Eskymo Welzl je zábřežský rodák, který se koncem 19. století vydal do světa. M.j. prošel pěšky celou Sibiř, usadil se v severních oblastech mezi Eskymáky. Tam obchodoval, dělal jim náčelníka, učil domorodce evropským zvykům, ti jej naopak učili vlastním. Ve dvacátých letech se vrátil domů, do Zábřeha. Díky redaktorům brněnských novin se stal populárním, dělal přednášky a jeho vzpomínky byly zachyceny v několika knihách. Ve třicátých letech odešel na Aljašku, kde po válce zemřel.
A právě tato dobrodružná postava před mnoha lety inspirovala pořadatele z Prvního dámského klubu historických vozidel k názvu soutěže, která bude vlastně takovým putováním automobilových a motocyklových nadšenců, kteří sednou do svých prastarých strojů a vyrazí na dobrodružnou jízdu. Vzhledem ke stáří strojů, samozřejmě pouze symbolicky v okolí Zábřeha.
Letošní XII. ročník akce byl poznamenán totální nepřízní počasí. Celý den bylo zataženo, mírně, či hustěji pršelo. I tak se na zábřežské horní náměstí dostavilo přes šedesát posádek historických vozidel. Převážně šlo, vzhledem k počasí, o uzavřené stroje. Kabriolety tentokráte veteranisté nechali většinou doma. Přesto nejstarší vozy akce, Chenard –Walcker-Frankrig z roku 1912 a Ford T Touring z téhož roku pana Berana z Lanškrouna byly pravé phaetony, bez střechy, prostě takové, jak je motoristé před sto lety běžně používali. Vyrazily do soutěže bez ohledu na počasí. A motocykly? Ty přijely pouze tři. A není se čemu divit.
V deset hodin startovala vozidla do vlastní soutěže. Po projetí průjezdem v zábřežském zámku byly stroje vyfoceny ve startovní bráně a odstartovány. Tuto fotografii si účastníci v podobě vzpomínkového listu odnesli později domů. Po okolních vesničkách dorazili účastníci do lázní Bludov, kde byla krátká přestávka na občerstvení a jedna z průjezdních kontrol. Pro některé řidiče byl docela problém odhadnout, jakou teplotu mají jeho pneumatiky. Samoobslužné kontroly na trati zvládali účastníci docela dobře, jen některým se nechtělo ze sucha automobilů moc vylézat a zjišťovat na dešti dané údaje. Ale i to patří k takovéto akci. V Hrabové si soutěžící prohlédli vesnické muzeum, které připomíná život našich předků v době, kdy stroje jedoucí na trati byly nové.
Po dojezdu do cíle, opět na zábřežském náměstí, byla krátká pauza potřebná k vyhodnocení soutěže vyplněná koncertem country kapely. Ta klasickými písněmi tohoto žánru zpestřovala deštivé odpoledne. Před vlastním vyhodnocením proběhlo představení závodního speciálu Tatra, který se zúčastňuje slavné soutěže Dakar. S účastníkem těchto akcí, panem Mirkem Martincem proběhla beseda, která přiblížila startujícím veteran rallye opravdový, drsný závod, kdy mnohdy jde nejen o výsledky, ale i o život.
12. ročníku Velké ceny Eskymo Welzla se zúčastnila celá řada strojů. Z předválečných bych jmenoval, Tatra 11, Walter WIZ, Škoda Pouplar Liduška, již zmíněné předprvoválečné Chenard –Walcker-Frankrig z roku 1912 a Ford T Touring,. Z prvorepublikových jsme obdivovali strojTatra 54, Mercedes 220. Z poválečných strojů mne nejvíce zaujal čerstvě zrenovovaný autobus Praga RND, dále jsme viděli ohromnou ameriku Cadillac 62 Coupe z roku 1957, nádhernou Škoda 1000 MB s přívěsným vozíkem, který byl postavený z karosářských dílů tohoto vozu. Domácí stroje byly reprezentovány klasickými Feliciemi, Octaviemi, byla vidět i dochovalá Škoda 100 a 110 R. Sovětskou techniku reprezentovala značka Gaz, UAZ a Vaz. Zajímavý byl Wartburg, který se představil v provedení Volks Polizei. Svým neobvyklým tvarem zaujal Fiat Multipla. Armádu zastupovaly vozy Praga V3S v obrněné versi a protiletadlovým kanonem, Tatra 805 a Dodge WC 51. Anglické vozy zastupovaly především značky Triumph, MG a Hilmann. Jeden z mála motocyklů byl krásný Indian Police se sidecarem.
Vyhodnoceny byly posádky automobilů i motocyklů, všichni účastníci byli odměněni za svůj výkon praktickou cenou. První místo bylo tradičně odměněno m.j. i putovním pohárem, na který se každoročně umísťují štítky se jmény vítězů. Tím, že akci pořádal Dámský klub HV, byly hodnoceny zvlášť i stroje s ženou řidičkou. Možná by stálo k zamyšlení, zda neudělat ještě jednu kategorii, kdy budou osádky vozidel tvořeny pouze ženami, bez účasti mužské populace vezoucí se ve voze.
I přes již uvedenou nepřízeň počasí se akce vydařila a to díky celému pořadatelskému týmu v čele s Jolanou Šilarovou, předsedkyní klubu. Takže za dva roky opět v Zábřehu, tentokráte snad slunečném.
Text a foto Mgr. Tomáš Kunštátský - www.eurooldtimers.com
A právě tato dobrodružná postava před mnoha lety inspirovala pořadatele z Prvního dámského klubu historických vozidel k názvu soutěže, která bude vlastně takovým putováním automobilových a motocyklových nadšenců, kteří sednou do svých prastarých strojů a vyrazí na dobrodružnou jízdu. Vzhledem ke stáří strojů, samozřejmě pouze symbolicky v okolí Zábřeha.
Letošní XII. ročník akce byl poznamenán totální nepřízní počasí. Celý den bylo zataženo, mírně, či hustěji pršelo. I tak se na zábřežské horní náměstí dostavilo přes šedesát posádek historických vozidel. Převážně šlo, vzhledem k počasí, o uzavřené stroje. Kabriolety tentokráte veteranisté nechali většinou doma. Přesto nejstarší vozy akce, Chenard –Walcker-Frankrig z roku 1912 a Ford T Touring z téhož roku pana Berana z Lanškrouna byly pravé phaetony, bez střechy, prostě takové, jak je motoristé před sto lety běžně používali. Vyrazily do soutěže bez ohledu na počasí. A motocykly? Ty přijely pouze tři. A není se čemu divit.
V deset hodin startovala vozidla do vlastní soutěže. Po projetí průjezdem v zábřežském zámku byly stroje vyfoceny ve startovní bráně a odstartovány. Tuto fotografii si účastníci v podobě vzpomínkového listu odnesli později domů. Po okolních vesničkách dorazili účastníci do lázní Bludov, kde byla krátká přestávka na občerstvení a jedna z průjezdních kontrol. Pro některé řidiče byl docela problém odhadnout, jakou teplotu mají jeho pneumatiky. Samoobslužné kontroly na trati zvládali účastníci docela dobře, jen některým se nechtělo ze sucha automobilů moc vylézat a zjišťovat na dešti dané údaje. Ale i to patří k takovéto akci. V Hrabové si soutěžící prohlédli vesnické muzeum, které připomíná život našich předků v době, kdy stroje jedoucí na trati byly nové.
Po dojezdu do cíle, opět na zábřežském náměstí, byla krátká pauza potřebná k vyhodnocení soutěže vyplněná koncertem country kapely. Ta klasickými písněmi tohoto žánru zpestřovala deštivé odpoledne. Před vlastním vyhodnocením proběhlo představení závodního speciálu Tatra, který se zúčastňuje slavné soutěže Dakar. S účastníkem těchto akcí, panem Mirkem Martincem proběhla beseda, která přiblížila startujícím veteran rallye opravdový, drsný závod, kdy mnohdy jde nejen o výsledky, ale i o život.
12. ročníku Velké ceny Eskymo Welzla se zúčastnila celá řada strojů. Z předválečných bych jmenoval, Tatra 11, Walter WIZ, Škoda Pouplar Liduška, již zmíněné předprvoválečné Chenard –Walcker-Frankrig z roku 1912 a Ford T Touring,. Z prvorepublikových jsme obdivovali strojTatra 54, Mercedes 220. Z poválečných strojů mne nejvíce zaujal čerstvě zrenovovaný autobus Praga RND, dále jsme viděli ohromnou ameriku Cadillac 62 Coupe z roku 1957, nádhernou Škoda 1000 MB s přívěsným vozíkem, který byl postavený z karosářských dílů tohoto vozu. Domácí stroje byly reprezentovány klasickými Feliciemi, Octaviemi, byla vidět i dochovalá Škoda 100 a 110 R. Sovětskou techniku reprezentovala značka Gaz, UAZ a Vaz. Zajímavý byl Wartburg, který se představil v provedení Volks Polizei. Svým neobvyklým tvarem zaujal Fiat Multipla. Armádu zastupovaly vozy Praga V3S v obrněné versi a protiletadlovým kanonem, Tatra 805 a Dodge WC 51. Anglické vozy zastupovaly především značky Triumph, MG a Hilmann. Jeden z mála motocyklů byl krásný Indian Police se sidecarem.
Vyhodnoceny byly posádky automobilů i motocyklů, všichni účastníci byli odměněni za svůj výkon praktickou cenou. První místo bylo tradičně odměněno m.j. i putovním pohárem, na který se každoročně umísťují štítky se jmény vítězů. Tím, že akci pořádal Dámský klub HV, byly hodnoceny zvlášť i stroje s ženou řidičkou. Možná by stálo k zamyšlení, zda neudělat ještě jednu kategorii, kdy budou osádky vozidel tvořeny pouze ženami, bez účasti mužské populace vezoucí se ve voze.
I přes již uvedenou nepřízeň počasí se akce vydařila a to díky celému pořadatelskému týmu v čele s Jolanou Šilarovou, předsedkyní klubu. Takže za dva roky opět v Zábřehu, tentokráte snad slunečném.
Text a foto Mgr. Tomáš Kunštátský - www.eurooldtimers.com
