Přehled významných a zajímavých dat světového motorismu
35001et před n. l.
• Je už známo kolo jako nejdůležitější předpoklad technického rozvoje a dopravy.
2000 let před n. l.
• Jsou v provozu káry a vozy jednoduchých druhů s kotoučovými anebo paprskovými koly.
• Zdrojem tažné síly jsou svaly člověka nebo zvířete.
800 let před n. l.
• Ve Francii objeveno bronzové kolo s dubovým obvodem o průměru 52 cm, zřejmě zbytek pohřebního vozu.
200 let před n. l.
• Kteisibios, řecký matematik a mechanik, který žil a učil v Alexandrii, vynálezce tlakového čerpadla a požární stříkačky, již znal válce a píst. Jeho žák Herón starší se zabýval energetickými vlastnostmi vzduchu a páry.
Kolem r. 1500
• Leonardo da Vinci konstruuje mechanické vozy poháněné pérem nebo párou.
• Albrecht Dürer nakreslil návrh triumfálního vozu.
1545
• Geronimo Cardano, italský matematik, vynalezl všestranně otočný křížový kloub.
Kolem r. 1600
• Simon Stevin, holandský matematik a fyzik, dělá pokusy s plachetními vozy.
Kolem r. 1649
• Hodinář Johannes Hautsch postavil "norimberský nádherný kočár".
1673
• Christian Huygens, holandský fyzik, staví atmosférický pístový stroj (na střelný prach).
1678
• Jezuitský páter Ferdinand Verbiest, ředitel observatoře v Pekingu, pohání vozík "motorem" podobným parní turbíně. Popisuje jej v knize Astronomia Europaea, poprvé užívá názvu "motor".
1680
• Isaac Newton, anglický přírodovědec, rozvíjí my~lenku reaktivního pohonu parního vozu.
1698
• Denis Papin, spolupracovník Christiana Huygense, staví zdokonalený atmosférický parnístroj.
1711
• Thomas Newcomen, anglický kovář, staví první atmosférický parní stroj s vahadlem podle principu Guericka a Huygense.
1741
• Ruský tesař L. Šamšurenkov staví samoběžný vůz.
1765
• Ivan Ivanovič Polzunov, ruský důlní mistr, staví dvouválcový parní stroj s vahadlem. Ivan
• Petrovič Kulibin zkonstruoval ekvipáž poháněnou silou svalů s převodovkou, setrvačníkem a ložisky kol.
1769
• James Watt dostává patent na přímočinný nízkotlaký parní stroj s odděleným kondenzátorem.
• Nicolas Joseph Cugnot, francouzský vojenský inženýr, staví tříkolový valník řízený předním kolem, které poháněl dvouválcový parní stroj.
1771
• F. Ringhoffer zakládá v Praze kovárnu mědi, z ní vzniká r. 1852 továrna na vagóny, která se r.
• 1923 spojí s kopřivnickou továrnou na vagóny a vytvoří akciovou společnost Ringhoffer–Tatra.
1774
• James Watt staví první prakticky použitelný parní stroj, využívající tlaku páry. Nastává nové období dějin. "Průmyslová revoluce" vrhá již své stíny.
1775
• Je v Anglii založena první továrna na výrobu parních strojů Boulton & Watt.
1777
• Alessandro Volta, italský fyzik, experimentuje se smésí plynu se vzduchem, objevuje její výbušnost, zapálí–li se jiskrou. Sestrojuje pro zábavu ze skla a mosazi pistoli (pistola = láhev–di Volta), která je prapředkem spalovacího motoru a podnětem k vývoji techniky plynů.
1784
• Watt patentuje dvojčinný parní stroj s klikovým ústrojím a setrvačníkem.
1786
• William Murdock, Wattův pracovník, staví parovůz poháněný lihem.
1797
• Angličan Richard Trevithick vynalézá vysokotlaký parní stroj. 1801 – O vánocích jezdí
• Richard Trevithick se svým parovozem. Philippe Lebon d'Humberein, francouzský silniční inženýr, předkládá návrh spalovacího motoru se stlačováním směsi plynu a vzduchu.
1805
• Isaac de Rivaz, major v.v., staví "samohyb" se spalovacím motorem a elektrickým zapalováním na principu "Voltovy pistole". Dne 30. 1. 1808 dostává patent.
1814
• George Stephenson koná pokusné jízdy s první lokomotivou. 1815 – Josef Božek předvádí v září ve Stromovce svůj parní vůz, druhý svého druhu na evropské pevnině. Měl dvouválcový, dvojčinný parní stroj pod podlahou, parní kotel byl v přídi.
1816
• Georg Lángensperger z Mnichova vynalézá řízení rejdovými čepy, na jehož konstrukci pracuje již od r. 1810.
1817
• Karel Friedrich von Drais, bádenský fořt, zavádí v Německu jízdní kolo, odstrkávané pádlováním nohama.
1820
• Angličan R. G. Gurney začíná stavět parní vozy, "silniční lokomotivy" .
1821
• Angličan Griffith staví třítunový nákladní parní vůz.
1823
• Rusové bratři Dibininové v Mosdeku (Kavkaz) destilují "zemní olej". 1827 – Friedrich Wöhler, německý chemik, poprvé získává chemickou cestou čistý prvek hliník jako šedý kovový prášek.
1829
• Josef Ressel, český lesní inženýr, dostává patent na kuličková a válečková ložiska.
1831
• Charles Dance otevírá první omnibusovou veřejnou dopravu na trati Glouster–Cheltenham, resp. Londýn–Stratford, s parovozy konstrukce Roberta Gurneyho.
1834
• V Anglii je zaznamenána první havárie parního automobilu, při níž zahynulo 5 osob.
• M. H. Jacobi v Petrohradě vyvíjí první výkonný elektromotor.
1835
• Zřízení pravidelné linky Paříž–Versailles, provozované parními omnibusy.
1839
• Američan Char. Goodyear objevuje vulkanizaci surového kaučuku.
1841
• Skot Joseph Whitworth vyvíjí jednoduchou soustavu závitů, jež dosahuje mezinárodní platnosti.
1845
• R. William Thomson, anglický kupec z Edinburgu, vynalézá pneumatiku a dostává anglický patent.
1846
• V londýnském Hyde Parku jezdí kočáry na pneumatikách R. Thomsona.
1853
• Čech Ignác Šustala zakládá v Kopřivnici továrnu na kočáry a povozy, která začíná r. 1895 stavět automobily.
1859
• E. L. Drake otevírá první vydatné naftové prameny v Titusville v Pensylvánii a zakládá tím olejářský průmysl USA i celého světa.
• C. R. Planté, francouzský fyzik, vynalézá olověný akumulátor.
• Francouz Surivay si dává patentovat použití kuličkových ložisek v jízdním kole.
• Étienne Lenoir přihlašuje 10. 11. svůj patent na motor poháněný vzduchem, roztahovaným spalováním svítiplynu.
1860
• Étienne Lenoir staví svůj plynový motor s elektrickým zapalováním, ale pracující bezkompresního zdvihu.
1861
• V srpnu uzákoněn britským parlamentem "Locomotive Act" (tzv. Praporkový zákon).
1862
• Nicolas August Otto, obchodní příručí z Kolína nad Rýnem, staví svůj první čtyřdobý plynový motor.
1863
• V září staví Étienne Lenoir automobil s motorem o výkonu 1,1 kW (1,5 k) a jede s ním do Joinville–le–Pont.
1865
• V červenci rozšířen "Locomotive Act" – tzv. Praporkový zákon o nařízení, že před každou "silniční lokomotivou" musí kráčet ve vzdáleností nejméně 60 yardů muž s červeným praporkem. Tím byla v Anglii ubita motorová silniční doprava až do roku 1896, kdy byl zákon zrušen.
1866
• Werner Siemens objevuje dynamoelektrický princip a konstruuje dynamo.
1867
• První atmosférický plynový motor Otto a Langen.
1871
• Karl Benz zakládá v Mannheimu "mechanickou dílnu".
1873
• Amédée Bollée staví svůj první parovůz L Obéssante (Poslušná). 1875 – První linka koriské dráhy od Národního divadla do Karlína v délce 3,5 km.
1876
• N. A. Otto staví první čtyřdobý motor.
• Angličan Wickham dopravil podloudně semena kaučukovníku z Brazílie do Anglie, tím rozbil brazilský monopol dodávek přírodního kaučuku a umožnil vybudování kaučukových plantáží.
1877
• Nicolaus August Otto dostává patent ě. 532 na čtyřdobý plynový motor s kompresí.
1879
• K. Benzovi se poprvé daří spustit pokusný dvoudobý motor.
1882
• Ve Francii, v Anglii a v Německu jezdí první použitelné elektromobily.
• Hrabě de Dion zaěíná v Paříži stavět parovozy.
1885
• Daimler a Maybach konstruují rychloběžný benzinový motor.
• K. Benz podniká zjara první jízdy s tříkolovým motorovým vozem s ležatým čtyřdobým motorem.
• G. Daimler dostává 15. 4. francouzský patent na svůj plynový a benzínový motor.
• G. Daimler konstruuje a 10. 11. poprvé vyjíždí v Cannstattu se svým petrolejovým vozidlem, prvním motocyklem světa.
1886
• Émille Levassor vstupuje do firmy Périn–Panhard; od té doby nese firma název Panhard-Levassor a zanedlouho se stává největší automobilkou Francie.
1887
• G. Daimler poprvé vyjíždí v Esslingenu se svým čtyřkolovým "motorovým vozem".
• Robert Bosch vyvíjí první zapalovací ústrojí pro motory s nízkými otáčkami.
1888
• Berta Benzová jede tajně se svými dvěma syny na Benzově voze z Mannheimu do Pforzheimu. Je to první dálková jízda automobilu.
• Němec Wölfert koná pokusné lety s řiditelnou vzducholodí, poháněnou motorem Daimler.
• John Boyd Dunlop, irský zvěrolékař, zavádí bicyklovou pneumatiku, chráněnou anglickým patentem č. 10 607.
1889
• G. Daimler staví vidlicový dvouválec se zapalováním žhavicí trubkou.
• Vzniká Dunlop Tyre Company. Vyvíjí se automobilová pneumatika.
1890
• Francouz Serpollet a Angličan Archdeacon jedou v lednu na parní tříkolce Serpollet
z Paříže do Lyonu.
• Vzniká firma Daimler–Motoren–Gesellschaft v Bad–Cannstattu na výrobu motorů.
1891
• Francouz de Forest staví čtyřválcový čtyřdobý motor s magnetovým zapalováním, ale nemá úspěch.
• Édouard Michelin vidí první pneumatiku a začíná vyrábět snímatelnou pneumatiku pro bicykly, s níž vyhrává Terront závod Paříž–Brest.
1893
• Němec Wilhelm Maybach a Maďar Donát Bánki vyvíjejí nezávisle na sobě tryskový
karburátor.
• G. Daimler zkouší do konstrukce automobilu kuličková ložiska.
• Hrabě de Dion zavádí do automobilu kloubový hřídel.
• V USA vzniká první automobilová značka Duryea.
1894
• Ruský inženýr V. Nikolajčuk vynalézá taxametr.
• V srpnu se v dílné de Diona rozbíhá poprvé jeho rychloběžný motor. Je to jednoválec S 50 x 70 mm o výkonu 0,37 kW (0,5 k) při 3 000 min~'
• Časopis Petit Journal pořádá 22. 7. jízdu automobilů Paříž–Rouen z níž se stal první silniční závod v historii automobilu. Zvítězil hrabě de Dion na čtyřsedadlovém parním voze, druhý a třetí byly vozy Peugeot, čtvrtý Panhard–Levassor, řízený Levassorem, všechny s motory Daimler.
• Theodor Liebig a jeho přítel Stránský nastupují 2 500 km dlouhou jízdu z českého Liberce do Francie a zpět na voze Benz–Victoria, který je teď ve sbírkách Národního technického muzea v Praze. Byl v roce 1969 zcela renovován firmou Daimler–Benz ve Stuttgartě.
• Kopřivnická vozovka, dnešní Tatra, začíná se stavbou vozu Präsident.
1895
• Vyjíždí první motorová tříkolka de Dion. Roku 1896 dostává odpérovanou kloubovou
nápravu typu de Dion.
• Jsou vypsány první automobilové závody v Evropě (Paříž–Bordeaux–Paříž) a v USA
(Chicago–Vaukegan–Chicago).
• Vzniká firma Fichtel & Sachs. Začíná s výrobou valivých ložisek.
• K. Benz zahajuje výrobu užitkových a speciálních vozidel.
• Robert Bosch vestavuje do vozu Benz magnetové zapalování.
• V závodě Paříž–Bordeaux–Paříž (10.–12. 6.) vítězí na trati asi 1 200 km dlouhé E. Levassor
• Druhý byl A. Peugeot, 3. a 4. vozy Peugeot. Prvních 8 vozů má motory Daimler a Benz.
• 12. 11. založen Automobile Club de France, který se stává vzorem všech později založených autoklubů.
• Francouzi používají poprvé automobily při vojenských manévrech.
1896
• Počátkem května se zkouší v okolí Petrohradu první ruský automobil, vyrobený závodem na petrolejové a plynové motory podle konstrukce A. Jakovleva.
• První dálkový automobilový závod (1 700 km) Paříž–Marseille–Paříž.
• První obětí automobilových závodů se stává E. Levassor při závodě Paříž–Marseille–Paříž.
• V. W. Lanchester staví první snímatelné pneumatiky.
• V dálkové jízdě Paříž–Marseille dojela ve své třídě druhá tříkolka de Dion na pneumatikách Michelin.
• 14. 11. v Anglii ruší "Locomotive Act".
• Jakub Lohner zahajuje ve Vídni výrobu elektromobilů konstrukce Porsche.
1897
• Veřejnosti předveden zdokonalený Dieselův vznětový motor.
• R. Bosch koná pokusy s magnetoelektrickým odtrhovacím zapalováním na motoru Daimler. Vestavuje do tříkolky de Dion Frederica R. Siemense magnetové zapalování. Problém zapalování pro rychloběžné motory je vyřešen.
1898
• Z Kopřivnice vyjíždí první automobil "Präsident" s dvouválcovým motorem Benz na dálkovou jízdu do Vídně.
• V květnu se koná závod Paříž–Bordeaux. Vítězí vůz Panhard–Levassor průměrnou rychlostí 36,57 km/h.
• První skutečný autosalón (Paříž–Tuilerie).
• Bratři Marcel a Louis Renaultové zakládají tóvárnu automobilů Renault Fréres.
• Alexander Winton, největší výrobce automobilů v USA, vyrábí denně 21 vozů.
• V mezinárodní dálkové jízdě Paříž–Amsterodam–Paříž vítězí vůz Panhard–Levassor na pneumatikách Michelin průměrnou rychlostí 44 km/h.
• Gaston de Chasseloup–Laubat ustavuje na elektromobilu Jeantaud dne 18. 12. první světový rekord automobilů rychlostí 63,149 km/h na letmém kilometru.
1899
• Ruský vynálezce ing. I. V. Romanov konstruuje elektrobus pro 15 osob, který má dojezd 65 km při nejvyšší rychlosti 38 km/h.
• Laurin a Klement začínají v Mladé Boleslavi vyrábět motocykly.
• V Eisenachu začíná sériová výroba vozíků Wartburg (licence Decauville).
• Vznikají firmy Fiat–Turín, Horch (Kolín nad Rýnem), Detroit Motor Company (později Cadillac) s vedoucím inženýrem Henry Fordem.
• Belgičan Jenatzy tvoří 29. 4. rychlostní rekord na letmém kilometru 105,882 km/h na proudnicovém elektromobilu Jamais Contente.
• V Kopřivnici postaví závodní automobil dosahující rychlosti přes 100 km/h.
1900
• První závod o Gordon–Bennettovu cenu na trati Paříž–Lyon. Vítězí Charron na voze
• Panhard–Levassor se čtyřválcem o výkonu 17,6 kW (24 k) průměrnou rychlostí 65,85 km/h.
• Umírá 78letý Étienne Lenoir a také Gottlieb Daimler.
• V Anglii vzniká značka Napier.
1901
• Laurin a Klement v Mladé Boleslavi staví quadricykl, první motorovou čtyřkolku z motocyklových dílů.
• Po prvním prototypu z roku 1900 přichází na trh první představitel automobilu klasické koncepce a tvaru Daimler "Mercedes" Maybachovy konstrukce.
• Vzniká zapalování Bosch magnetem o vysokém napětí (na rozdíl od odtrhovacího) konstrukce G. Honolda.
• Druhý závod o Gordon–Bennettovu cenu při závodě Paříž–Bordeaux vyhrává vůz Panhard–Levassor (jezdec Girardot).
• Závod Paříž–Berlin (1 196,3 km) vyhrává Fournier na voze Mors průměrem 75 km/h.
• Začíná výroba motocyklů NSU, Puch aj.
1902
• V Rusku dokončuje R. A. Freze pro armádu dva automobily osobní, jeden nákladní a jeden omnibus.
• Vídeňská firma Lohner zavádí benzíno–elektrické automobily s elektromotory v kolech, konstrukce Porsche.
• Vyjíždí první pražské "motorové kolo" J. Waltra o výkonu 2,2 kW (3 k). – Marcel Renault vítězí v závodě Paříž–Vídeň (26.–28. 6.).
• Třetí závod o Gordon–Bennettovu cenu vyhrává anglický vůz Napier řízený lordem Edgem.
• R. Bosch začíná vyrábět zapalovací svíčky.
1903
• Winston zkouší první závodní vůz s osmiválcovým motorem.
• Henry Ford zakládá v Detroitu Ford Motor Company.
• Bratři Wrightové konají v USA první řízené lety s motorovým letadlem.
• Závod Paříž–Madrid přerušen v Bordeaux po mnoha neštěstích. Vítězí Gabriel na voze Maor průměrem 105 km/h. Marcel Renault se zabil.
• IV. závod o Gordon–Bennettovu cenu v Irsku vyhrává Jenatzy na voze Mercedes o výkonu 44 kW (60 k).
1904
• V pátém závodě o Gordon–Bennettovu cenu v pohoří Taunus vítězí Théry na voze Brasier průměrem 96 km/h.
• August Horch zakládá automobilku ve Zwickau (Cvikov).
• W. K. Vanderbildt ml. ustavil klasické závody o Vanderbildtův pohár.
• Charles Stewart Rolls a Henry Royce otevřeli továrnu na automobily R & R.
• Koná se první automobilový závod na českém území na trati Vídeň–Vratislavice.
1905
• Laurin a Klement dokoníčují první automobil – voiturettu A.
• Victor Hémery na voze Darracq (22 518 cm3) o výkonu 147 kW(200 k) dosahuje rychlosti 176,460 km/h.
• H. Ford staví svůj závodní vůz, s nímž zvítězil v několika závodech. Vyrábí 1 599 vozů modelu C ročně.
• VI. a poslední závod Gordon–Bennett vyhrává Théry na voze Brasier.
• Vzniká Austin Motor Company, Birmingham.
1906
• V červnu se jede v Le Mans první Grand Prix.
• Michelin zavádí odnímatelný ráfek, který se osvědčuje na Velké ceně Francie.
• V Praze je přihlášeno k provozu 69 aut a 248 motocyklů, na českém venkově 139 aut a 526 motocyklů.
• Boschovo zapalování magnetem o vysokém napětí převládá u evropských motorů.
• Alfred Wilm vyvíjí dural.
• Marriot jede na parním voze Stanley letmou míli průměrem 205,404 km/h (letmý kilometr 195,7 km/h) a tvoří tak světový rekord.
• Grand Prix de France vyhrává Szisz na voze Renault průměrem 101,195 km/h.
• Spotřeba byla tak velká, že byla v r. 1907 omezena na 30 litrů/100 km.
1907
• Vyjíždí první vůz s kompresorovým motorem – americký Chadwick.
• Založena Pražská továrna na automobily, spol. s r. o., z níž vzniká r. 1909 automobilka Praga.
• 10. 6. odstartován závod Peking–Paříž. Do cíle dorazil vítěz, kníže Borghese, na voze Itala dne 10. 8.
• Ruský chemik S. V. Lebeděv polymerizuje butadien.
• Ford vyrábí za jediný rok 14 887 vozů čtyř modelů.
• Poprvé přichází na trh anglický kaučuk z plantáží.
• II. Grand Prix de France vyhrává Felice Nazzaro na voze Fiat o výkonu 95,6 kW
(130 k) průměrem 113,6 km/h.
• V USA dosahuje Stanleyův parní vůz rychlosti 320 km/h.
• První automobilový závod v Anglii se jede na Brooklandu.
1908
• Henry Ford přichází se svým modelem T.
• Založení General Motors Corporation.
• III. Grand Prix de France vyhrává Leutenschlager na voze Mercedes průměrem 111,1 km/h, druhý byl Heméry a třetí Henriot na vozech Benz.
1909
• Prof. Hofmann vyrábí polymerací butadienu a izoprénu hmotu podobnou kaučuku (metylkaučuk), základ k dnešní výrobě syntetického kaučuku. – Benz staví závodní vozy se čtyřválcem 21 500 cm3. Heméry na takovém voze překonává světový rychlostní rekord průměrnou rychlostí 205,7 km/h.
• Vzniká firma Bugatti.
• Alfa Romeo začíná vyrábět automobily.
• August Horch zakládá automobilku Audi–Zwickau.
1910
• Russo–baltská továrna na vagóny v Rize zahajuje sériovou výrobu osobního vozu Russo–Balt.
• Angličan William Morris zakládá továrnu na automobily.
• Šoupátkový motor Knight přichází na trh ve vozech Anglo–Daimler, Mercedes a Minerva (Belgie).
• V USA je 263 automobilových továren, z nich 75 vyrábí méně než 75 vozů ročně.
• Ford vyrábí 34 858 kusů modelů T.
• Seldenovy patenty prohlášeny za neplatné.
• Barney–Oldfield staví světový rychlostní rekord 211,3 km/h na voze Benz o výkonu 147 kW (200 k).
1911
• Koná se první ročník Rallye Monte Carlo.
• Uspořádán první ročník závodu 500 mil v Indianapolisu.
• Bob Burman zlepšuje v Daytoně světový rychlostní rekord na 228,094 km/h na závodním voze Blitzen–Benz.
• Nákladní "autovlak" Praga vítězí v rakouské armádní soutěži, což staví automobilku Praga na pevný základ.
1912
• Roční produkce modelu Ford–T dosahuje 181 795 vozů.
• V USA vzniká značka Chevrolet.
• Mladoboleslavská firma Laurin a Klement, akc. spol., zakupuje libereckou automobilku RAF.
• Donát Bánki, maďarský inženýr, konstruuje kompresor pro spalovací motory.
• Cadillac dodává vozy sériově vybavené elektrickým spouštěčem.
1913
• Umírá Rudolf Diesel.
• André Citroen otevírá v Paříži továrnu na kola se šípovým ozubením.
• R. Bosch začíná vyrábět elektrické osvětlení pro automobily.
• V létě vyrábí prof. Bergins v laboratoři poprvé z uhlí pod tlakem hmotu podobnou potroleji.
• Grand Prix de France vyhrává Boillot na voze Peugeot.
• Na 10. mezinárodní jubilejní výstavě automobilů v Praze vystavováno v 53 stáncích
200 vozů.
1914
• V USA dosahuje výroba automobilů počtu 399 000.
• Grand Prix de France na okruhu u Lyonu (752 km) vyhrává Lauten–schlager na voze Mercedes. Čtyřválcové motory o objemu 4 500 cm3 dávaly při hmotnosti 1 050 kg výkon 84,6 kW (115 k).
• Vozy Peugeot dostávají v závodě Grand Prix de France poprvé přední brzdy, kterým se pak přičítala jejich porážka.
• Začátek I. světové války. Automobilový průmysl se orientuje na válečnou výrobu.
• R. Bosch získává Rushmoreovy patenty na elektrický spouštěč s posuvnou kotvou. Až do vypuknutí války dodal Bosch 1 935 551 souprav magnetového zapalování o vysokém napětí.
1916
• V srpnu je v Moskvě položen základní kámen malé továrny na automobily AMO (Avtomobilnoje Moskovskoje Obščestvo) dvojicí podnikatelů bratry Rjabušinskými.
• 15. 9. nasazují Angličané první tanky (50 kusů) typu Mark I. se šoupátkovými motory Daimler v bitvě na Sommě.
1917
• V srpnu schvaluje válečný departement USA stavbu jednotného typu nákladního vozu.
• První vůz, sestavený ze součástí pěti různými firmami, vyjíždí koncem září.
• Velká říjnová socialistická revoluce v Rusku
• Cadillac staví terénní vůz typu Jeep.
1918
• Pathfinder (USA) vyrábí první vůz s dvanáctiválcovým vidlicovým motorem s válci do W (3 x 4).
1919
• Kopřivnická automobilka dostává název Tatra.
• Ve Francii vzniká firma Citroen.
• Plzeňská Škodovka připravuje výrobu parního automobilu Sentinel.
1921
• Grand Prix de France vyhrává americký vůz Duesenberg s třílitrovým řadovým osmiválcem. Je to první závodní vůz se čtyřmi brzdami ovládanými kapalinou.
• R. Bosch dává na trh bzučákovou houkačku, která je dodnes základem všech konstrukcí elektrických houkaček.
• Chrysler zavádí do sériové výroby hydraulické ovládání brzd.
• U Berlína se otevírá závodní dráha Avus.
• Světová těžba ropy přesahuje 100 miliónů tun, kaučuku 350 000 tun.
1922
• Michelin zavádí balónové pneumatiky a sjednocuje rozměry.
• F. Fischer a H. Tropsch získávají uhlovodíky nízkotlakou metodou.
1923
• Poprvé se jede 24hodinový závod Le Mans
• Ford vyrábí ročně 2 909 338 vozů modelu T.
• Všeobecně se zavádějí brzdy na všechna čtyři kola.
• Zbrojovka Brno začíná vyrábět automobily typu Disk.
• Závodní vůz Benz typu Monza má poprvé motor před zadní nápravou, kyvadlové polonápravy a kapkovitý tvar.
• Éru závodních vozů s kompresorem otevírá sedmiválec Mercedes 2 000 cm3. Hmotnost vozu 920 kg.
1924
• Firma Osram zavádí výrobu prvních dvouvláknových žárovek Bilux ve spolupráci s firmou Bosch.
• Angličan Malcolm Campbell tvoří nový světový rychlostní rekord 235,2 km/h na voze Sunbeam.
• Ve Francii je v provozu 574 936 automobilů (osobních i nákladních).
• V Moskvě vyroben první sovětský automobil AMO F–15.
• Vzniká automobilka Chrysler.
1925
• 20. července se spojuje automobilka v Mladé Boleslavi s plzeňskými Škodovými závody.
• Tatra vítězí v závodě Targa Florio.
• K 1. lednu bylo na světě registrováno 21 374 506 automobilů, a to osobních, nákladních a autobusů.
• Otevřena první autostráda Evropy Miláno–Varese.
• Výroba automobilů v USA dosahuje počtu 3 768 993 kusů.
1926
• Na světě je registrováno 24 452 267 motorových vozidel (bez motocyklů)
• V USA vzniká automobilka Pontiac.
• Fúzí automobilek Daimler a Benz vzniká akciová společnost Daimler–Benz A. G.
• Parry Thomas staví nový světový rekord 275,2 km/h na voze Leyland–Liberty.
• Ve sportu se zavádí nová kategorie sportovních vozů.
• Oldsmobile nahrazuje dosavadní niklování chromováním nárazníků, masek a kování.
• Roční produkce automobilů v USA je 3 819 362 kusů.
1927
• 29. března padá v Daytoně hranice třistakilometrové rychlosti (Segrave na voze Sunbeam – 327,959 km/h).
• Ford zastavuje výrobu modelu T. Od roku 1908 prodal 15 176 888 kusů. Výroba se předělává na nový model A.
• Produkce automobilů v USA klesá na 2 929 177 kusů vlivem zastavení výroby u Forda.
• Leunawerke začínají vyrábět benzín hydrogenací uhlí.
• Zavádí se hodnocení benzínu škálou oktanového čísla.
• V Německu se otevírá Nürburgring, první umělý závodní a zkušební okruh.
• V USA nastupuje svou vítěznou dráhu autorádio.
1928
• Cadillac zavádí do série synchronizovanou převodovku. – Světová těžba ropy dostupuje 200 miliónů tun.
• Roční produkce v USA dosahuje 3 837 839 automobilů. V provozu je tam 20 242 000 vozů.
• Bugatti staví první závodní šestnáctiválec.
• Vzniká americká značka Plymouth.
• V ČSR vychází 25 odborných automobilových časopisů.
1929
• Na světě je registrováno téměř 32 miliónů dvoustopých motorových vozidel.
• V USA vyrábějí za rok 5 353 000 automobilů.
• V Praze vzniká nová značka Jawa (Janeček – Wanderer).
• Krach na newyorkské burze způsobuje světovou hospodářskou krizi.
• V USA jezdí 21 384 000 automobilů.
• Ve Zbrojovce v Praze začíná výroba motocyklů JAWA.
• Segrave staví nový světový rychlostní rekord 387,5 km/h na voze Irving–Napier Lion.
1930
• Světová spotřeba kaučuku je asi 850 000 tun.
• V USA klesá roční výroba automobilů na 2 784 745 vozů.
1931
• SSSR zřizuje velkovýrobu syntetického kaučuku sowpren.
• Dr. Porsche navrhuje pro firmu Zündapp prototyp vozu VW.
• Malcolm Campbell překonává světový rychlostní rekord rychlostí 396 km/h na voze Napier–Campbell s třiadvacetilitrovým dvanáctiválcem Napier.
• DKW zahajuje sériovou výrobu lidových vozíků, prvních s předním pohonem.
• Výroba automobilů v USA klesá na 1 973 909 vozů.
1932
• Nízkotlaká "superbalónová pneumatika" vytlačuje , balónovou".
• Ford zavádí vidlicový osmiválec a dává vývoji v USA směr k "silničním křižníkům".
• V Německu vzniká Auto–Union A. G., spojením automobilek DKW, Audi Horch a Wanderer.
• Česká zbrojovka Strakonice zahajuje sériovou výrobu motokol ČZ.
• V USA je v provozu 22 520 000 automobilů, roční výroba dále klesá na 1 135 491 kusů.
• Malcolm Campbell tvoří nový absolutní rekord rychlostí 408,7 km/h.
1933
• Auto–Union DKW zavádí "vratné vyplachování" u dvoudobých motorů.
• Malcolm Campbell staví opět absolutní rekord 438,5 km/h na voze Blue Bird s motorem Rolls–Royce.
1934
• Ve Francii vzniká značka Simca.
• Ing. Fr. Janeček zahajuje výrobu malých vozů JAWA 700 s předním pohonem.
• Vznikají závodní vozy podle nové formule FIA, stanovící maximální hmotnost 750 kg a minimální rozměry jednomístné karosérie.
• Auto–Union staví šestnáctiválec do V s agregátem před zadní nápravou, Mercedes řadový osmiválec. Oba vozy mají obě nápravy dělené, s vláčným pérováním – poprvé u závodních vozů.
1935
• Chemický koncern Du Pont začíná vyrábět neopren – umělý kaučuk.
• Malcolm Campbell počtvrté překonává vlastní absolutní rychlostní rekord, dosahuje 484,5 km/h na voze Campbell–Special.
1936
• G. Farben zavádí výrobu umělého kaučuku buna.
1937
• Angličan kpt. George Eyston staví nový světový rekord 502,4 km/h s vozem Eyston Special. Má tři nápravy, dvě přední řídicí, jednu zadní pohánějí dva letecké kompresorové dvanáctiválce Rolls–Royce o celkovém objemu 7 300 cm3.
• Aerodynamická karosérie má stabilizační a brzdicí plochy.
• Světová spotřeba kaučuku je 950 000 tun, z toho jde pro automob. průmysl 75 %.
1938
• Nová závodní formule AIACR stanoví minimální hmotnost 850 kg, maximální objem 4,5 litru bez kompresoru nebo 3 litry s kompresorem.
• 15. 9. vytváří Cobb na Solném jezeře v USA absolutní rekord na letmou míli průměrem 563,5 km/h s vozem Napier–Railton o výkonu 1 838 kW (2 500 k).
• 16. 9. překonává Cobbův rekord kpt. George Eyston průměrem 575,340 km/h.
1939
• 1.9. začíná 2. světová válka.
• John Cobb překonává vlastní rekord, dosahuje 595,0 km/h na voze Napier–Railton.
• V Itálii vzniká značka Ferrari.
