Norton Commando 750 S

Veterán

   Na 60. léta nyní vzpomínáme s nostalgií jako na dobu neskutečně krásných strojů. Motocykloví výrobci to však tehdy rozhodně neměli lehké – téměř všechny evropské a japonské značky pošilhávaly po americkém trhu a snažily se na něm prosadit. Američtí zákazníci však měli o ideálním motocyklu jiné představy: móda scramblerů byla tehdy v plném proudu, a i když byly takto upravené stroje ke všemu, jen ne k jízdě v terénu, snažili se z ní výrobci vytěžit aspoň něco. Výjimkou nebyla ani britská značka Norton, jejíž inženýři se rozhodli podobně upravit i u nás prodávaný model Commando 750. Motocykl obdržel vyšší řídítka, dvojici výfuků uložených po levé straně a modifikované sedlo. Na protější straně můžeme obdivovat detail přední, vzduchem chlazené bubnové brzdy a klikové skříně. Prostřední fotografii dominuje naleštěné víko primárního pohonu.

     Počínaje modelovou řadou Dominator jsou ventily všech dvouválců Norton poháněny dole uloženou vačkovou hřídelí pomocí rozvodových tyček a vahadlových zdvihátek. Charakteristickým znakem jsou malé krytky hřídelí vahadel a tvarované kryty sloužící ke snadnému nastavení vůle ventilů. Za motorem jsou patrné gumové hadičky vedoucí k samostatné nádrži oleje sloužící k mazání klikové skříně. Směs je připravována párem karburátorů Amal Concentric s centrálními plovákovými komorami. Také „esková“ verze zaujme štíhlou elegantní linií, o to více vyniknou široká řídítka v americkém stylu. Po vzoru tradiční britské školy je uspořádán palubní kokpit s dvojicí analogových přístrojů Smiths a centrálně umístěným ampérmetrem. Nadstandardem jsou efektní linky na plastové nádrži.

     Norton Commando prezentovaný v roce 1967 je v podstatě starým známým, alespoň co se agregátu týče. Dvouválcový motor známý již z modelu Atlas 750 je ve změněném úhlu uložen do kompletně nového rámu a podvozku. Vývoj a produkce nového agregátu tehdy nepřicházely v úvahu, proto přišli konstruktéři britské značky s alternativním řešením, jak potlačit silné vibrace paralelního dvouválce a jak zajistit agregátu klidnější chod. Výsledkem je tzv. izolastické zavěšení jednotky. V pomocném rámu je tak uložen nejen pohon včetně karburátorů a výfukového potrubí, ale také zadní kyvná vidlice včetně převodovky a primárního pohonu. Pomocný rám je pak uchycen v klasickém dvojitém rámu za pomoci tří bohatě dimenzovaných gumových ložisek.

     Jako první z celé řady Commando spatřil světlo světa model Fastback (pevný hřbet). Své jméno si vysloužil díky novému tvaru sedla zhotoveného za pomoci sklolaminátové konstrukce, která sloužila zároveň jako zadní blatník. V roce 1969 byl veřejnosti představen téměř identický model s přídomkem „S“ označujícím typ scrambler, který vycházel z požadavků severoamerických zákazníků.

     Oproti původní verzi obdržel modifikovaný model menší nádrž s objemem 10 litrů zhotovenou rovněž ze sklolaminátu. Modifikované bylo rovněž dvojsedlo a zadní chromovaný  blatník, jež nahradily sedák typu Fastback. Chromové provedení dostal rovněž kryt řetězu a široká řídítka v americkém stylu.

     Nejdůležitější a na první pohled nejvýraznější změna však postihla výfukové potrubí: dva tlumiče výfuku již nebyly uložené konvenčně po obou stranách motocyklu, nýbrž nahoře po levé straně. Zajímavostí je, že tlumiče typu Roadster nebyly zhotovené exkluzivně pro „eskovou“ variantu, ale pocházejí z celkem neznámého modelu 750 R, doplněné jsou pouze o ochranu proti popálení.

     Oficiální tabulky sice hovoří v případě „eska“ o identických výkonech jako u modelu Fastback, přesto si výrobce neodpustil drobnou poznámku o tom, že jízdní výkony jsou o „něco vyšší“ než u standardního modelu, což můžeme jistě přičíst na vrub modifikované výfukové soustavě. O tom hovoří i fakt, že zmíněné koncovky typu Roadster převzala později i evropská varianta Nortonu Commando.

     Rám byl kompletně modifikován a vyztužen v oblasti hlavy řízení – se svými 11 kilogramy však neudělá ostudu ani dnes. Model S však přinesl i drobné modifikace pohonného ústrojí, které později převzaly i standardní varianty. Jednalo se o kontakty přerušovače odstředivého regulátoru, jenž je nyní uložen přímo uvnitř krytu klikové skříně a ne za válci jako dříve.

     Spíše estetické změny se dotkly zakrytování primárního pohonu, které je nyní štíhlejší, a umožňuje tím pádem větší volnost náklonu. V případě off-roadového scrambleru je trojice gumového uložení sekundárního rámu ještě měkčí, čímž se mělo zamezit vibracím agregátu v oblasti 1500 až 1900 otáček.

      Zatímco slavil ve Spojených státech Norton se scramblery úspěchy, v západní Evropě, a dokonce i u nás, kde byl standardní model rovněž dostupný, se britové velké popularity nedočkali. Test motocyklu Commando Fastback publikovaný v německém časopise Motorrad v roce 1968 byl přitom vysloveně pozitivní. Redaktor Ernst Leverkus tehdy napsal: „S Nortonem Comando jsem zajížděl na Nürnburgerringu překvapivě nejrychlejší časy, a to zcela nenuceně – tento elegantní britský stroj ve mně zanechal skutečně hluboký dojem.“ Německý policista však tehdy o závodění zřejmě příliš nestál a upřednostňoval stroje domácí výroby a v Čechách si mohl tento krásný, ale drahý a podpultový motocykl dopřát pouze v Tuzexu jen málokdo. Ono těch 5295 marek, za které byl angličan tehdy prodáván, nebylo pro našince zrovna málo.

     Kolik se v Evropě prodalo „eskových“ variant, už asi nezjistíme, velká poptávka tu po nich zřejmě nebyla, jinak by Norton neskončil na sklonku roku 1970 s jeho výrobou. Mnoho konstrukčních a designových prvků však převzaly následující modely Roadster a Interstate 828 cm3 vyráběné až do roku 1977.

TECHNICKÉ ÚDAJE - NORTON COMMANDO 750 S

Motor   vzduchem chlazený čtyřdobý dvouválec, dva ventily na válec, dole uložená    váčková hřídel, rozvodové tyčky, zdvihátka
Vrtání   73 mm
Zdvih   89 mm
Zdvihový objem  745 cm3
Stupeň komprese 9,0:1
Výkon   59 k při 6700 1/min
Točivý moment  67 Nm při 5400 1/min
Příprava směsi  rovnotlaké karburátory Amal Concentric Ø 30 mm

ELEKTRICKÁ SOUSTAVA
Startér   nožní páka
Zapalování  baterie, cívkové zapalování
Alternátor  střídavý proud 12V/110W

POHONNÉ ÚSTROJÍ
Primární pohon  trojitý řetěz
Spojka   vícekotoučová suchá spojka s talířovou pružinou
Převodovka  čtyřstupňová s přímým záběrem
Sekundární pohon řetěz

PODVOZEK
Rám   dvojitý kolébkový rám z ocelových trubek
Uložení předního kola teleskopická vidlice
Uložení zadního kola dvouramenná ocelová kyvná vidlice, dvě pružící vzpěry
Kola   vyplétaná
Pneumatika vpředu 3.25-19
Pneumatika vzadu 3.50-19
Přední brzda  bubnová Duplex, průměr 200 mm
Zadní brzda  bubnová Simplex, průměr 180 mm

ROZMĚRY A HMOTNOSTI
Rozvor   1445 mm
Hmotnost  182 kg
Objem nádrže  10 litrů

JÍZDNÍ VÝKONY
Maximální rychlost 185 km/h

CENA   5295 marek (1970)

VÝROBCE  Norton Viliers Ltd., Londýn, Anglie

Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
Veterán
 

 
img img img img img img img img
Eurooldtimers.com - Veterání, oltimer, historická vozidla Eurooldtimers.com - Veterání, oltimer, historická vozidla
6.11.2024
Copyright © 2000 - 2024 EuroOldtimers.Com TOPlist Reklama | Kontakt