Mercedes – Benz 300 SL
MercedesBenz 300 SL Coupe Po období intenzivní poválečné obnovy vstoupila německá automobilka Mercedes-Benz na závodní dráhy v roce 1952, kdy byl dokončen vývoj závodního vozu s označením 300 SL. Zkratka SL znamenala Super Leicht, tedy superlehký. Stříbrné šípy, jak byly tradičně německé sportovní vozy Mercedes nazývány, slavily okamžitě velké úspěchy.
Zvítězily například v závodě 24 hodin Le Mans a na mexické Carrera Panamericana. Tyto úspěchy inspirovaly amerického dovozce Mercedesů Maxe Hofmanna z New Yorku k objednání tisícovky těchto vozů pro majetné americké zákazníky. Stuttgartská automobilka připravila civilní verzi a v roce 1954 ji začala vyrábět.
Sériově vyráběné dvousedadlové sportovní kupé Mercedes–Benz 300 SL se od závodních prototypů značně lišilo. Nejviditelnější změnou byla nová maska chladiče s velkou chromovanou třícípou hvězdou a masivní nárazníky. Za předními koly přibyly velké boční otvory k odvodu vzduchu z motorového prostoru. Kola dostala chromované centrální matice, které působily sportovněji než kryty kol závodních prototypů. Klasické „puklice“ však v nabídce zůstaly. Typickým designérským prvkem se staly výrazné prolisy nad koly.
Ze závodních prototypů byl převzat lehký trubkový příhradový rám, ten však znemožňoval použití tradičního zavěšení dveří. Bylo proto ponecháno neobvyklé řešení se zakotvením dveří ve střeše. Otevřené dveře připomínaly křídla racka, proto se pro tento model vžilo označení Gullwing. Zadní části vozu dominovalo velké víko zavazadlového prostoru sahající až k nárazníkům. Prakticky celý zavazadelník byl vyplněn mohutným náhradním kolem. Vodorovné koncové svítilny měly poměrně malé rozměry a byly umístěny těsně nad nárazníky. Z dnešního hlediska to nebylo zrovna vhodné řešení, ale naštěstí se tento supersport zpravidla velmi rychle vzdálil ostatním účastníkům silničního provozu. Přístrojové desce vévodila vysoká „kaplička“ před volantem velkého průměru s rychloměrem a otáčkoměrem.
Řadový šestiválcový motor byl spolu s dalšími konstrukčními prvky převzat z reprezentační limuzíny Mercedes–Benz 300. Používal se i v kabrioletu a kupé Mercedes–Benz 300S. Pro model 300 SL však byl výrazně upraven a jako první sériový automobil na světě opatřen vstřikováním paliva s čerpadlem Bosch. Tato vstřikovací soustava byla již předtím ověřena v závodních vozech. Motor se montoval skloněný pod úhlem 40 stupňů, aby bylo možné navrhnout nízkou příď s výhodnou aerodynamikou. Tento vynikající motor byl nejen výkonný, ale i dostatečně pružný.
Na jaře roku 1957 byla výroba kupé 300 SL ukončena, ale na základě požadavků amerických zákazníků (hlavně z Kalifornie a Floridy) byla již v březnu zahájena výroba otevřených dvousedadlových vozů 300 SL Roadster. Motor, převodovka, přední náprava a brzdy byly převzaty z kupé beze změny. Křídlové dveře byly pochopitelně nahrazeny klasickými se závěsy vpředu a příhradový rám z trubek musel být snížen a zesílen. Úplně nová byla zadní náprava s vodorovně umístěnou vyrovnávací vinutou pružinou a sníženou osou kývání. Výrazně se zlepšilo vedení nápravy a průjezd zatáčkami. Nepříjemným důsledkem změn bylo výrazné zvýšení hmotnosti (1420 kg). Motor měl dostatečnou rezervu výkonu, ale při trvale vyšších rychlostech začínaly problémy s pneumatikami (normálně se montovaly 15palcové Michelin X). Proto se doporučovalo použití speciálního supersportovního obutí. Také bubnové brzdy (průměr 260 mm) se často ocitaly na mezi výkonnosti, proto byly v roce 1961 nahrazeny kotoučovými na všech kolech. Skládací plátěná střecha byla umístěna pod plechovým krytem za sedadly.
Závěrem lze konstatovat, že Mercedes 300 SL se svými nezaměnitelnými tvary, prvním sériovým využitím vstřikování paliva u čtyřtaktního motoru a výbornými jízdními vlastnostmi právem zařadil mezi automobilové legendy. V anketě Auto století (Car Of The Century) byl vybrán mezi stovku nejvýznamnějších aut dvacátého století.
zdroj: auto.cz
