Je sobota 2. října. Po rozplynutí ranní mlhy vývoj počasí nasvědčuje tomu, že by mohl, po deštivém týdnu, být docela pěkný den. Po dálnici se přemísťuji do prostor parkoviště olomouckého krematoria. Toto celkem nekonvenční místo zvolili „skamáci“ jako výchozí bod počátku celé akce. ( Skamáci, takto nazývají veteránisté z okolních moravských klubů příslušníky nejstaršího motoristického klubu na střední Moravě S.K.A:M. Olomouc).
Po příjezdu půl hodiny před zahájením se dovídám, že se mám jít hned zaregistrovat. Bylo nás totiž, asi vzhledem k možnému počasí, přihlášeno pouze 27 vozidel. Pořadatelé přesto přichystali 35 itinerářů a startovních čísel. Pěkné počasí pozdního babího léta však vytáhlo ze svých domovů daleko více majitelů HV k poslední letošní projížďce. Přijeli a akce se zúčastnili. Bez předešlého přihlášení. Samozřejmě, každý pořadatel je rád, že přijedou hosté, ale pokud se nepřihlásí na určitém typu akce předem, tak to do jisté míry mnohdy docela značně komplikuje organizaci veteránského podniku. Ať jde o kapacitu parkoviště, prohlídky muzeí, stravování apod. Přitom stačí jedno, vzít mobil a dát zprávu pár dní předem, že přijedu. Domnívám se, že v tomto hraje velkou úlohu faktor určité vypočítavosti ze strany účastníků. Když bude škaredě, nikam nepojedu. A když je pěkně, tak vyjedu a pořadatelé, starejte se. Tuto situaci znám ještě z doby, kdy jsem podobné akce pořádal a vím, jak je to potom náročné.
Přesto členové SKAM Olomouc danou situaci zvládli na jedničku. Krátce po desáté se velmi dlouhá kolona automobilů a motocyklů všech značek, roků výroby a typů přesunula do nedalekého nově otevřeného soukromého muzea letectví. To se nachází v Olomouci kousek od krematoria a letiště v prostorách bývalého vojenského objektu, který před dvaceti lety opustila Sovětská armáda. Jak vypadal, když ho současní majitelé přebírali, si jistě dokáže každý z nás představit. Po značném úsilí byl tento hangár opraven a uveden do vystavování schopného stavu. Nachází se zde především letecká výzbroj a výstroj armád Varšavské smlouvy, dále informační panely o letectví v Olomouci a o našich legiích z první světové války. Toto muzeum tematicky doplňuje ostatní muzea v Olomouci a jistě potěší každého fandu techniky a to nejen letecké.
Po prohlídce jsme se přesunuli v koloně do centra Olomouce. Parkování bylo zajištěno v desátém patře nedávno vybudovaného velkokapacitního parkoviště v centru města. Již výjezd převážně předválečných vozidel do těchto prostor byl docela velkým zážitkem. U mne to bylo okořeněno tím, že při přechodu ze stoupání do rovinky patra jsem vždy drhnul některou částí podvozku svého nízkého vozu o práh vozovky. Po příjezdu zhruba šedesátky historických vozidel se tamější desetipatrové parkoviště mění na dýmící horu výfukových plynů. Takže honem pryč na oběd do nedaleké restaurace. Tady se právě projevil nenadálý nárůst účastníků, se kterým se nepočítalo. Proto se muselo jíst na etapy a trochu se zdržel výdej oběda. Za vinu si však mohou účastníci sami, stačilo dát vědět a mohla se objednat větší restaurace. To není problém.
I přes toto úskalí se nakonec vše zvládlo a všichni se přesunuli na střechu již zmíněných garáží. Zde si mohli řidiči a jejich spolujezdci vyzkoušet jízdu na motokárách. Drobná havárka jedné z přítomných dam okořenila celkem zajímavé zápolení na čtyřkolových splašených kárách. Poté se odjelo na fort Křelov. Jde o jednu z desítek pevností postavených v polovině 19. století k obraně Olomouce proti Prušákům. Ohromné finanční prostředky, dokonale propracovaný systém obrany Olomouce. Výsledek? Z vojenského hlediska jako obvykle u nás v historii. Žádný. Ale z dnešního hlediska? Dokonalé perfektně zachovalé pevnůstky v okolí Olomouce s muzejním použitím. Tyto pevnosti známe téměř všichni. Denně kolem nich jezdíme, ale málokdo si uvědomuje, co se skrývá uvnitř. A právě toto se účastníci akce dozvěděli i s výkladem a prohlídkou.
Po exkurzi ve vojenském díle našich předků se vydaly historické stroje do Pohořan, malé vesničky severně od Olomouce, kde se úrodná Haná začíná zvedat do oblasti Nízkého Jeseníku. Tam proběhlo večerní vyhodnocení celého dne a společná konzultačně společenská večerní část obvyklého charakteru.
Takže. Pěkně prožitý den, převážně předválečné stroje, spousta zajímavého k vidění. Akce si zachovává tradičně vysokou úroveň organizace. Přijeďte na rok a sami uvidíte.
Mgr.Tomáš Kunštátský
