VW Typ 2 - Transporter V.díl
V našem seriálu se věnujeme snad nejslavnějšímu užitkovému automobilu všech dob – vozu Volkswagen Transporter, jehož první verze spočívaly na podvozkových skupinách přímo odvozených od malého „brouku“. V minulých čtyřech dílech jsme pro vás připravili povídání o jeho prvních třech generacích, jež navzájem spojoval motor uložený za zadní nápravou. Minule jsme vám slíbili stručné shrnutí života těchto Transporterů, dnes tedy svůj slib plníme.
Technická specifikace první generace:
Rozměry (délka/šířka/výška): 4 150/1 660/1 900 mm
Rozvor náprav: 2 400 mm
Objem motoru: 1 131 ccm
Vrtání/zdvih: 75 x 64 mm
Kompresní poměr: 5,8:1
Nejvyšší výkon: 25 koní při 3 300 ot./min.
Pohotovostní hmotnost: 975 kg
Užitečná hmotnost: 750 kg
Nejvyšší rychlost: 90 km/h
Zrychlení z 40 na 80 km/h: 80 s
Jak šel čas
Volkswagen Transporter byl ve své definitivní podobě světu oficiálně představen 12. listopadu 1949 s tím, že pro veřejnost bude k prodeji od března následujícího roku. Základní provedení dodávka bylo už v květnu 1950 doplněno verzí Kombi s prosklenou karosérií a vyjímatelnými sedadly v nákladovém prostoru a hned za měsíc následovalo provedení Mikrobus s komfortně vybavenou karosérií a konfigurací sedadel 7, 8, nebo 9. Ještě v listopadu téhož roku byla zahájena výroba provedení ambulance. Dnes nejcennějším provedením je však Samba, která se začala vyrábět v dubnu 1951. Šlo o luxusně vybavenou variantu devítimístného Mikrobusu. A jak to bylo dál?
1952 - představena verze pick-up. Uskutečněna změna uložení rezervního kola a
palivové nádrže. Synchronizace tří nejvyšších rychlostních stupňů.
1954 - objem motoru zvýšen na 1 192 ccm a kompresní poměr na 6,1:1, výkon
vzrostl na 30 koní. Všechny verze dostupné i s řízením vpravo.
1955 - důležité změny karosérie, podobné jako u pick-upu v roce 1952. Rezervní
kolo za řidičovým sedadlem a palivová nádrž nad převodovkou s nalévacím
hrdlem vně vozu. To umožnilo snížit podlážku nad motorem a do zádi
zakomponovat víko. Palubní deska dosahuje napříč celou kabinou, což bylo
dosud vyhrazeno jen dražším verzím. Zaveden účinnější způsob ventilace,
ráfky s průměrem 16“ byly změněny na 15“.
1956 - výroba převedena z Wolfsburgu do Hanoveru. Nová továrna zaměstnávala
5000 lidí a za den vyprodukovala 250 dodávek.
1958 - Představen pick-up s prodlouženou kabinou v provedení pro šest sedících
cestujících.
1959 - rekonstruován motor. Nová kliková skříň, upravený výfukový systém.
Synchronizace na všech rychlostních stupních.
1960 - blikající směrové ukazatele nahradily archaické výklopné směrovky. Kompresní
poměr zvýšen na 7,0:1, v důsledku toho výkon dosáhl 34 koní. Během prvních
deseti let života Transporteru bylo vyrobeno celkem 678 000 vozů tohoto typu,
z toho bylo 243 000 dodávek, 152 000 provedení kombi, 148 000 mikrobusů,
129.000 pick-upů a 6 000 speciálních vozidel.
1961 - v srpnu byl vyroben Transporter s pořadovým číslem 1.000.000.
1962 - do výroby zavedena dodávka se zvýšenou střechou a šesti krychlovými metry
vnitřního objemu. Pro trh USA byl motor vybaven vertikálním ventilátorem.
Vylepšeno topení, nezávislá jednotka k dispozici za příplatek.
1963 - představen motor s objemem 1 497 ccm a výkonem 42 koní. Nové nápravy,
brzdy a kola s průměrem 14“. Užitečná hmotnost zvýšena na rovných 1.000
kg.
1967 - v srpnu představen nový model. Nová karosérie se zaobleným čelním sklem z
jediného kusu. V základní výbavě přibyly boční posuvné dveře. Zaveden nový
motor 1,6 l o výkonu 47 koní.
1968 - dodávka se zvýšenou střechou dostala střechu ze skelných vláken.
1969 - dveře zesíleny, sklopný sloupek řízení.
1970 - hlavy válců s optimalizovaným vyplachováním zlepšily dynamiku.
1971 - nová jednotka 1,7 l/66 koní s prostorově úsporným ventilátorem uloženým na
konci klikového hřídele. Motory 1,6 a 1,7 odpovídají americkým emisním
předpisům.
1972 - zavedení deformačních zón v přední části vozu. Možnost přiobjednání
automatické převodovky, s výjimkou verze pick-up.
1973 - denní produkce dosahuje rekordních 1 200 vozů. Novinkou je motor 1,8 l/68
koní.
1975 - jednotka 1,8 l zvětšena až na 2,0 l, výkon vzrostl na 70 koní. Maximální
přípustná hmotnost vozu zvýšena na 2 500 kg.
1978 - akční série osmimístné verze Bus ve stříbrné metalíze.
1979 - zavedena třetí generace Transporteru.
1982 - konec výroby Transporterů se vzduchem chlazenými motory v Německu.
1990 - Transporter čtvrté generace poprvé přichází s motorem vpředu a pohonem
předních kol.
2003 - představen Volkswagen Transporter T5 s širokou škálou motorických a
karosářských verzí. O pohon se stará některá ze vznětových pohonných
jednotek s vysokotlakým přímým vstřikováním TDI PD s výkonem až 175
koní, vrchol zatím představuje zážehový šestiválec 3,2 l o výkonu přes 230
koní.
Karosářské varianty prvních tří generací Transporteru:
Dodávka
Místa k sezení pouze v kabině, prosklení karosérie pouze v těsném okolí řidiče. Určena k přepravě nákladů, úpravci vyhledávána k přestavbám na kempinkové verze.
Kombi
Boční okna, odnímatelná sedadla v přepravním prostoru. Výše postavené verze Mikrobus byly určeny pro 7, 8 nebo 9 cestujících, nejluxusnější provedení Samba mělo rozměrná střešní okna.
Pick-up
Uzavřená kabina, oddělená od otevřené ložné plochy se sklopnými bočnicemi. rezervní kolo a palivová nádrž byly přemístěny s ohledem na co nejnižší nákladovou plochu.
Pick-up s dvojitou kabinou
Pick-up s kabinou prodlouženou na úkor délky otevřené ložné plochy, šest míst k sezení.
Dodávka se zvýšenou střechou
Vylepšená verze dodávky konstruovaná pro potřeby oděvnictví a dalších odvětví se zvláštními nároky na přepravní kapacitu.
Ambulance
Sanitka stavěná pro německý trh.
Special
Verze vyráběné podle požadavků německých veřejných služeb včetně pošty, hasičů a lesníků. Nejčastěji spočívaly na základě verzí pick-up a dodávka.
Jiří Duchoň
Laskavostí magazínu TIPpro Oldtimer