“ integrovaným spoilerem. V pohodlném interiéru zaujme velký středový tunel s krátkou řadicí pákou tvarovanou ve stylu trojbokého rotoru (stejný motiv se objevuje i u zadní mlhovky). Kvalitní kožené čalounění sedadel přímo zve k posazení, vyšší postavy si ale musí dát pozor na hlavu.
Abychom jen nechválili, u Mazdy RX-8 se projevily problémy s těsností motoru a s tím související ztrátou výkonu. Mazda svolala do servisů všechny vozy ročníku 2004 a 2005 a některé modely 2006 a v případě, když vakuový test prokázal netěsnost motoru došlo k jeho bezplatné výměně (i když byl vůz po záruce). Kontroloval se také katalyzátor a zapalovací svíčky. Mazda odhaduje, že tento problém se týká méně než 1% Wankelových motorů.
Mazda Motor Corporation nedávno připravila „vodíkovou“ verzi kupé RX-8, nazvanou Hydrogen RE, s dvojím systémem pohonu na benzín nebo na vodík. Pronajala je některým japonským prefekturám (první byla Hirošima) a partnerským firmám. Zdá se, že Wankelův motor má v automobilech značky Mazda nadějnou perspektivu i do budoucna.
zdroj: auto.cz
