V poslední době se v kalendáři akcí objevuje ohromné množství různých burz, výměnných setkání a bazarů. Mnohé mají dlouholetou tradici, jiné vznikají, jedny se udrží, druhé zaniknou. Mezi stálici těchto akcí patří „brněnská“ jarní a podzimní „burza“, jak ji mezi sebou veteránisté nazývají.
Mnozí z nás ještě pamatujeme zapadlé hřiště mezi paneláky kdesi uprostřed sídliště. Skoro pokaždé se bloudilo. Bývalo tam natěsno, a proto se akce přesunula na pomocné plochy starého letiště a ještě později na vedlejší přistávací dráhu mezinárodního letiště Brno – Slatina. Prostoru bylo opravdu dost, ale zázemí prakticky žádné. Poslední variantou, doufáme, že již poslední, jsou prostory brněnského výstaviště. Tam akce probíhá již několik let. A domnívám se, že velmi úspěšně. Výstavní kryté pavilony umožňují důstojný prodej u výrobců dílů na historická vozidla, ale zejména velkorysou prezentaci klubů historických vozidel. Kluby seznamují veteránskou veřejnost se svými akcemi a zejména se stroji svých členů. A bývá zde k vidění opravdu téměř vše. Od prastarých strojů z počátku 20. století až po sportovní youngtimery 80. let. Od civilních variant historických vozidel přes vojenské stroje k nechvalně proslulým automobilům komunistické Veřejné bezpečnosti.
Venkovní prostory kolem pavilonu ovládají tradiční drobní prodejci. K mání je opravdu vše, ale to jistě každý zná. Atmosféra prodejních burz je neopakovatelná. Zajímavostí je, že přibývá různých výrobců kopií dílů a součástek na historická vozidla. Ti mají na svých stáncích vždy nabito. Někteří sběratelé raději sáhnou po nové kopii dílů na své stroje, než by pracně renovovali, mnohdy s nejasným výsledkem, díly původní. To je samozřejmě věčný prostor k diskuzi. Ale kompletní nový rám, vidlice, blatníky, kola, sedlo a veškeré doplňky na jistý typ předválečné Jawy je pro mě dosti silné kafe ...
Brněnská burza je za námi. Pořadatelsky perfektně zvládnuté, krásné počasí, dobrá atmosféra doplněná setkáním s mnoha spřízněnými dušemi.
Mgr. Tomáš Kunštátský, Martin Plšek
