První víkend v srpnu býval pravidelně vyhrazen Loukotím a řemenům, letos poprvé přesunuli jičínští veteránisté akci na začátek července. Na účasti se to nijak neprojevilo, jen se nám zdálo, že motocyklistů bylo možná méně než v minulosti.
Zahraniční účast tvořil Rakušák Franz Hofer s Oldsmobilem, slavící 110. narozeniny a Slovák Karol Pavlů. Pokud jde o automobily, tak odhadem devadesát procent účastníků bylo stálých, premiéru měly automobily Reo (1908), s nímž jela Markéta Baštová nebo Detroit Electric, vyrobený v roce 1918. Veteránská rodina Geislerů nechala doma původně přihlášený automobil Brush, a tak otec rodiny Michal usedl vedle své paní Věry do Maxwellu, dcera Lucka opět brázdila silničky Českého ráje na řemenáči Brandbury (1913) a atmosféru Loukotí, coby motocyklista, zažíval poprvé syn Vašík s NSU 2PS (1925). Svůj motocykl nechal tentokrát doma Vladislav Kučera, a tak si mohl vychutnat jízdu ve 111 let starém v Renaultu NC Jana Zápotockého, dalšího z trojice hlavních pořadatelů.
Do Jičína se letos sjelo 22 osobních automobilů, jeden autobus Praga a deset motocyklů, přičemž na nejstarším stroji Laurin&Klement Hewetson, rok výroby 1901, jel opět známý cestovatel a majitel českobudějovického muzea Petr Hošťálek.
Trasa vedla opět malebnou krajinou Českého ráje. Původní přestávka na Valdštejně bohužel nevyšla, a tak se veteránisté zastavili na oběd v Libošovicích, a pak na kávu v Turnově a na Vyskři. Nedělní etapa byla stejná s akcí Veteránem Českým rájem s cílem v Lázní Bělohrad. Škoda jen, že pořadatelé berou akci opravdu jako hodně pohodovou, spíš jako výlet stejně „postižených“ nadšenců. Proto se nejede ani podle žádného časového harmonogramu, jen čas odjezdu z Jičína je přibližně daný. Nechceme a ani nemáme právo nikoho kritizovat nebo snad radit, ale přeci jen se nemůžeme zbavit dojmu, že trošku „štábní kultury“ by neškodilo. Na trase jsou totiž vyvěšeny plakáty, ale nikdo už neví, v kolik hodin by se mohl na unikátní automobily a motocykly podívat. Lidé jsou pak překvapeni, když se najednou na silnici objeví automobily vyrobené do roku 1918 a řemenové motocykly, nebo zjistí, že třeba už projeli. Jen málokdo a málokdy lze vidět tolik vozidel z prvních let minulého století pohromadě. Jedná se u nás, ale i v okolních zemích o hodně unikátní akci, jakých není mnoho.
Letošní ročník se opět vydařil i krásným letním počasím, a všichni se už těší na další pohodovou akci plnou zábavy v příštím roce.
Zahraniční účast tvořil Rakušák Franz Hofer s Oldsmobilem, slavící 110. narozeniny a Slovák Karol Pavlů. Pokud jde o automobily, tak odhadem devadesát procent účastníků bylo stálých, premiéru měly automobily Reo (1908), s nímž jela Markéta Baštová nebo Detroit Electric, vyrobený v roce 1918. Veteránská rodina Geislerů nechala doma původně přihlášený automobil Brush, a tak otec rodiny Michal usedl vedle své paní Věry do Maxwellu, dcera Lucka opět brázdila silničky Českého ráje na řemenáči Brandbury (1913) a atmosféru Loukotí, coby motocyklista, zažíval poprvé syn Vašík s NSU 2PS (1925). Svůj motocykl nechal tentokrát doma Vladislav Kučera, a tak si mohl vychutnat jízdu ve 111 let starém v Renaultu NC Jana Zápotockého, dalšího z trojice hlavních pořadatelů.
Do Jičína se letos sjelo 22 osobních automobilů, jeden autobus Praga a deset motocyklů, přičemž na nejstarším stroji Laurin&Klement Hewetson, rok výroby 1901, jel opět známý cestovatel a majitel českobudějovického muzea Petr Hošťálek.
Trasa vedla opět malebnou krajinou Českého ráje. Původní přestávka na Valdštejně bohužel nevyšla, a tak se veteránisté zastavili na oběd v Libošovicích, a pak na kávu v Turnově a na Vyskři. Nedělní etapa byla stejná s akcí Veteránem Českým rájem s cílem v Lázní Bělohrad. Škoda jen, že pořadatelé berou akci opravdu jako hodně pohodovou, spíš jako výlet stejně „postižených“ nadšenců. Proto se nejede ani podle žádného časového harmonogramu, jen čas odjezdu z Jičína je přibližně daný. Nechceme a ani nemáme právo nikoho kritizovat nebo snad radit, ale přeci jen se nemůžeme zbavit dojmu, že trošku „štábní kultury“ by neškodilo. Na trase jsou totiž vyvěšeny plakáty, ale nikdo už neví, v kolik hodin by se mohl na unikátní automobily a motocykly podívat. Lidé jsou pak překvapeni, když se najednou na silnici objeví automobily vyrobené do roku 1918 a řemenové motocykly, nebo zjistí, že třeba už projeli. Jen málokdo a málokdy lze vidět tolik vozidel z prvních let minulého století pohromadě. Jedná se u nás, ale i v okolních zemích o hodně unikátní akci, jakých není mnoho.
Letošní ročník se opět vydařil i krásným letním počasím, a všichni se už těší na další pohodovou akci plnou zábavy v příštím roce.
Text a foto: J.Lasík - www.eurooldtimers.com
