Byl první automobil postaven v Čechách?
O prvenství se hlásí vedle jiných zemí i Rakousko a označuje jako vynálezce prvního automobilu Siegfrieda Marcuse (1831-1898), jehož vůz prý byl postaven na Moravě v Adamovských strojírnách. Tento vůz je vystaven v Technickém muzeu ve Vídni a na jeho přední části je připevněn německo-francouzský štítek s letopočtem 1875. Musíme však upozornit, že štítek byl namontován dodatečně v roce 1900, kdy byl vůz vystavován na Světové výstavě v Paříži. V roce 1950 byl automobil zrestaurován a uveden do chodu a po osmi letech vystaven na Světové výstavě v Bruselu v rakouské expozici se zmíněným datem 1875.
Tento vůz je zhotoven převážně ze dřeva a řídí se natáčením celé přední nápravy ručním kolem. Motor je umístěn zhruba uprostřed vozu pod podlahou. Je to čtyřdobý ležatý kapalinou chlazený jednoválec o objemu 1 570 cm3 a výkonu necelého 1 kW. Pro přípravu pohonné směsi použil Marcus svůj "kartáčový" rozstřikovací karburátor. Vynálezce předpokládal rychlost vozu 12 km za hodinu, té však díky značné hmotnosti 750 kg a malému výkonu motoru nikdy nedosáhl. Traduje se, že vůz jezdil jen o málo rychleji než je chůze pěšáka.
Popsaný vůz má tedy všechny znaky potřebné k uznání za první automobil na světě, a to dokonce s datem zrodu deset let před ostatními, kdyby zde nebyly vážné a opodstatněné pochybnosti, zda toto jeho provedení existovalo již v roce 1875. Podobné pochybnosti vyslovili odborníci již v roce 1898, kdy vůz byl vystavován krátce před smrtí svého tvůrce na čestném místě rakouských automobilových výrobců na Jubilejní výstavě ve Vídni. Od té doby se prakticky neustále vedly spory o jeho původnost a stáří. Starší literatura uvádí většinou bez výhrad u tohoto vozu rok 1875, v novější době však převažují argumenty kritiků tohoto letopočtu a sami rakouští historikové střízlivě uznávají, že vůz je mladší, než uvádí jeho štítek.
V Čechách nejpodrobněji zmapoval historii Marcusova díla ing. Ladislav Mergl. Z historických pramenů vyplývá, že Marcus se vyučil mechanikem a nastoupil své první zaměstnání v Berlíně u firmy Siemens a Halske. V roce 1852 Berlín opustil a usadil se natrvalo ve Vídni. Zde pracoval v dílně dvorního mechanika Krafta a později získal místo mechanika na vídeňské univerzitě. V roce 1860 se osamostatnil a zřídil si vlastní dílnu a laboratoř. Těžištěm jeho pracovního zájmu byla zprvu telegrafní technika, ale postupně se zabýval vším, co s elektrotechnikou souviselo. Jeho magnetoelektrický zapalovač se uplatnil i pro zapalování pohonné směsi ve spalovacích motorech, jeho karburátor patentovaný roku 1865, měl původně napájet hořák pro zahřívání termoelektrického zdroje proudu.
A pravděpodobně karburátor nejspíš podnítil Marcusův zájem o spalovací motory. V roce 1870 přikročil k vlastní konstrukci motoru a aby jej vyzkoušel, zabudoval ho do čtyřkolového ručního vozíku. Motor opatřený po každé straně jedním setrvačníkem namontoval na místě zadní nápravy. Spojku, převodovku a pravděpodobně ani brzdy vozík neměl. Marcusův přítel později napsal, že dokonce s ním jeho tvůrce v roce 1875 odjel z Vídně do Klosterneuburgu.
Ovšem podíváme-li se na snímek primitivního vozíku, stěží by s ním taková cesta byla možná. Podle jiné zprávy vídeňská policie další pokusy s vozidlem zakázala pro velký hluk. Vzhledem k primitivnosti tohoto vozíku, jehož zadní kola sloužila zároveň jako setrvačníky motoru, mu však nelze přiznat možnost praktického využití a titul automobil. Historikové tvrdí, že toto vozidlo nemohlo existovat před rokem 1890, to je až dva roky po legendární jízdě Berty Benzové a jejích dětí.
Marcusovy motory začali vyrábět v roce 1887 na Moravě v Adamově a existuje český prospekt, nabízející motory o výkonu od 1/2 koně do těžko realizovatelné a spíše fantastické hodnoty 100 koní podle prospektu, upotřebitelné "pro veškeré dopravní prostředky po zemi i po vodě ". Motory byly nabízeny v rozličných modifikacích a opatřeny Marcusovým magnetoelektrickým zapalovačem a jeho karburátorem. Adamovské strojírny se tak staly prvním závodem na českém území, zabývajícím se výrobou spalovacích motorů.
