Laurin & Klement – vznik značky
Psal se rok 1899 a Václav Klement, jeden z majitelů dílny na výrobu motorových dvoukolek značky Laurin a Klement v Mladé Boleslavi (Čechy), úspěšně předváděl svůj motocykl na výstavách v Drážďanech, Lipsku, Berlíně, Hannoveru i Hamburku. Zájemců o předvádění tehdejší novinky bylo mnoho, kupců již podstatně méně. A tak se podnikavý Klement vypravil na cestu do Anglie k panu Hewetsonovi, tehdy největšímu londýnskému obchodníku s motorovými vozidly. O jejich setkání existuje záznam, takže následující rozhovor je věrohodný.
"Přejete si?" zeptal se stroze pan Hewetson, když přijel ráno do své prodejny nejnovějším modelem automobilu.
"Přijel jsem až z Čech, abych vám nabídl svá motorová kola," nedal se odradit strohým přivítáním Klement.
"Motorová kola z Čech? Neznám. Jestli jsou dobrá, koupím, ale slyšel jsem, že nejezdí."
Klement na něho vychrlil přesvědčivé argumenty o dosavadních úspěších mladoboleslavských výrobků, ale anglický obchodník jen zamával rukama, že nerozumí, nebo rozumět nechce. Potom pokynul jednomu ze svých prodavačů: "Tenhle muž je zručný cyklista. Naučíte-li ho do pěti minut zacházet s vašim strojem, uzavřeme obchod."
Klementovi zajiskřilo v očích: "Do tří minut!" vykřikl furiantsky a rychle začal mladíka instruovat, jak se stroj spouští, jak upravuje bohatost směsi, předstih, jak se řadí převody.
Pan Hewetson stál zatím na schodech svého obchodu s kapesními hodinkami v ruce. Mladý prodavač byl naštěstí velmi chápavý a když ho za necelé tři minuty Klement roztlačil, mladík nastartoval motocykl, přidával plyn, elegantně kroužil zatáčky, předváděl kroužky i vlnovky, zastavoval a zase se rozjížděl.
"Well," řekl spokojený Angličan Klementovi, "beru jich 150."
A tak firma Laurin a Klement získala první velkou zahraniční objednávku a už v příštím roce vyvážela tři čtvrtiny své produkce výhradně do zahraničí. Václav Klement (1868-1938), ještě než začal vyrábět motocykly, byl knihkupcem, ale více než o prodávané knižní novinky se zajímal o velociped, tehdy v osmdesátých letech minulého století nejoblíbenější sportovní náčiní. Brzy kolem sebe shromáždil početnou skupinu cyklistů, organizoval společné výlety, stal se předsedou spolku pro povzneseni cyklistiky a samozřejmě staral se i o nutné náhradní díly pro jizdní kola. Brzy se v jeho knihkupectví spíš sehnal potřebný náhradní díl pro kolo, než některá z nových knih. Dokonce byl žalován pro neoprávněný prodej bicyklových součástek.
Na větší opravy si sám však netroufal. Napsal tedy jedné drážďanské firmě, zda by členům jejich klubu nemohla opravovat velocipédy. (obratem mu přišel německy psaný dopis tohoto znění: "Jestliže chcete odpovědět, žádáme, abyste své sdělení napsal v řeči nám srozumitelné."
To Klementa náramně rozzlobilo a dohodl se s turnovským mechanikem Václavem Laurinem (1865-1930) že začnou v Čechách vyrábět velocipedy sami. Původní, ryze české a proto jim dali jméno Slávia. A když se ve světě začalo mluvit o motorových dvoukolkách, koupili si jednu z nich přímo v Paříži a vyrobili pak svou vlastní, originální konstrukce.
V roce 1904 potom napsal časopis Allgemeine Automobil Zeitung: "Možno vším právem označit firmu Laurin a Klement za tvůrce motorové dvoukolky, aniž chceme snižovat zásluhy francouzských konstruktérů bratří Wernerů. Ti připojili k obyčejnému kolu motor, zatím co Laurin a Klement si počínali zcela opačně. Postavili totiž kolem motoru a jeho orgánů kolo. Myšlenka byla tedy stejná, cesta však rozdílná: Francouzi zdůrazňovali princip kola, Češi pak princip automobilu. A Češi měli pravdu."
Jízdní kola začali vyrábět v pronajaté dílničce na ploše 120 m2 se třemi dělníky. Když neměli ani na výplaty, Klement prodal své knihkupectví a podnik byl načas zachráněn. V roce 1897 na vlastním pozemku, v místech dnešní mladoboleslavské automobilky, postavili novou provozovnu, v níž zaměstnávali již 32 dělníků. Za šest let vytvořili 15 různých typů motocyklů, na nichž závodníci získali ve světových závodech 68 prvních cen a v roce 1905 trofej nejcennější: International Cup.
Samozřejmě že pokukovali za hranice, kde již slavily první úspěchy čtyřkolové automobily. Jen tak na zkoušku postavili v roce 1901 dva lehké quadricykly a v roce 1905 zahájili výrobu voiturett. Tehdy nebylo ještě na světě v provozu mnoho automobilů. V době, kdy předváděli své quadricykly, jezdilo v Německu všehovšudy 268 automobilů, ve Švýcarsku 114, v Itálii ještě o tři méně, v Holandsku 68 a ve Španělsku jen 44 vozů.
Mladoboleslavská voituretta byl lehký dvoumístný automobil s dvouválcovým motorem o objemu jednoho litru a výkonu sedmi koní. Voituretty se staly obchodním šlágrem. Byly laciné, snadno ovladatelné a slávu svým výrobcům získaly na vrcholných sportovních podnicích.
Laurin a Klement rok co rok překvapovali svět novými výrobky. V roce 1907 to byl vůz s osmiválcovým řadovým motorem, který po ose dojel až na pařížskou automobilovou výstavu. V témže roce se objevily v pražských ulicích první autodrožky značky Laurin a Klement a také jejich autobus HOP (písmeno H znamená "horský typ", O znamená "omnibus" a P "Praha"), který jezdil z dnešního náměstí Republiky přes Příkopy a Karlův most na Malostranské náměstí a Nerudovou ulicí přes Hradčany na Pohořelec.