Maserati 3500 GT (1957 – 1965)
Vozy třídy Gran Turismo (GT) patří díky svým technickým kvalitám a většinou i vzhledu mezi klenoty na čtyřech kolech. Jak název napovídá, je jejich původ nutno hledat v Itálii a tam především mezi značkami Ferrari a Maserati. Automobilka Maserati se právě modelem 3500 GT zařadila mezi uznávané výrobce automobilů třídy GT.
Zní to jako z pohádky: na počátku bylo pět synů italského strojvůdce Maseratiho z Bologne – Alfieri, Bindo, Carlo, Ernesto a Ettore. Nejstarší Carlo závodil na Fiatech a dalších vozech, ale v devětadvaceti letech zemřel. Jeho bratři založili v roce 1914 malou dílnu, ve které pod značkou Maserati (přesněji Officina Alfieri Maserati SpA) vyráběli zapalovací svíčky a opravovali auta. Po skončení první světové války zde vyráběli sportovní a závodní automobily pro různé firmy. V roce 1926 založili vlastní automobilku a za znak zvolili trojzubec podle Neptunovy sochy na náměstí v Bologni. V roce 1937 se dostali do finančních potíží a značku prodali průmyslníkovi Orsimu se závazkem pracovat pro něj dalších 10 let. V roce 1947 pak v Bologni založili firmu Osca.
Orsiho firma Maserati s továrnou v Modeně slavila velké úspěchy na sportovním poli, ale finančně na tom nebyla nejlépe. První poválečný automobil Maserati, A6 1500 s karoserií od Battisty „Pinin Fariny (v roce 1961 přijal příjmení Pininfarina), byl vyroben pouze v počtu 60 kusů. Příliš nepomohlo ani zvýšení objemu motoru na 2 litry a přepracování ventilového rozvodu na dvouvačkový, kterého se ujal na slovo vzatý odborník Gioacchino Colombo. V roce 1954 byl vyvinut nový krátkozdvihový dvoulitrový řadový šestiválec s rozvodem DOHC a třemi karburátory. Poháněl čtyřmístná kupé s karoserií Allemano a také šestici kupé A6G 2000 s karoserií Frua. Dosahovaly rychlosti kolem 185 km/h. Stále se však jednalo prakticky o kusovou výrobu.
V roce 1957 zachránilo Maserati před bankrotem rozhodnutí syna majitele firmy Omera Orsiho vyrábět luxusní vozy. Na ženevském autosalonu bylo představeno krásné čtyřmístné kupé Maserati 3500 GT s hliníkovou karoserií od milánské firmy Touring. Vývojem motoru pro tento vůz byl pověřen technický ředitel Maserati Giulio Alfieri. Převrtáním válců šestiválcového motoru z typu A6G 2000 se zdvihový objem zvýšil na 3485 cm3. Dvojité zapalování prozrazovalo závodní původ motoru. Na výrobě se podílela řada subdodavatelů z Anglie (spojka, brzdy, zavěšení kol) a Německa (převodovka ZF). Ladné, čisté tvary karoserie s dlouhou přídí a výrazným prodloužením zadních blatníků vynikají zejména při pohledu z boku. Masku chladiče v dlouhé přídi zdobil velký znak Maserati – Neptunův trojzubec. Vzadu stojí za povšimnutí výrazně protažené náznaky blatníků, nahoře s chromovanými lištami, zakončené svislými koncovými světly. K otvírání zavazadelníku slouží dvojice chromovaných pák. Víko zavazadelníku s mohutnými vzpěrami je protaženo dolů až k nárazníkům, jak je obvyklé u současných vozů. Zavazadlový prostor byl na kupé 2+2 poměrně objemný, s rovnou podlahou. Vkusně řešenému interiéru dominovala přístrojová deska v barvě vozu a tříramenný volant velkého průměru. Boční výdechy motorového prostoru byly dvojího provedení. Zpočátku měly jen dvě vodorovné lišty, později dostaly chromovanou mřížku. Nad mřížkou byl umístěn znak karosárny Touring.
Po zahájení výroby v nové továrně to vypadalo, že ani tento model nepřinese kýžený obrat ve finanční situaci firmy. V roce 1959 se prodalo jen 100 vozů. Obrat nastal teprve po vstupu na americký trh v roce 1961, kde Maserati 3500 GT zaznamenalo mimořádný úspěch. Od roku 1962 se vůz dodával na přání se vstřikováním paliva a s označením GTI. Vozy se dodávaly se čtyřstupňovou nebo pětistupňovou manuální převodovkou, bylo možné zvolit i třírychlostní automatickou převodovku. Od roku 1959 byly zavedeny kotoučové brzdy. Vůz Maserati 3500 GT vlastnilo mnoho slavných osobností. Jmenujme alespoň monackého prince Rainiera III, herce Alberta Sordiho, Tonyho Curtise, Rocka Hudsona a Anthony Quinna. Do roku 1965 bylo vyrobeno 1983 kusů tohoto vskutku pohledného kupé pro „velkou turistiku” .
Kromě kupé se vyráběly i kabriolety. Výrobou karoserií byl pověřen věhlasný karosář Alfredo Vignale z Turina. Rozvor byl proti kupé zkrácen o 100 mm na 2,5 metru. Karoserie byla ocelová, ale dveře a kapota byly vyrobeny z lehkých slitin. Na přání se dodávala pevná střecha (hardtop), drátěná kola a diskové brzdy. Další dva kabriolety pocházejí z karosárny Touring a jeden exemplář dostal „kabát od firmy Frua. Celkem vzniklo 245 kabrioletů 3500 GT a GTI, jeden z nich vlastnil i zpěvák Dean Martin.
zdroj: auto.cz
