Po letech odkládání pod různými záminkami jsem se konečně vypravil na výstavu Retro Classic ve Stuttgartu. Podle počasí by se sice dalo soudit, že se jedná o výstavu potřeb pro zimní sporty - při příjezdu na výstaviště hustě sněžilo a teploty byly sice mírně, ale přeci pod bodem mrazu. Poměrně nové moderní výstaviště přímo u dálnice a letiště je důstojným hostitelem krás, které čekaly uvnitř. Vstupné na první den činilo 20 Euro, na další dny 14 Euro.Platba možná klasicky u poklady, nebo platební kartou u terminálu - rychlé a pohodlné. Výstava zabírala celkem 8 hal (100.000 m2), první den (čtvrtek 11.03.2010) nebyla otevřená hala č.9, kde se měla konat od pátku burza dílů a příslušenství. Haly byly tématicky členěny, ale všude bylo na co se dívat. Plochám jednoznačně dominovaly nabídky prodejců klasických poválečných automobilů, s důrazem na stroje od 50-tých let v podstatě až do současnosti. Silné zastoupení měl Mercedes-Benz typy SL300, Pagoda, 190 EVO2, různé pěkné kousky v úpravě AMG, velmi zachovalé kupé a kabriolety řady W124, Mamuty ...a pak Porsche, Porsche a zase Porsche ve všech variantách.
Poskromnu bylo vidět mnichovské BMW, z Jaguárů klasická kupé a kabriolety E, novější XJS, sem tam nějaké XJR či C-type a D-type repliky. Zajímavá byla na ochozu haly č.1 vystavená auta připravená na aukci, která se měla konat v rámci výstavy, byl to neuvěřitelný mix všeho co má 4 kola. Zpětně musím říci, že to bylo to čím si mne výstava získala - člověk byl v neustálém napětí co ho za rohem čeká a alespoň já jsem nikdy nebyl zklamán. I když některých typů bylo dost, u každého jednotlivého bylo něco zajímavého.
Hala věnovaná autobusům a nákladním vozům, stála také za prohlídku, i když nejste zrovna příznivcem těžké techniky. Většina autobusů byla v originálním stavu s krásnou patinou. Nostalgické vzpomínky vyvolal autobus Ikarus, který byl dříve hojně vidět na silnicích v NDR. Tenkrát mi připadal ošklivý, nyní s odstupem mnoha let musím uznat, že design byl docela zdařilý.
Přátelé dvou kol také nepřišli zkrátka, i když nabídka motocyklů k prodeji byla jen zlomkem nabídky automobilů. Nejpůsobivější byl asi stánek motocyklů Laverda, kde byly vidět jak notoricky známé typy jako SF 750, tak i méně známé, např. "americká" verze 650, která se prodávala pod značkou American Eagle, či RGS 1000 Executive s elegantními kufry. Své stánky měly i různé značkové kluby zastřešující tu kterou značku, nebo pouze jeden typ motocyklu, například nyní již také už klasickou Hondu RC30. Říkal jsem si, že to není tak dávno co jsem se na ně jezdil dívat na okruh do Mostu. Spolu s tenkrát úžasnými GSX-R750 mi připadaly jako něco pro mne nikdy nedosažitelé a nadpozemské, ale je to už taky skoro 20-25 let ......
Poměrně chudé zastoupení měli prodejci příslušenství, ale možná to bylo tím, že ještě nebyla otevřená hala s burzou. Zmožen 5-ti hodinovým pochoďákem jsem musel konstatovat, že se cesta vyplatila. Takovou koncentraci aut a motocyklů poválečné výroby a mých oblíbených ročníků (tak od 1960 do současnosti) jsem ještě nikde neviděl. Musím přiznat, že se ještě prohloubilo mé zklamání z věhlasné Essen Motor Show, na které jsem se byl podívat na podzim.
Takže pokud Vás potěší pohled na spíše mladší ročníky (auto+moto) a hledáte ten správný impuls pro probuzení ze zimní letargie vypravte se příští rok na RETRO CLASSICS do Stuttgartu. Určitě nebudete litovat.
Tomáš PAVEL
