Značka | Z, Zbrojovka, akciová spol. v Brně |
Země | Československá republika |
Typ | Z 6 |
Rok | 1935 |
Počet vyrobených strojů | 500 |
Motor (typ, počet válců) | 2 |
Chlazení | kapalina |
Kubatura (ccm) | 735 |
Vrtání (mm) | 72 |
Zdvih (mm) | 90 |
Výkon (výkon/ot.min) | 19 koní/3200 |
Karburátor (značka, typ) | Amal 76/LS |
Karoserie (počet dveří) | tudor |
Počet míst | 4 |
Délka (mm) | 3810 |
Šířka (mm) | 1300 |
Výška (mm) | 1390 |
Rozvor (mm) | 2400 |
Rozchod před/zad (mm) | 1050/1050 |
Pohotovostní hmotn. (kg) | 680 |
Celková hmotnost (kg) | 1390 |
Pohon | přední |
Převodovka | man 3+1 |
Pneu | 4,75 x 16 |
Rychlost (km/h) | 90 |
Spotřeba (l/100km) | 8 |
Palivový systém | samospád |
Brzdy | mechanické bubnové |
Elektřina | 6 V |
Výroba od r. | duben 1935 |
Výroba do r. | říjen 1936 |
Historie:
Československá zbrojovka, akciová společnost Brno vyrábí v první polovině 30. let kromě jiného výrobního programu i automobily. Nejrozšířenějším typem byly vozy Z 4, které bychom zařadili do nižší střední třídy. Do třídy luxusnějších vozů patří Z 5 nazvaný „Expres“.
Správní rada proto rozhodla, že firma vyrobí vůz pro nejširší vrstvy zájemců, tehdy označovaný jako lidový. Měl být jednoduchý, spolehlivý s nízkými provozními náklady. A hlavně levný. Tento trend koneckonců propagovaly i jiné naše automobilky.
Přichází tedy vůz označený Z 6. Snaha konstruktérů je vytvoření vozidla opravdu levného.
Popis:
Základem nového typu se stává páteřový rám z ocelové roury vpředu rozvidlený pro uchycení hnacího agregátu. Přední i zadní kola jsou nezávisle zavěšena na rovnoběžné dvojici příčných listových per. Brzdy byly mechanické, řízení hřebenové. Motor byl polovinou čtyřválcového motoru používaného ve voze Z 5. Tedy dvoudobý dvouválec o objemu 735 ccm,výkonu 19 koní při 3200 ot/min. Na něj navazovala suchá jednolamelová spojka a třístupňová převodovka. Vozy Z 4 používají v rozvodovce a diferenciálu hypoidní soukolí Gleason. Je výrobně náročné. Levnější je šnekové soukolí a kuželový diferenciál. Toto řešení používá Z 6.
Karoserie je velmi jednoduchá. Vychází z tehdejších aerodynamických znalostí. Má kapkovitý tvar se splývavou zádí.
Vůz dostal pojmenování „Hurvínek“, což bylo ve 30. letech běžné, kdy automobilka pojmenovávala své výrobky.
Osobně jsem měl možnost s vozidlem několikrát jet. Jízdní vlastnosti nic moc, brzdy spíše spomalovače, než brzdy, v zatáčkách nesedí, naklání se, motor slabý. Prostě lidový automobil se vším všudy.
Vzhledem k malému počtu vyrobených vozů se tyto stroje v inzercích neobjevují. Pokud ano, tak je to vyjímka a sběratelé vozů „Z“ rychle reagují.
předchozí | Zpět na seznam | další |