Dodge Charger – pravý muscle car
Na autosalonu v Milwaukee v listopadu 1963 uchvátil oči všech návštěvnků stánku Dodge červený roadster se dvěma bílými pruhy nazvaný Dodge Charger Roadster Concept. Vznikl na základě vozu Dodge Convertible, který byl snížen a byla upravena karoserie. Čelní sklo bylo pouze 15 cm vysoké a vůz dvoumístný s oddělenými sedadly. Vznikl tak atraktivní a extravagantní vůz, který zaujal publikum. Dalším krokem k sériovému modelu byl koncept Dodge Charger II, který se představil na Chicagském autosalonu v únoru 1965. Ten již byl také mnohem blíže síriové podobě.
DODGE CHARGER 1966
Dodge Charger přišel na trh na Nový rok 1966 jako odpověď na úspěch prvních automobilů se zádí typu „fastback“, se kterou přišli Ford Mustang a Plymouth Barracuda. Přišel na trh později, a tak musel nabídnout něco jiného, než jeho starší konkurenti.
Byl sice postaven na bázi vozu Dodge Coronet, ale jeho tvary byly neobyčejné. Od linie střechy, která vypadalo poněkud neohrabaně přes zakryté přední světlomety až po neobvykle široké zadní svítilny. Neobvyklá byla také zadní sedadla, která šla sklopit jednotlivě a vznikl tak velký a rovný zavazadlový prostor, který se dal využít mnoha způsoby. Při pohledu na silnici se vyjímaly na palubní desce 4 velké kulaté tubusy. Na výběr byly motory 318 V8 s 171kw, 361 V8 s 198kw, 383 V8 s 250kw a konečně majestátní 426 V8 Hemi s parametry 317 kw/5000ot. a 663 Nm/4000 ot. Vznikl vůz, který se stal prototypem Muscle cars.
Standardní výbava obsahovala například skrývací přední světlomety, čalouněný interiér a zavazadlový prostor, 4 bezpečnostní pásy, kontrolku tlaku oleje a tónované zadní okno. Za příplatek byla k dispozici i klimatizace, elektrické ovládání oken či zpětných zrcátek, osvětlení zavazadlového prostoru apod. Vozy měly záruku na 5 let a 50 000mil, kromě verzí s motorem Hemi, které měly zkrácenu záruku na 1 rok a 12 000mil a možná i proto se jich prodalo velmi málo. Ani prodejní čísla ostatních verzí však nebyla nijak oslnivá.
První rok se prodalo 37 344 vozů, z čehož pouze 468 bylo s motorem Hemi. V druhém roce bylo prodáno 15 788 vozů a pouze 118 s motorem Hemi. Navíc vozy s motorem Hemi se prodaly pouze za zhruba třetinu ceny.
V roce 1967 byly uvedeny některé novinky. Tou hlavní bylo provedení R/T (Road and Track), které využívalo nový motor 440 Magnum, který produkoval 280kw a až do rychlosti 60mil/hod dokázal držet krok s motorem Hemi. Byl zároveň lepší pro pouliční závodění. Na okruzích však dále vládl Hemi. Celkem dokázal vyhrát 124 pohárových závodů série NASCAR a získat 5 mistrovských titulů v kategorii jezdců.
DODGE CHARGER 1968
Rok 1968 přinesl novou generaci Chargeru, která je považována za tu nejpovedenější. Byl změněn přední gril, tvary karoserie, zadní světla a bylo použito minimum chromu. Někteří připodobňují nové tvary k lahvi od Coca Coly. Zadní světla prošla radikální změnou, když se objevily 2 kruhové lampy na každé straně. Na výběr bylo 17 barev exteriéru a 6 barev interiéru. Změny přinesly zvýšení prodeje o 460% proti předchozímu roku. Počet vyrobených vozů v tomto roce dosáhl 92 590 kusů, což bylo mnohem víc, než plánovaných 35 000. Z toho bylo 17 665 vozů ve specifikaci R/T, která měla motor 440 Magnum, zesílené brzdy a odpružení, dvojitou koncovku výfuku a široké pneumatiky. Na zádi byl typický „čmeláčí“ pruh, pokud si ho zákazník přál (obrázek). V základu měl vůz třístupňovou automatickou převodovku, ale za příplatek bylo možné mít čtyřstupňový manuál. Vozů s motorem Hemi se prodalo také více, ale stále to bylo pouhých 467 kusů. To z nich však dnes dělá velmi ceněné veterány.
V tomto roce také přišli novinky v oblasti bezpečnosti. Vozy měly například vycpávky v dolní části přístrojové desky pro lepší ochranu dolních končetin, přední sedadla měla na zadní straně výplň ze zvlněného plechu obaleného speciální absorpční pěnou, uzamykatelné elektrické ovládání oken atd. Za příplatek jste mohli mít i tříbodové bezpečnostní pásy, rozmrazovač zadního okna a opěrky hlavy předních sedadel.
Zásadní změnou modelového roku bylo vertikální rozdělění předního grilu a zaměnění kulatých zadních lamp za široké, které se táhly opět takřka přes celou záď.
V roce 1969 se objevily speciální edice, které měly pomoci Chargeru v sérii NASCAR. Šlo o verze 500, Daytona a SE (Special Edition). Verze 5OO byla v podstatě aerodynamicky upraveným modelem roku 1968 s motorem 426 Hemi. Shromáždila několik závodních úspěchů, ale inženýři od Dodge si věřili na víc a hlavně chtěli z trůnu sesadit modely Ford. Měli totiž k dispozici větrný tunel, kde mohli dále dolaďovat aerodynamiku. Jejich snažení přineslo neobyčejnou verzi Daytona. Dlouhý přední nos a masivní zadní křídlo byly nepřehlédnutelné. Zajistili vozu mnohem lepší aerodynamiku a větší přítlak, takže tento vůz ve své době dokázal překonat jako jediný rychlost 200mph. Pro homologaci muselo vzniknout minimálně 500 vozů ve verzi Daytona. Nakonec se prodalo 505 vozů s motory 440 Magnum a 426 Hemi. Cena vozu byla $ 4 000 a někteří dealeři museli ohromné zadní křídlo sundavat, aby byl vůz prodejný. Ani 22 vítězství ve velkých cenách a výhra na legendárním Daytona 500 toho roku však nestačilo na sesazení Fordu z trůnu.
Verzi SE bylo možné objednat jako luxusnější provedení obyčejné verze i verze R/T. V nabídce také přibyl šestiválec, který nikoho příliš neoslnil, neboť byl příliš slabý na takto těžký vůz. Vyrobilo se ho ani 500 kusů. Pro přilákání nových zákazníků přibyly v nabídce nové barvy a bylo možné si objednat různé barevné provedení střechy a karoserie. Tento rok přinesl celkem 69 000 vozů Dodge Charger.
DODGE CHARGER 1970
Rok 1970 přináší opět facelift vozu. Je použito velké množství chromu na předním grilu, pozměněny byly zadní svítilny a přibyly nové hip barvy Go-Mango a Plum Crazy. Přichází také nový motor 440 Six Pack, který je výkonostně mezi 440 Magnum a 426 Hemi a nabízí 290kw. Tento rok ale není příliš úspěšný z hlediska prodejů. Vozů R/T se prodává něco přes 10 000, verzí 440 s motorem Six Pack pouze 116 a verzí s motorem Hemi jen 42. Ústup Muscle cars se zdá již neodvratitelný.
V roce 1971 tento ústup opravdu začíná. Éra Muscle cars pomalu končí a výkony motorů klesají. Stále jsou k dispozici verze R/T a SE. Vypadají však poněkud tučně a krása předchozích modelů se vytrácí. Je zkrácen rozvor i šířka a jsou přidány spoilery, pruhy a další doplňky. Tyto tvary vydrží až do roku 1974, kdy odchází ze scény i mohutný osmiválec Hemi.
DODGE CHARGER 1975
V roce 1975 přichází nová a zároveň poslední generace, která vznikla na bázi Chrysleru Cordoba, z něhož byl použít i přední gril a Charger tak ztratil svůj osobitý styl. Motory byly k dispozici pouze se 134kw, 141kw a 150kw, což byl drtivý propad. Tato generace vydrží až do roku 1978, kdy vozy Charger nahrazuje řada Magnum, která pokračovala krátce v designu modelu Charger, ale byla zaměřena na komfort a dostatek místa pro rodinu spíše než na pouliční závody. Končí tak éra jedné z klasik amerických Muscle cars.
Vozy Dodge Charger se objevily také v několika filmech. Například v legendární automobilové honičce ve filmu Bullitův případ, v Rychle a zběsile 1 a Dukes of hazard.
Pokus o znovuzrození přišel v roce 1999, kdy byl představen Dodge Charger R/T Concept car a v roce 2004 byla započata výroba nové generace Dodge Charger ve verzi sedan.
Jan Matoušek