Historie francouzských automobilových značek sahá hodně daleko, vždyť už před rokem 1900 tady vznikaly první automobily. Během let však mnoho značek nebo spíše většina zaniklo, a do současnosti přežily vlastně jen Peugeot, Renault a Citroën. Všechny tři mají jedno společné – nesou jméno po svých zakladatelích.
Je však tak trochu s podivem, že pouze Peugeot má svoje vlastní muzeum, byť ne v Paříži, ale v Sochaux, kde se začaly tyto vozy vyrábět. Naproti tomu Citroën má velké středisko historie Le Conservatoire, založené v roce 2001 a umístěné v hala v těsné blízkosti závodu v Aulnay-sous-Bois, na severním předměstí Paříže.
Sbírka však určena veřejnosti, protože nejde o muzeum v pravém slova smyslu, ale slouží hlavně ke studijním účelům, renovaci a půjčování vozidel. Problém zřízení vlastního důstojného stánku historii spočívá především v nalezení vhodného objektu a také financí.
S napětím jsme očekával, co nás čeká. Spíš jsme čekali depozitář, kde budou automobily v horším a lepším stavu, nebo pouze jejich torza, uskladněny ladem a skladem, jak to bývá často zvykem. Realita nám však doslova vyrazila dech.
U vchodu nás vítala busta Andre Citroëna, který vždy patřil k nejprogresivnějším průmyslníkům, jehož automobily tvořily hned několik milníků. Hned vedle je velké ozubené soukolí s typickým šnekovým ozubením „double chevron“, z něhož bylo odvozeno firemní logo.
Poté se odebíráme do opravdového království, do haly o velikosti 5000 m², kde se nachází zhruba 350 vozidel od prvního modelu – Typ A až po koncepty dnešní doby. Některá vozidla jsou po renovaci, jiné na ni teprve čekají, asi třetina exponátů je zabalena do igelitů.
Historii začal psát v roce 1919 model A, přezdívaný Torpedo, automobil pro širokou veřejnost a ne jen pro bohaté a vyvolené. Tímto vozem chtěl Andre Citroën demokratizovat Citroën. Šlo o první evropský automobil vyráběný ve velké sérii a o první kompletně vybavené vozidlo, a také cenově dostupné. Poháněl jej čtyřválec 1327 cm³ o výkonu 18 k a se spotřebou 7,5 l/100 km.
První vývojový skok nastal v roce 1924, kdy se objevil model B10 s celokovovou karosérií, neboť Andre Citroën se nebránil žádným novým metodám, ani nakupování licencí v Americe.
Jeden z největších průlomů nastal v roce 1934, kdy byl předveden model 7A, první z řady Traction Avant, která vydržela v produkci až do roku 1957. Revoluční sedan se samonosnou karosérií s pohonem předních kol, nezávislým zavěšením kol a hydraulickým brzdami. Pod kapotou byl čtyřválec 1303 cm³s výkonem 32 k.
V depozitáři nemůže pochopitelně chybět ani nesmrtelná „kachna“ 2CV, včetně jednoho ze čtyř dochovaných předválečných prototypů s hliníkovou karosérií, plátěnou střechou, jedním světlometem a kapalinou chlazeným čtyřválcem o objemu 375 cm³. Byly nalezeny při rekonstrukci jednoho nenápadného stavení, kam byly ukryty před okupanty.
Třetím výrazným modelem byl DS. V tomto případě jde stejně jako u Tractionu Avant o dílo designera Flaminia Bertoniho, jehož posledním výtvorem byl AMI6, který se měl stát nástupcem slavného modelu DS. Jedním z nejexkluzivnějších automobilů je bezpochyby model SM, tady odpočívají v tichu dvě verze – jedna s karburátorem, druhá se vstřikováním paliva.
Nás jako milovníky sportu, kteří už leccos pamatují, uchvátil koutek sportovní historie. Najdeme tady soutěžní verze DS 21, které v 60. letech dokázaly vyhrát dvakrát Rallye Monte Carlo, ale také třeba Maroko rallye či World Cup rallye z Londýna do Mnichova v roce 1974. Je zde také model BX skupiny B, jenž absolvoval pouze několik světových rallye, než FIA zakázala starty automobilům skupiny B. Zlatý hřeb představuje několik modelů Rally Raid ZX, ověnčené úspěchy z dálkových maratonů jako Rallye Dakar nebo Paříž-Peking. Nechybí ani soutěžní speciály, s kterým sbíral světové tituly devítinásobný šampion Sebastien Loeb, což se žádnému soutěžnímu jezdci dosud nepodařilo.
V depozitáři můžeme vidět i několik unikátů a rarit, o nichž se ani moc neví, že je Citroën vyrobil – vrtulník, polopásové vozidlo pro přejezd Saharou, formuli, traktor, obojživelné vozidlo, městská vozítka atd. Tolik zajímavých Citroënů na jedné hromadě jsme ještě neviděli a jen si přejme, aby si Citroën jednou vybodoval opravdový stánek své historie a mohl všechny skvosty a unikáty představit široké veřejnosti.
Text a foto: J. Lasík - www.eurooldtimers.com
Je však tak trochu s podivem, že pouze Peugeot má svoje vlastní muzeum, byť ne v Paříži, ale v Sochaux, kde se začaly tyto vozy vyrábět. Naproti tomu Citroën má velké středisko historie Le Conservatoire, založené v roce 2001 a umístěné v hala v těsné blízkosti závodu v Aulnay-sous-Bois, na severním předměstí Paříže.
Sbírka však určena veřejnosti, protože nejde o muzeum v pravém slova smyslu, ale slouží hlavně ke studijním účelům, renovaci a půjčování vozidel. Problém zřízení vlastního důstojného stánku historii spočívá především v nalezení vhodného objektu a také financí.
S napětím jsme očekával, co nás čeká. Spíš jsme čekali depozitář, kde budou automobily v horším a lepším stavu, nebo pouze jejich torza, uskladněny ladem a skladem, jak to bývá často zvykem. Realita nám však doslova vyrazila dech.
U vchodu nás vítala busta Andre Citroëna, který vždy patřil k nejprogresivnějším průmyslníkům, jehož automobily tvořily hned několik milníků. Hned vedle je velké ozubené soukolí s typickým šnekovým ozubením „double chevron“, z něhož bylo odvozeno firemní logo.
Poté se odebíráme do opravdového království, do haly o velikosti 5000 m², kde se nachází zhruba 350 vozidel od prvního modelu – Typ A až po koncepty dnešní doby. Některá vozidla jsou po renovaci, jiné na ni teprve čekají, asi třetina exponátů je zabalena do igelitů.
Historii začal psát v roce 1919 model A, přezdívaný Torpedo, automobil pro širokou veřejnost a ne jen pro bohaté a vyvolené. Tímto vozem chtěl Andre Citroën demokratizovat Citroën. Šlo o první evropský automobil vyráběný ve velké sérii a o první kompletně vybavené vozidlo, a také cenově dostupné. Poháněl jej čtyřválec 1327 cm³ o výkonu 18 k a se spotřebou 7,5 l/100 km.
První vývojový skok nastal v roce 1924, kdy se objevil model B10 s celokovovou karosérií, neboť Andre Citroën se nebránil žádným novým metodám, ani nakupování licencí v Americe.
Jeden z největších průlomů nastal v roce 1934, kdy byl předveden model 7A, první z řady Traction Avant, která vydržela v produkci až do roku 1957. Revoluční sedan se samonosnou karosérií s pohonem předních kol, nezávislým zavěšením kol a hydraulickým brzdami. Pod kapotou byl čtyřválec 1303 cm³s výkonem 32 k.
V depozitáři nemůže pochopitelně chybět ani nesmrtelná „kachna“ 2CV, včetně jednoho ze čtyř dochovaných předválečných prototypů s hliníkovou karosérií, plátěnou střechou, jedním světlometem a kapalinou chlazeným čtyřválcem o objemu 375 cm³. Byly nalezeny při rekonstrukci jednoho nenápadného stavení, kam byly ukryty před okupanty.
Třetím výrazným modelem byl DS. V tomto případě jde stejně jako u Tractionu Avant o dílo designera Flaminia Bertoniho, jehož posledním výtvorem byl AMI6, který se měl stát nástupcem slavného modelu DS. Jedním z nejexkluzivnějších automobilů je bezpochyby model SM, tady odpočívají v tichu dvě verze – jedna s karburátorem, druhá se vstřikováním paliva.
Nás jako milovníky sportu, kteří už leccos pamatují, uchvátil koutek sportovní historie. Najdeme tady soutěžní verze DS 21, které v 60. letech dokázaly vyhrát dvakrát Rallye Monte Carlo, ale také třeba Maroko rallye či World Cup rallye z Londýna do Mnichova v roce 1974. Je zde také model BX skupiny B, jenž absolvoval pouze několik světových rallye, než FIA zakázala starty automobilům skupiny B. Zlatý hřeb představuje několik modelů Rally Raid ZX, ověnčené úspěchy z dálkových maratonů jako Rallye Dakar nebo Paříž-Peking. Nechybí ani soutěžní speciály, s kterým sbíral světové tituly devítinásobný šampion Sebastien Loeb, což se žádnému soutěžnímu jezdci dosud nepodařilo.
V depozitáři můžeme vidět i několik unikátů a rarit, o nichž se ani moc neví, že je Citroën vyrobil – vrtulník, polopásové vozidlo pro přejezd Saharou, formuli, traktor, obojživelné vozidlo, městská vozítka atd. Tolik zajímavých Citroënů na jedné hromadě jsme ještě neviděli a jen si přejme, aby si Citroën jednou vybodoval opravdový stánek své historie a mohl všechny skvosty a unikáty představit široké veřejnosti.
Text a foto: J. Lasík - www.eurooldtimers.com
