Josef Brauner - osobnost ve dvou světech
Josef Brauner: podílel se na vzniku mýtu, a přesto pod nánosy času upadl téměř v zapomění. Teprve převrat v roce 1989 umožnil jeho ve východním Berlíně chovanému dědictví spatřit opět světlo světa, přičemž vyšla najevo podivuhodná fakta. On byl tím, jenž zkonstruoval srdce Mercedesu v roce 1900. Ta schůzka není nikde dokumentována, přesto však k ní muselo dojít, někdy koncem dubna 1900, pravděpodobně v přijímacím pokoji Daimler – Motoren – Gesseschaft (DMG) v Cannstattu. Vedena byla zřejme Wilhelmem Maybachem, šéfkonstruktérem DMG. Téma schůzky: realizace velké zakázky Emila Jellinka na 36 vozů zcela nového druhu.
Schůzky se tehdy zůčastnil mimo Paula Daimlera, krátce předtím jmenovaného vedoucím oddělení „Stavba vozů“, také Josef Brauner, rovnež čerstvě jmenovaný vedoucí „Stavby motorů“. Výsledek sezení byl následující: zakázku je možno realizovat, dodávka prvního vozu proběhne 15. října 1900. Josefu Braunerovi připadla úloha, pro tento první Mercedes – pod tímto jménem měl být onen automobil prodáván – zkonstruovat motor.
Josef Brauner: jeho jméno figuruje na protokolech všech důležitých zasedání společnosti Daimler – Motoren. Přesto upadl v zapomění. Už by se také nikdy neobjevil, kdyby jeho prasynovec Lothar Berfelde v roce 1992 nepřenechal Braunerovu pozůstalost koncernovému archivu tehdejší Mercedes – Benz A.G. Teprve na základě těchto podkladů bylo možno dozvědět se o něm více.
Narodil se na Moravě v tehdejší c. a k. monarchii. Čechy a Morava byly tehdy zjevně dobrou živnou půdou, která zplodila množství osobností z řad automobilových nadšenců. Mnoho z nich bylo německého původu a nezřídka působili u firem Daimler nebo Benz: Alfred Neubauer, Ferdinand Porsche, Hans Nibel, Arno Wychodil nebo Béla Barényi. A také Josef Brauner.
Josef Brauner se narodil 23. prosince 1863 v městečku Letovice severně od Brna v domě č. p. 179. Na obecné škole platil za „velmi pilného“ žáka, jak stojí na vysvědčení, a jeho obvyklou známkou byla jednička. Němčina ovšem v osnovách nebyla. Proto nebyl pro Braunera lehký přechod na reálné gymnázium v Novém městě n. Mor., kde bylo vyučováno v Němčině. Už o rok později se jako 19 – letý přesunul do zemského hlavního města Brna, tehdy důležitého centra těžkého a textilního průmyslu. Zde pokračoval ve studiu na „Prvním c. a k. vyšším gymnáziu“.
Brauner opustil tuto školu po 2 letech a v roce 1883 se zapsal na c. a k. státní průmyslovou školu v Brně. Bylo to v roce, kdy jeho budoucí zaměstnavatel Gottlieb Daimler ve vzdáleném Cannstattu uvedl do provozu svůj první rychloběžný motor. O čtyři roky později, 13. července 1887, ukončil Brauner studium s vyznamenáním.
Čerstvého inženýra to táhlo do Ně-mecka. V Drážďanech nastoupil do svého prvního zaměstnání u Maschienenfabrik C. E. Rost & Co. A od té chvíle bylo jeho povolání dáno: až do své penze se neměl zabývat ničím jiným než motory a automobily. Pravda, jeho první zaměstnavatel vyráběl „jen“ parní stroje, avšak již po dvou letech přešel Brauner do Dresdner Gasmotoren Fabrik Moritz Hille, kde poprvé přišel do kontaktu se spalovacím motorem. Jeho dalšími „štacemi“ byly firmy Buss, Sombart & Co. v Magdeburgu a později závod Friedrich Krupp – Gruson v Magdeburgu – Buckau, jenž od firmy Buss, Sombart & Co. převzal oddělení motorů. Na všech vysvědčeních je zahrnován superlativy a proto nepřekvapuje, že jej 1. července 1895 Daimler – Motoren – Gesseschaft ochotně přijala do svých služeb.
DMG se tehdy koncentrovala na výrobu špatně prodejných a drahých stacionárních motorů. Hlavní opory podniku, Gottlieb Daimler a Wilhelm Maybach, DMG už dávno ve smutku opustili a firma byla bez peněz. Z úsporných důvodů byla konstrukční kancelář přesunuta do Karlsruhe. Tam také nastoupil Brauner na své nové místo, aby se však již krátce nato – 1. prosince 1895 – přestěhoval spolu s konstrukční kanceláří do Cannstattu. Mezitím se DMG díky finanční injekci od Fredericka Simmse, Daimlerova obchodního přítele z Anglie, a také díky návratu Daimlera a Maybacha, znovu konsolidovala, a od té chvíle byla na vzestupu.
V Cannstattu pracoval Brauner pod vedením Maybacha, a velmi rychle zde zdomácněl. Mimojiné vstoupil do Gabelsbergského klubu stenografů se 150 aktivními členy. Brauner však pěstoval i jiné „koníčky“: z jeho poznámek vyplývá, že první motor Mercedes zkonstruoval ve volném čase. Geniální dílo jako produkt „volných chvil“!
Firma mu za jeho výkony náležitě poděkovala. Od roku 1903 dostal „Collectiv – Prokura“, a když musel Wilhelm Maybach v letech 1903/04 z důvodu nemoci vysadit, byl zastupován Braunerem. Vyšší uznání jeho dovednosti si lze jen těžko představit. V té době mu mimojiné připadla i úloha vést celou konstrukci vozu Mercedes model 1904.
Navzdory svým úspěchům opustil Josef Brauner 8. března 1908 DMG – možná také z důvodu odchodu Maybacha (1. dubna 1907). Technické vedení závodu bylo tou dobou v rukou Paula Daimlera, nejstaršího syna zakladatele firmy (Gottlieb Daimler zemřel 6. března 1900). Jaký byl jeho vztah s Josefem Braunerem, zůstává nejasné.
Jeho novým domovem se stal Berlín, kde převzal vedení konstrukčního oddělení automobilů v Bergmann – Elektrizitäts – Werke AG. Zde zůstal Brauner do počátku roku 1914, aby pak naposled změnil zaměstnání a nastoupil 1. února u Nationale – Automobil – Gesselschaft AG se sídlem v Berlíně – Oberschöneweide.
V této největší berlínské automobilce konstruoval nákladní vozy a omnibusy – s takovým úspěchem, že za přestavbu nákladních vozů pro provoz v těžkém terénu obdržel v roce 1918 Kříž za zásluhy.
Svobodný Josef Brauner strávil podzim svého života v kruhu svých příbuzných. A ačkoliv se nyní věnoval venkovskému hobby – chovu slepic, o techniku zájem neztratil. To potvrzuje i žádost o pozvání k zahajovací slavnosti u příležitosti automobilové výstavy, pravděpodobně „Berlínské automobilové výstavy“.
Z písemností dále vyplývá, že Brauner pobíral sociální rentu a dostával tedy z bismarckovského důchodového pojištění příspěvek na obživu. Brauner i jinak myslel na své finanční zabezpečení, což dokládá i žádost o potvrzení domovského práva v Letovicích, zaslaná Braunerem v roce 1932. Domovské právo garantovalo mimo jiné příjem pro potřebné
v příslušné obci.
To ovšem Josef Brauner nikdy nepotřeboval. Konstruktér prvního motoru Mercedes zůstal v Berlíně, kde žil nadále jako československý občan s povolením k pobytu, a ve svém rodném měste upadl pozvolna v zapomění. Jeho život mezi dvě-ma světy skončil 19. července 1942.
autor: Mgr. Stan. Peschel
